Eugen Steinach
Eugen Steinach (28. ledna 1861 – 14. května 1944) byl rakouský fyziolog a průkopník endokrinologie. Steinach sehrál významnou roli při objevu vztahu mezi pohlavními hormony (estrogenem a testosteronem) a lidskými fyzickými identifikátory.[1]
Eugen Steinach | |
---|---|
Portrétní skica Eugena Steinacha | |
Narození | 28. ledna 1861 Hohenems, Tyrolsko, Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. května 1944 (ve věku 83 let) Territet |
Národnost | rakouská |
Občanství | Rakouské císařství |
Alma mater | Ženevská univerzita Vídeňská univerzita |
Povolání | endokrinolog |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Znám jako | Průkopník steinachovy metody |
Ocenění | Liebenova cena (1909) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a kariéra
editovatSteinach se narodil 28. ledna 1861[2] v Hohenemsu, v hrabství Tyrolsko v Rakouském císařství.[3] Jeho rodina byla zámožná a v Hohenemsu byla po několik generací významným židovským činitelem.[3] Jeho otec i dědeček byli lékaři, otec studoval u předního německého fyziologa Ernsta Wilhelma von Brückeho.[4]
Steinach byl fyziolog, výzkumník hormonů a profesor biologie, který se v roce 1912 stal ředitelem vídeňského Biologického ústavu Akademie věd, kde provedl pokusy s transplantací varlat morčete samičce a kastrací samce.[5] V důsledku sekrece varlat, dnes známé jako testosteron, se u samičky morčete vyvinulo samčí sexuální chování, například nasedání na partnera. To vedlo Steinacha k teorii, že za sexualitu jsou zodpovědné sekrety žláz.[6]
Po první světové válce se Steinach pokusil změnit sexuální orientaci homosexuálních mužů transplantací varlat do jejich těla. V roce 1923 si o této práci nechal natočit film.[7]
Vyvinul "steinachovu operaci" neboli "steinachovu vazoligaturu", jejímž cílem bylo snížit únavu a následky stárnutí a zvýšit celkovou vitalitu a sexuální potenci mužů. Spočívala v poloviční (jednostranné) vasektomii, která podle Steinachovy teorie měla posunout rovnováhu od produkce spermií ke zvýšené produkci hormonů v postiženém varleti.[8][9]
Mezi slavné "Steinachovy" chirurgy ve 20. a 30. letech 20. století patřili Victor Blum, Robert Lichtenstern a Norman Haire.
Zákrok byl později zdiskreditován, ale i na vrcholu jeho popularity se našli lékařští skeptici, jako byl Morris Fishbein, který redigoval Journal of the American Medical Association a v roce 1927 přirovnal omlazovací kúru k nalezení zlata: jakmile se "volání "zlato, zlato"[ujasnit] ujalo mezi Steinachovými nadšenci a operace podstoupili slavní herci, lékaři a finančníci, noviny přinesly jejich dobré zprávy a nastal další nával zájemců.[10] V románu Gertrudy Athertonové Černí voli z roku 1922 se objevuje fiktivní endokrinní léčba, která je v románu připisována Steinachovi. William Butler Yeats prý poté, co ho Norman Haire 6. dubna 1934 "steinachoval", zažil výbuch lyrické poezie a "druhou pubertu".[11]
Steinach byl v letech 1921-1938 šestkrát nominován na Nobelovu cenu za fyziologii, ačkoli ji nikdy nedostal.
Eugen Steinach spolupracoval se sexuologem Magnusem Hirschfeldem na vývoji chirurgických zákroků u transrodových osob.[12] Steinachova experimentální úloha při identifikaci vztahu mezi pohlavními hormony (estrogenem a testosteronem) a lidskými fyzickými identifikačními znaky měla zásadní důsledky pro chirurgii úpravy pohlaví a hormonální substituční terapii.[1] Tato experimentální věda byla tehdy ve Vídni skutečně v plenkách a vyvíjela se po dobu 20 let s neúplnými pokusy na lidech, než dva členové Hirschfeldova Institutu pro sexuální vědu (Ludwig Levy-Lenz a Felix Abraham) provedli v roce 1931 první kompletní operaci změny pohlaví z na německém subjektu, Doře Richterové.[12]
Zemřel 14. května 1944 během exilu ve Švýcarsku.[13] Harry Benjamin v nekrologu za svého kolegu z června 1944 přičítal melancholii jeho posledních let nucenému exilu v Curychu a "nespravedlivé kritice" jeho omlazování a zdůraznil "obrovský impuls", který jeho práce na biochemiky, které vybízela se zabývali všemi endokrinními žlázami.[14]
V populární kultuře
editovat- Aldous Huxley se ve své knize Antic Hay z roku 1923 zmiňuje o "patnáctileté opici, omlazené Steinachovým procesem".
- Novela Černí voli Gertrudy Atherton zmiňuje fiktivní endokrinní léčbu, která je v románu připisována Steinachovi.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugen Steinach na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Society in Transition: A History of the Trans Movement [online]. January 19, 2017 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Dr. Steinach, 81 Today, Works On New Serum. Hormone Expert's Studies Said to Relate to Bone Structure. The New York Times. January 28, 1942. Dostupné online [cit. 2010-08-02].
- ↑ a b Dr. Eugene Steinach, Authority on Gland Rejuvenation, Dies in Switzerland [online]. May 16, 1944 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Eugen Steinach: The First Neuroendocrinologist [online]. March 1, 2014 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Eugen Steinach (1940) Sex and Life: Forty Years of Biological and Medical Experiments. (New York: Viking Press), p. 66
- ↑ Steinach (1940), p. 8
- ↑ WHISNANT, Clayton J. Queer Identities and Politics in Germany: A History, 1880–1945. [s.l.]: Columbia University Press, 2016. ISBN 978-1-939594-10-5. S. 178–179. (anglicky)
- ↑ Medicine: What Am I Doing?. Time magazine. February 12, 1940. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne January 31, 2009.
- ↑ Christopher Turner. Vasectomania, and Other Cures for Sloth. Cabinet Magazine. Spring 2008. Dostupné online [cit. 2012-06-21].
- ↑ Diana Wyndham. (2012) 'Norman Haire and the Study of Sex' [online]. Dostupné online. Foreword by the Hon. Michael Kirby AC CMG. (Sydney: Sydney University Press) [online]. Dostupné online. , p. 92
- ↑ Wyndham (2012), pp. 245–263
- ↑ a b Magnus Hirschfeld (1868–1935): The Father of Transgenderism [online]. January 19, 2017 [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Dr. Eugen Steinach. The New York Times. May 16, 1944. Dostupné online [cit. 2010-08-02].
- ↑ Wyndham (2012), p. 90, quoting Harry Benjamin
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugen Steinach na Wikimedia Commons