Eugen Ledebur-Wicheln
Eugen Ledebur-Wicheln, též Evžen Ledebur-Wicheln (14. listopadu 1873 Petrohrad[2] – 12. listopadu 1945 Terezín[3]), byl český šlechtic z rodu Ledebour-Wicheln, československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.
| Eugen Ledebur-Wicheln | |
|---|---|
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1929 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | DCSVP |
| Narození | 14. listopadu 1873 Petrohrad  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. listopadu 1945 (ve věku 71 let) Terezín  Československo |
| Choť | Eleonora Larisch Moenich |
| Rodiče | Jan z Ledebur-Wichelnu a Karolína Černínová z Chudenic |
| Děti | Marie Ledebur-Wicheln |
| Příbuzní | Karel Evžen z Neippergu[1], Reinhard František z Neippergu[1], Marie Anna Gabriela Eleonora z Neippergu[1], Františka z Neippergu[1], Štěpán Kryštof z Neippergu[1], Kryštof z Neippergu[1], Marie Barbora z Neippergu[1] a Jan Alfred z Neippergu[1] (vnoučata) |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovat
Narodil se jako Eugen Rudolf Maria Graf von Ledebur-Wicheln do rozvětvené šlechtické rodiny Ledebour-Wichelnů.[4] Jeho otec byl Johann Ledebur-Wicheln, který se oženil s Karolínou hraběnkou Černínovou z Chudenic.
V roce 1910 se ve Vídni oženil s Eleonorou Marií z Larisch-Mönnichu (1888-1975), nejmladší dcerou Jindřicha hraběte Larisch-Mönnicha.[5] Mezi jeho potomky patřila například Marie, kněžna lichtenštejnská, která byla jeho vnučkou.[6]
Eugen Ledebur-Wicheln absolvoval státní gymnázium v Praze a následně studoval na Německé univerzitě v Praze. Po promoci v roce 1895 byl úředníkem na úřadu guvernéra v Praze a Znojmě. Mezi lety 1901 a 1909 podnikl obchodní a vědecké cesty do Německa, Anglie, Francie, Itálie a Ameriky. V roce 1903 převzal správu majetku po otci.
První světové války se účastnil jako válečný dobrovolník a od roku 1917 až do konce války byl přidělen misi císařské a královské vlády v Bukurešti.
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou křesťanskosociální stranu lidovou senátorské křeslo v Národním shromáždění za německé křesťanské sociály. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 a v senátu zasedal do roku 1929.[7][8]
Byl kritický k československému státu a jeho národnostní politice. Ve 30. letech byl členem vedení spolku Deutscher Kulturverband.[9] V roce 1936 navrhl sloučení Německé křesťansko-sociální strany lidové se Sudetoněmeckou stranou (SdP). Před rokem 1938 veřejně kritizoval litoměřického biskupa Antona Aloise Webera za jeho odmítavý postoj vůči SdP.[3] Profesí byl majitelem velkostatku v Křemýži.[10]
V květnu 1945 byl československými úřady internován v Terezíně. Zde v důsledku špatného zacházení v listopadu 1945 zemřel.[3]
Dílo
editovat- Friedensvertrag mit Rumänien: K. K. Orient- u. Überseegesellschaft; Die offiziellen Aktenstücke nebst einer Denkschrift. Manz, Wien 1918.
- Die Finanzen der tschechoslowakischen Republik. In: Die Börse. Zeitung für das gesamte Wirtschaftsleben, 24. Mai 1923, S. 19f. (Digitalisat).
- Außenpolitik und Volkstum: Přednáška na sudetoněmeckém týdnu v Reichenberg (Liberci) 1926. V: Sudetendeutsches Jahrbuch (1927).
- Die Nachfolgestaaten und die Auchlußfrage. V: F. G. Kleinwaechter (Hrsg.): Die Anschlussfrage in ihrer kulturellen, politischen und wirtschaftlichen Bedeutung. Braumüller, Wien [u. a.] 1930, S. 172–183 (Digitalisat[nedostupný zdroj]).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1312.
- ↑ a b c KOUŘIMSKÝ, Jan: Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky [online]. cuni.cz [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Eugen von Ledebur Wicheln 1873 - 1945 [online]. genealogy.links.org [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Matriční záznam o sňatku
- ↑ Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com [cit. 2011-11-28]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24.
- ↑ ANNO, Pilsner Tagblatt, 1934-05-23, Seite 1. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2024-08-05]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
