Estonská akademie věd

Estonská akademie věd (estonsky: Eesti Teaduste Akadeemia) je estonská národní učená společnost. Založena byla roku 1938.[1] Sídlo má v hlavním městě Tallinnu, v Ungern-Sternbergském paláci postaveném v letech 1865–1868 dle návrhu architekta Martina Gropia (adresa: Kohtu 6). K roku 2023 měla 73 plnoprávných členů a 19 zahraničních členů, včetně například nositele Nobelovy ceny Svante Pääboho.[2] Akademie je rozdělena do čtyř částí - astronomicko-fyzikální, informaticko-inženýrské, biologicko-chemicko-geologické a humanitně-sociální. Během sovětské okupace nesla název Akademie věd Estonské SSR (Eesti NSV Teaduste Akadeemia). Ke svému původnímu a současnému názvu se vrátila krátce před ziskem estonské samostatnosti, v dubnu 1989. Akademie uděluje za vynikající vědecké výkony medaili a provozuje vlastní nakladatelství (Teaduste Akadeemia Kirjastus), které vydává sedm vědeckých časopisů:

  1. Proceedings of the Estonian Academy of Sciences
  2. Estonian Journal of Earth Sciences
  3. Oil Shale
  4. Linguistica Uralica
  5. Trames
  6. Estonian Journal of Archaeology
  7. Acta Historica Tallinnensia
Sídlo akademie

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Estonian Academy of Sciences na anglické Wikipedii.

  1. Estonia, Estonian Academy of Sciences. Council.science [online]. International Science Council [cit. 2023-07-15]. Dostupné online. 
  2. Membership. Akadeemia.ee [online]. Estonská akademie věd [cit. 2023-07-15]. Dostupné online.