Estakády Heřmaničky
Estakády Heřmaničky jsou tři na sebe navazující dvoukolejné vícepolové mosty na železniční trati Praha – České Budějovice (součást IV. železničního koridoru) v úseku 73 Červený Újezd–Votice v obci Heřmaničky železničním kilometru 107,790, 108,558 a 108,939.[1][2]
| estakády Heřmaničky | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Benešov |
| Komunikace | železniční trať Praha – České Budějovice |
| Doprava | železniční |
| Souřadnice | 49°36′22,88″ s. š., 14°35′8,57″ v. d. |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatŽelezniční trať České Budějovice – Praha byla uvedena do provozu společností Dráha císaře Františka Josefa v roce 1871.[3] Část tratě byla v roce 1904 zdvoukolejněna a v roce 1971 byla zahájena její elektrizace, která byla kompletně dokončena v roce 2001. V rámci modernizace IV. železničního koridoru probíhá na této trati zdvoukolejnění a úprava pro rychlost vlaků na 160 km/h (respektive na až 200 km/h).[4] Na modernizovaném úseku dlouhém téměř 20 km bylo postaveno 35 mostů, 12 železničních propustků a dva dvoukolejné tunely, Mezno (840 km) a Deboreč (660 km).[5][6] V pracovním úseku 73 Červený Újezd–Votice byly postaveny čtyři estakády.
V obci Heřmaničky byly postaveny tři mostní estakády o délce 85 m, 180 m a 268 m. Investorem stavby byla Správa železniční dopravní cesty (od roku 2020 Správa železnic), projektantem Sudop Praha a výstavbu provedla společnost OHL ŽS, mostní konstrukce vyrobil podnik MCE Slaný. Stavba byla zahájena na podzim roku 2018.[7] V listopadu 2021 byly provedeny na estakádě zátěžové zkoušky.[8][9]
Popis
editovatVícepolové mosty (estakády) jsou spřažené ocelobetonové mosty s nosnou konstrukcí s horní mostovkou pro převedení bezstykové koleje, společné pro obě koleje. Nosná konstrukce estakád je spojitá s dilatačními závěry pouze na opěrách. Byly vyráběny po částech, které byly dopraveny jako velkorozměrový náklad na staveniště. Z dílů se sestavovaly montážní dílce, které se svařily a v oblasti svarů byly opatřeny protikorozní ochranou. Dílce následně byly uloženy na mezilehlé montážní bárky, svařeny a opatřeny celkovou protikorozní ochranou.[7]
Železniční most v km 107,790
editovatMost o třech polích přemosťuje bezejmennou vodoteč. Spodní stavba je tvořena dvěma železobetonovými dvoudříkovými pilíři a dvěma opěrami. Mají společný železobetonový základ na plovoucích velkoprůměrových pilotách.
Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové plnostěnné nosníky spřažené s železobetonovou vozovkou.[1][2] Nosná konstrukce byla na spodní stavbu uložena pomocí silničního jeřábu.[1]
Železniční most v km 108,558
editovatEstakáda má pět mostních polí a překonává místní komunikaci a údolí. Spodní stavba je tvořena čtyřmi pilíři, dvěma opěrami s rovnoběžnými křídly a dvěma samostatnými křídly, která prodlužují pravou stranu opěry číslo 1. Opěry a pilíře jsou založeny na hluboko uložených plovoucích pilotách ve skalním podloží.
Nosná konstrukce má pět polí o rozpětí 33,0 + 3 × 38,0 + 33,0 m tj. 180 m. Pro zajištění rovnoměrného dilatačního pohybu a rozdělení brzdné síly na dva pilíře jsou navrženy ve středním poli tzv. řídící tyče, které nahrazují klasická pevná ložiska.[7][1][2] Nosná konstrukce byla na spodní stavbu uložena pomocí silničníoh jeřábu.[1]
Železniční most v km 108,939
editovatEstakáda má sedm mostních polí a překonává bezejmennou vodoteč a údolí. Spodní stavba je tvořena dvěma opěrami s rovnoběžnými křídly a šesti pilíři, z nich pilíř č. 1 a 6 jsou zdvojené, č. 3 a 4 jsou brzdné zdvojené postavené ve tvaru A.[2] Založení mostu je opět hlubinné na pilotách opřených o skalní podloží, opěra OP1 je založena na plovoucích pilotách ve skalním podloží.
Nosná konstrukce má pět polí rozdělených do tří dilatačních celků o délkách 29,4 m + 185,4 m + 29,4 m tj., celková délka 244,2 m. Rozpětí nosné konstrukce je 28 m + 32 m + 3 × 40 m + 32 m + 28 m. Pro zajištění rovnoměrného dilatačního pohybu a rozdělení brzdné síly na dva pilíře jsou navrženy ve středním poli tzv. řídící tyče. Pod stykem dilatačních celků se nachází pilíř s dvěma páry ložisek a nosné konstrukce jsou spojeny dalším dilatačním závěrem.[7] Nosná konstrukce byla na spodní stavbu uložena výsunem.[1][7]
Železniční most v km 109,127
editovatŽelezniční most o rozpětí 18 m překlenuje silnici III/12139 Heřmaničky–Smilkov. Spodní stavba je tvořena dvěma opěrami s vetknutými křídly.[10][2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f POSPÍŠIL, Martin; DOUBEK, Ondřej; NOVOTNÝ, Petr. Mosty na železniční trati Sudoměřice – Votice. Mosty a tunely [online]. 2020-01-16 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e SIMBA. Sudoměřice – Votice: stav prací na mostech kolem Heřmaniček. Železniční koridory [online]. 2019-03-05 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
- ↑ JUST, Tomáš. SUDOMĚŘICKÝ TUNEL, REALIZACE ŽELEZNIČNÍHO TUNELU V RÁMCI MODERNIZACE 4. KORIDORU. Tunely a podzemní stavby. 2015. Dostupné online.
- ↑ HALLA, J. A. Sudoměřice – Votice: dotace z evropských fondů schválena [online]. 2021-01-13 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se pojede 200 km/h. old.silnice-zeleznice.cz [online]. [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Modernizace trati Sudoměřice – Votice. www.stavby.szdc.cz [online]. 2018-12-06 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e POSPÍŠIL, Martin. Estakády na železničním koridoru mezi Sudoměřcemi a Voticemi. Mozaika [online]. OHL ŽS, 2020 [cit. 2022-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Obrazem: Správa železnic provádí zátěžové zkoušky na nové estakádě u Heřmaniček [online]. 2021-11-09 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Na estakádě u Heřmaniček proběhly zátěžové zkoušky [online]. [cit. 2022-05-15]. Dostupné online.
- ↑ ZOBAL, Petr. Modernizace IV. koridoru v úseku Sudoměřice - Votice. Železniční magazín [online]. 8/2021 [cit. 2022-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-07.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu estakády Heřmaničky na Wikimedia Commons - 25. Ročník konference Železniční mosty a tunely
