Erythróza
chemická sloučenina
Erythróza je monosacharid patřící mezi tetrózy a aldózy. V přírodě se vyskytuje enantiomer nazývaný D-erythróza, který je i diastereomerem D-threózy.[2]
| Erythróza | |
|---|---|
 Strukturní vzorec D-erythrózy | |
 Strukturní vzorec L-erythrózy | |
| Obecné | |
| Systematický název | (2R,3R)-2,3,4-trihydroxybutanal (D) (2S,3S)-2,3,4-trihydroxybutanal (L) |
| Sumární vzorec | C4H8O4 |
| Vzhled | bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 106-93-4 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-444-5 |
| PubChem | 94176 |
| ChEBI | 27904 |
| SMILES | OC[C@@H](O)[C@@H](O)C=O |
| InChI | InChI=1S/C4H8O4/c5-1-3(7)4(8)2-6/h1,3-4,6-8H,2H2/t3-,4+/m0/s1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 120,10 g/mol |
| Hustota | 2,1683 g/cm3[1] |
| Rozpustnost ve vodě | dobře rozpustná |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H315 H319 H335[1] |
| P-věty | P261 P264 P264+265 P271 P280 P302+352 P304+340 P305+351+338 P319 P321 P332+317 P337+317 P362+364 P403+233 P405 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erythrózu poprvé izoloval Louis Feux Joseph Garot roku 1849 z rebarbory[3] a pojmenoval ji po řeckém výrazu pro červenou barvu (ἐρυθρός), protože v přítomnosti alkalických kovů tvořila červené zbarvení.[4][5]
Erythróza 4-fosfát je meziproduktem pentózofosfátového[6] a Calvinova cyklu.[7]
Pro některé bakterie je erythróza jediným zdrojem energie.[8]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Erythrose na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/94176
- ↑ 4.5: Diastereomers [online]. 2015-04-01 [cit. 2021-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Obituary of Garot (1869) Journal de pharmacie et de chimie, 4th series, 9 : 472-473.
- ↑ Garot (1850) "De la matière colorante rouge des rhubarbes exotiques et indigènes et de son application (comme matière colorante) aux arts et à la pharmacie", Journal de Pharmacie et de Chimie, 3rd series, 17 : 5-19
- ↑ David Ames Wells; Charles Robert Cross; George Bliss; John Trowbridge; William Ripley Nichols; Samuel Kneeland. Annual of Scientific Discovery. Boston: Gould, Kendall and Lincoln, 1851. Dostupné online. S. 211.
- ↑ Nicholas J. Kruger; Antje von Schaewen. The oxidative pentose phosphate pathway: structure and organisation. Current Opinion in Plant Biology. 2003, s. 236–246. DOI 10.1016/S1369-5266(03)00039-6. PMID 12753973.
- ↑ Jörg Schwender; Fernando Goffman; John B. Ohlrogge; Yair Shachar-Hill. Rubisco without the Calvin cycle improves the carbon efficiency of developing green seeds. Nature. 2004-12-09, s. 779–782. DOI 10.1038/nature03145. PMID 15592419. Bibcode 2004Natur.432..779S.
- ↑ Howard H. Hiatt; B. L. Horecker. D-erythrose metabolism in a strain of Alcaligenes faecalis. Journal of Bacteriology. 1955-10-13, s. 649–654. Dostupné online [cit. 2014-12-11]. DOI 10.1128/jb.71.6.649-654.1956. PMID 13345750.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erythróza na Wikimedia Commons
