Wikipedie

Ernst Zenker

rakouský politik

Ernst Zenker, též Ernst Viktor Zenker (10. března 1865 Postoloprty[1] – 18. srpna 1945 Bedřichov[2]), byl rakouský politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, novinář a spisovatel.

Ernst Zenker
Ernst Zenker
Ernst Zenker
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918
poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
Stranická příslušnost
ČlenstvíKlub německých demokratů
Německá nacionální str.
Narození10. března 1865
Postoloprty
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1946 (ve věku 80–81 let)
Bedřichov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Partner(ka)Emma Löwenstamm
Profesepolitik, spisovatel a novinář
CommonsErnst Viktor Zenker
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Zenkerův otec byl penzionovaný státní úředník, oba rodiče pocházeli z Postoloprt. Ernst vychodil národní školu v rodišti a v letech 1877–1885 absolvoval gymnázium v Chomutově. V letech 1886–1890 studoval filosofii, dějiny umění a germanistiku na Vídeňské univerzitě, studia však nedokončil.[3] V matričním zápisu o Zenkerově narození je poznámka, že v listopadu 1893 (Zenkerův otec zemřel dva roky před tím) Zenkera adoptoval občan Šoproně v Uhrách Tobias Lurya. Od té doby se Zenkerovo příjmení psalo v podobě Lurya-Zenker. Důvody tohoto aktu nejsou zatím známé. V roce 1901 ale Zenker získal zpět rakouské občanství a používal své původní jméno.[4]

Po odchodu ze školy nejprve dva roky pracoval v novinách Oesterreichische Volkszeitung jako reportér a umělecký kritik. Od roku 1892 do června 1896 byl zaměstnaný v novinách Freies Blatt, který byl zaměřený proti antisemitismu. Ještě v roce 1893 vystoupil z katolické církve a stal se členem vídeňské zednářské lóže Humanitas. V letech 1896–1900 byl redaktorem pro komunální záležitosti v novinách Neue Freie Presse. V letech 1900–1917 byl nejprve redaktorem a později vlastníkem a šéfredaktorem měsíčníku Die Waage. Na jeho stránkách propagoval reformu rakouského parlamentarismu.[2]

Angažoval se v politice jako člen různých politických stran.[5] Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Dolní Rakousy 9. Usedl do poslanecké frakce Klub německých demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[6] V letech 1918–1919 zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung) za Německý národní svaz.[5]

V únoru 1920 se rozhodl vrátit do Čech. Usadil se v Jablonci nad Nisou a začal vydávat čtrnáctideník Demokratie, od roku 1924 přejmenovaný na Freie Welt. Zenker zprvu na české politické scéně podporoval Německou sociálně demokratickou stranu. Kritizoval ale politiku české vlády vůči německé menšině a postupně, od poloviny dvacátých let, přešel na radikální německé nacionální stanovisko. Prosazoval vedoucí úlohu germánského etnika, které povede cestu k novému uspořádání v Evropě.

Jak dokládá bibliografie jeho publikací, Zenker byl muž mnoha zájmů. Zabýval se dějinami novinářství, dějinami správy, filosofickými otázkami etiky, čínskou filosofií, antikou, svobodným zednářstvím, sociologií atd.

Zenker byl dvakrát ženatý. V letech 1894–1918 byla jeho první ženou Elise Majer, s níž měl dvě děti. Pak žil s malířkou a náchodskou rodačkou Emmou Löwenstamm (1879–1941), s níž odešel do Čech.

Dílo

editovat
  • Geschichte der Wiener Journalistik. Ein Beitrag zur deutschen Culturgeschichte 1: Von den Anfängen bis zum Jahre 1848, Wien 1892
  • Geschichte der Wiener Journalistik. Ein Beitrag zur deutschen Culturgeschichte 2: Während des Jahres 1848, Wien 1893
  • Mysticismus, Pietismus, Antisemitismus am Ende des neunzehnten Jahrhunderts: cultur-philosophische Studie, Wien 1894
  • Freimaurerei und Socialreform. Gedanken eines Frmr über die sociale Frage. Ein Vortrag, Wien 1895
  • Der Anarchismus: kritische Geschichte der anarchistischen Theorie, Jena 1895
  • Ein Wort an die Kleingewerbetreibenden, Wien 1895
  • Die Wiener Revolution 1848 in ihren socialen Voraussetzungen und Beziehungen, Wien, Leipzig, Pest 1897
  • Die Gesellschaft 1: Natürliche Entwicklungsgeschichte der Gesellschaft, Berlin 1899
  • Geschichte der Journalistik in Österreich, Wien 1900
  • Reform des Parlamentarismus von ---, Wien 1902
  • Die Gesellschaft 2: Die sociologische Theorie, Berlin 1903
  • Bibliographie zu einer Allgemeinen Geschichte des Zeitungswesens, Wien 1904
  • Soziale Ethik, Leipzig, Wien 1905
  • Catilina: eine zeitgemäße Geschichtsstudie, Wien 1907
  • Kirche und Staat unter besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse in Österreich, Wien 1909
  • Die Regierung und die Volkswünsche. Rede, Wien 1912
  • Über den Ursprung der japanischer Sprache, Wien 1913
  • Soziale Moral in China und Japan, München 1914
  • Der Parlamentarism, sein Wesen und seine Entwicklung, Wien 1914
  • Die nationale Organisation Österreichs, Wien 1916
  • Bewölkerungs-Politik und Eherechtsreform, Reichenberg (Liberec) 1917
  • Österreichische Kriegsziele, Bern 1917
  • Geschichte der chinesischen Philosophie zum ersten Male aus den Quellen dargestellt 1. Das klassische Zeitalter bis zur Han-Dynastie (206 v. Ch.), Reichenberg (Liberec) 1926
  • Geschichte der chinesischen Philosophie zum ersten Male aus den Quellen dargestellt 2. Von der Han-Dynastie bis zur Gegenwart, Reichenberg (Liberec) 1927)
  • Religion und Kult der Urarier, Berlin 1935
  • Ein Mann in sterbenden Österreich, Reichenberg (Liberec) 1935
  • Kuan-tse: das Leben und Wirken eines altchinesischen Staatsmannes, Wien 1941
  • Der Taoismus der Frühzeit: die alt- und gemeinchinesische Weltanschauung, Wien 1943

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b VENUS, Th. Zenker, Ernst Victor; Lurya-Zenker (1865–1945) [online]. Austrian Centre for Digital Humanities and Cultural Heritage, 2022 [cit. 2025-01-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 75. 
  4. ↑ ROEDL, Bohumír. Osobnosti Postoloprtska. Postoloprty: Město Postoloprty, 2024. 66 s. S. 53–54. 
  5. ↑ a b Ernst Zenker [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-03-13]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Literatura

editovat
  • Achenreiner, Alois, Ernst Viktor Zenker und die österreichische Politik von 1907 - 1919 : ein Beitrag zum Verständnis der politischen Stellung des spätliberalen Freisinns in der Habsburgermonarchie, disertační práce na Vídeňské univerzitě, 1975
  • Heller, Michaela, Die publizistische Tätigkeit Ernst Victor Zenkers : ein Beitrag zur Wiener Pressegeschichte und Pressepolitik in den Jahren 1892 bis 1920, disertační práce na Vídeňské univerzitě, 1975
  • Edenhofer, Felix, Wienerzeit von Emma Löwenstamm, Dr. Julius von Ludassy und Ernst Viktor Zenker, Bogen 1994

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ernst_Zenker&oldid=24580631“