Ernst Wagner
Ernst Wagner (5. dubna 1832 Karlsruhe – 7. března 1920 Karlsruhe) byl německý učitel a archeolog, působící v Bádensku-Württembersku.
| Dr. phil. h. c. Ernst Wagner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. dubna 1832 Karlsruhe |
| Úmrtí | 7. března 1920 (ve věku 87 let) Karlsruhe |
| Národnost | německá |
| Vzdělání | doktorské |
| Alma mater | Univerzita Tübingen |
| Povolání | učitel, archeolog, soukromý vychovatel |
| Zaměstnavatel | Bádenské velkovévodství |
| Titul | Dr. phil. h. c. |
| Ocenění | Řád zähringenského lva, Pruský řád Koruny, Řád červené orlice, Řád svatého Olafa, Řád Bertholda I. |
| Nábož. vyznání | evangelické |
| Rodiče | Karl Friedrich Hermann Wagner |
| Funkce | tajný rada |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ernst Wagner, syn faráře a učitele ve Schwäbisch Gmünd Karla Friedricha Hermanna Wagnera (1804–1872), studoval evangelickou teologii a filologii na Univerzitě Tübingen, kde byl také členem královského studentského sdružení Roigel. Roku 1854 složil první služební teologickou zkoušku. Následně na přelomu let 1855 a 1856 pracoval jako soukromý vychovatel v rodině tajného rady Gerda Eilera ve Freiimfelde u Halle. Poté se vrátil zpět do Schwäbisch Gmünd, kde byl činný jako městský vikář v letech 1856 a 1857. V letech 1857 a 1858 působil jako asistent na pedagogickém ústavu v Ludwigsburgu. V roce 1858 získal doktorský titul a začal pracovat na evangelicko-teologickém semináři při klášteře Schöntal jako repetent. Doba mezi léty 1861 a 1863 strávil jako vychovatel u Johna Russella v Londýně. Na začátku roku 1864 se vrátil zpět do Německa, kde do října 1864 pracoval na střední škola v Tübingen a poté až do roku 1875 jako soukromý vychovatel u vévody Fridricha II. Bádenského již s profesorským titulem. Od roku 1867 byl zároveň ředitelem Friedrichsschule v Karlsruhe. Od roku 1875 až do svého začátku svého důchodu v roce 1919 spravoval antické a etnologické sbírky Bádenského zemského muzea.[1] Jako archeolog se zaměřoval zejména na dobu bronzovou a kulturu popelnicových polí.
Byl též členem mnoha sdružení, jako např. Bádenské historické komise, Württemberského antického spolku, Přírodovědeckého spolku Karlsruhe, Uměleckého spolku Karlsruhe, Německého archeologického institutu či členem správní rady Římsko-germánského centrálního muzea v Mainzu. Ernst Wagner je držitelem Řádu zähringenského lva I. třídy, Pruského řádu koruny III. třídy, Řádu červené orlice IV. třídy, norského Řádu svatého Olafa II. třídy či bádenského Řádu Bertholda I.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst Wagner (Archäologe) na německé Wikipedii.
- ↑ SPEITKAMP, Winfried. Die Verwaltung der Geschichte : Denkmalpflege und Staat in Deutschland 1871 - 1933. Göttingen: Vandenhoeck und Ruprecht, 1996. 509 s. ISBN 978-3-525-35777-4. S. 278. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernst Wagner na Wikimedia Commons
