Wikipedie

Ernst Korner

architekt

Ernst Korner (12. srpen 1888 Uherský Brod – 19. srpen 1966 Sydney, Austrálie[1]) byl architekt židovského původu. Narodil se do rodiny výrobce lihovin Jindřicha Kornera v Uherském Brodě.[2] V Ostravě bydlel na ulici Tyršova 10.[3]Byl členem správní rady firmy Armator.

Ing. Ernst Korner
Rodné jménoKohn
Jiná jménaErnst Körner
Narození12. srpna 1888
Uherský Brod
Úmrtí19. srpna 1966 (ve věku 78 let)
Sydney
BydlištěOstrava, Tyršova 10
ObčanstvíČeskoslovenská republika
Alma materTechnische Hochschule Wien
Povoláníarchitekt
ChoťEdita Singer
DětiPaul Ivan (1925-2012), člen Australské akademie věd
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dílo

editovat

Obytné domy v ulici Vítězná, Pelclova v Moravské Ostravě

editovat

49°50′52″ s. š., 18°17′9″ v. d.

Nájemní dům Gustava Korna na ulici Dvořákovar.

49°50′17″ s. š., 18°17′29″ v. d.

Činžovní dům Gustava Korna se nachází poblíž sídla České televize v Moravské Ostravě. Práce Arnošta Kornera v roce 1920 spočívala v přestavbě a nástavbě domu, který byl postaven v letech 1898 až 1898 stavební firmou Mihatsch a Ulrich. Původně jednopatrový nárožní novobarokní dům se nadstavením o jedno patro a zhotovením fasády v novoklasicistním stylu stal posledním reprezentantem neobiedermeierovském stylu.

Rozhodnutím č. 5063/2001 byl dům prohlášen kulturní památkou (rejstříkové č. Ústředního seznamu kulturních památek 50826/8-4023, katalogové číslo 1000118845).[4]

Kancelářský a obytný dům firmy Rütgers / Český rozhlas[5][6]

editovat

49°50′15″ s. š., 18°17′32″ v. d.

Komanditní společnost Rütgers v letech 1921 a 1922 postavila na rohu ulic tehdejších ulic Hviezdoslavovy a Michala Hodži administrativní budovu pro vedení firmy. Ulice byly několikrát přejmenovány; dnes nesou ulice jména Dr. Šmerala a Na hradbách. Adresa Českého rozhlasu, který dům vlastní je Dr. Šmerala 2.

V přízemí budovy je vestibul, z kterého vede dřevěné schodiště do prvního patra, kde je reprezentační oválná pracovna. V dalších patrech se nacházely byty. V roce 2008 byly opraveny interiéry[6] a v letech 2009-2010 opravena střecha.[7]

Dne 10. listopadu 1992 byla Rozhodnutím č. 13 116/92 administrativní budova prohlášena kulturní památkou.[8]

Obchodní dům Rix na ulici 28. října

editovat

49°50′4″ s. š., 18°17′28″ v. d.

Adolf Lüftschütz[9] koupil v roce 1903 na tehdejší Hauptstrasse dům pana Rixe a později koupil i právo provozovat obchod pod jménem RIX. Dům nechal v roce 1909 přestavět podle návrhu Felixe Neumanna[10]. V roce 1931 nechal majitel dům přestavět podruhé, tentokrát podle projektu Arnošta Kornera. Vznikl pětipodlažní obchodní dům, na kterém zářil neonový nápis RIX. Adolf Lüftschütz a jeho syn požádali o změnu příjmení a od 2. března 1937 se stali nositeli příjmení Rix. Fotografie a půdorys budovy obchodního domu RIX vyšel v roce 1930 v rakouském časopise Österreichische Bau- und Werkkunst.[11][12]

Dne 29. srpna 1944 se stala Ostrava jako průmyslové centrum cílem amerického bombardování. Bomby však dopadaly i do centra města a jednou ze zničených staveb byl i obchodní dům Rix.[13] Dne 16. března 1946 byl vydán demoliční výměr a budova byla stržena.

Bytové a obchodní domy Jakuba Nesselrotha s pasážemi na ulici 28. října (Denisova)

editovat

49°49′59″ s. š., 18°17′14″ v. d.

Komplex byl budován v druhé polovině dvacátých let 20. století, úplně dokončen byl stavbou sedmipatrové věže v Denisově ulici. Nacházel se zde obchodní dům a sídlo České komerční banky. Po arizaci majetku Jakuba Nesselrotha provozoval obchodní dům Albin Chamrad (Albín Chamrád).[14][15]

Obchodní a obytný dům na parcele 402/20 (49°49′59″ s. š., 18°17′17″ v. d.) byl na konci války v noci z 30. dubna na 1. května 1945 částečně vypálen. Věžová část domu a dva segmenty (trakty) zůstaly zachovány, ale roh budovy v křižovatce ulic 28. října a Nádražní byl poškozen. Společnost Moravské místní dráhy vyhlásila výběrové řízení na zakázku odbourání konstrukcí.[16] V letech 1964-1968 byla část parcely zastavěna budovou České spořitelny, která respektovala nově upravené dopravní řešení křižovatky tehdejších ulic Gottwaldova a Dimitrovova. [17]

Vila dr. Karla Krause / Česká banka Union

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Krausova vila.

Obytný dům na ulici Mírová

editovat

49°48′50″ s. š., 18°15′52″ v. d.

Blok tří domů na půdorysu tvaru písmene „U".

Obytné domy na ulici Štramberská v Ostravě-Zábřehu

editovat

49°48′42″ s. š., 18°15′22″ v. d.

Blok deseti domů na půdorysu připomínající obrácené písmeno „J". Domy k sobě přiléhají štítovými stěnami, ale díky výraznému nárožnímu oblouku, rytmickému střídání průčelí jednotlivých domů a průjezdu do dvora je hmota bloku členěna.

Obytný dům na ulici Závodní v Ostravě-Zábřehu

editovat

49°48′22″ s. š., 18°14′58″ v. d.

Dům v blízkosti hokejové arény (multifunkční haly) je pozoruhodný tím, že jeho součástí je podjezd pro tramvaje a automobily.[18]

Obytné domy na ulici Krokova v Ostravě - Zábřehu

editovat

49°48′29″ s. š., 18°14′46″ v. d.

Byly postaveny po roce 1925 pro úředníky Vítkovických železáren.[18]

Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce

editovat

49°47′36″ s. š., 18°15′32″ v. d.

Dvoublokový jednopatrový dům obdélného půdorysu s orientačními čísly 24 a 26 byl prohlášen kulturní památkou (rejstříkové č. Ústředního seznamu kulturních památek 51767/8-4061, katalogové č.1000471722).[19]

Celý obytný soubor Jubilejní kolonie z období 30. let v Ostravě-Hrabůvce byl prohlášen ochranným pásmem - rejstřík č. ÚSKP 3391.[20]

Podrobnější informace naleznete v článku Jubilejní kolonie.

Exil

editovat

Před nacistickým nebezpečím emigroval Ernst Korner s manželkou a dvěma syny do Austrálie. V roce 1940 si postavil rodinný dům „white-box“ v Cremorne na předměstí Sydney.[21] V průběhu 2. světové války byla výstavba omezena a projekční kancelář, kterou Ernst založil se svým švagrem Kurtem Singerem, stihla realizovat pouze dvě zakázky.[21]

Po skončení válečných restrikcí měl Ernst Korner šedesát let a v projektování nepokračoval. Jméno Korner proslavil v Austrálii Paul Ivan, syn, ale v oboru kardiologie.[22]

Reference

editovat
  1. ↑ https://search.records.nsw.gov.au/primo-explore/search?query=any,contains,korner&tab=default_tab&search_scope=Everything&vid=61SRA&lang=en_US&offset=10. search.records.nsw.gov.au [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ , 1939. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse. 2488 s. S. 1884. 
  3. ↑ , 1932. Adresář veřejných podniků a institucí, úřadů, lékařů, právníků, stavitelů atd.. Moravská Ostrava: Moravská Ostrava. 66 s. S. 52. 
  4. ↑ městský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ Budovy, které mluví. Google Arts & Culture [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Český rozhlas Ostrava vrací lesk své historické budově. Ostrava [online]. 2009-01-25 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Český rozhlas Ostrava [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ administrativní budova - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ DOČKAL, Alois, 1914. Adressbuch des Ostrau-Karwiner Kohlen-Revieres mit Handels- und Gewerbeanzeiger. Ostrava: [s.n.]. 241 s. S. 175. 
  10. ↑ NEUMANN, Felix. inzerát. Adress-Buch und Wohnungs-Anzeiger von M.-Ostrau und Umgebung. 1900, s. 285. Dostupné online. 
  11. ↑ Ernst Korner: Warenhaus „RIX", Mähr.-Ostrau. Österreichische Bau- und Werkkunst. Roč. 1930, s. 364. Dostupné online. 
  12. ↑ Warenhaus Rix von Ernst Korner. Österreichische Bau- und Werkkunst. Roč. 1930. Dostupné online. 
  13. ↑ GABZDYL, Josef. Trosky Ostravy fotil otec potají, vzpomíná muž na bombardování před 76 lety. iDNES.cz [online]. 2020-08-29 [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ FILGAS, Josef. Inzerát. Ostravská neděle. 1939-04-01, roč. 1939, čís. 4, s. 16. Dostupné online. 
  15. ↑ REGIONALPRESS, Praha, 1939. Obchodní a průmyslový trh Protektorátu Čechy a Morava. Praha: Regionalpress. S. 524. 
  16. ↑ ŠTEFAN, k. Společnost moravských místních drah. Nová svoboda. 1945-12-07, roč. I., čís. 181., s. 4. Dostupné online. 
  17. ↑ KOUBA, Rudolf. Administrativní budova pojišťovny v Ostravě. Architektura ČSR. Roč. 1970/03, čís. 3, s. 118,119. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Architekt Arnošt Korner – nejen domy Jubilejní kolonie! ·. historie.ovajih.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Ochranné pásmo obytného souboru Jubilejní kolonie z období 30. let v Ostravě - Hrabůvce - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Ernst Korner [online]. 2017-08-29 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ MELLOR, Lise. 150 years, 150 firsts : the people of the Faculty of Medicine. Sydney: Sydney University Press, 2006. 393 s. 


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ernst_Korner&oldid=24151201“