Ernesta Stern

Ernesta Stern
Ernesta Stern
Rodné jméno	Maria Ernesta Hierschel de Minerbi
Narození	8. prosince 1854; Terst
Úmrtí	7. července 1926 (ve věku 71 let); Roquebrune-Cap-Martin
Povolání	saloniérka, filantropka, romanopiskyně a překladatelka
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (1920)
Choť	Louis Stern
Děti	Jean Stern; Marie-Louise Stern
Rodiče	Leone de Hierschel; Clementina de Minerbi
Příbuzní	Joachym Hierschel-Minerbi (sourozenec); Lionello de Minerbi (synovec)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernesta Stern, vlastním jménem Maria Ernesta Hierschel de Minerbi, známá také jako Maria Star, (8. prosince 1854 – 1926) byla francouzská spisovatelka italského původu. Napsala množství povídek a románů, pro které čerpala inspiraci z pobytů v zahraničí. Častokrát navštěvovala Itálii, Francii, Španělsko. Nejdále vyjela do Egypta. Salón, který založila v Paříži, navštěvovali mnozí umělci, literáti a finantropové francouzské elity do počátku 20. století. Zasloužila si ocenění rytířským řádem Čestné legie. Její Villa Torre Clementina v Roquebrune-Cap-Martin je historickou památkou.

Raný život

Ernesta Stern se narodila 8. prosince 1854 v italském Terstu. Její otec byl Leone de Hierschel (syn Moisè Hierschel a Rachele Vivante) a její matka, Clementina de Minerbi (dcera Calimana de Minerbi a Chiara di Angeli).^[1] Byla židovského původu.^[2]

Kariéra

Stern psala povídky, romány ale i libreta inspirovaná cestami za uměním do zahraničí, též soudobými událostmi. Například její román Křtiny odvahy, z roku 1916, praví o první světové válce.^[3] Stern vedla salon v Paříži.^[4] Jedním z jejích hostů byl italský básník Filippo Tommaso Marinetti.^[4] Přátelila se také se slavným francouzským spisovatelem Marcelem Proustem.^[2]

Stern byla v roce 1920 oceněna řádem rytíře Čestné legie.^[1]

Osobní život, smrt a dědictví

Villa Torre Clementina v Roquebrune-Cap-Martin

Stern se provdala za Louise Sterna, bankéře a člena rodiny Stern.^[1] Bydleli na Rue du Faubourg-Saint-Honoré 68 v Paříži.^[1] V roce 1900 ovdověla a v roce 1904 postavila Villa Torre Clementina v Roquebrune-Cap-Martin, letní sídlo ve kterém trávila své dny až do smrti.

Stern zemřela v roce 1926. Její dům v Roquebrune-Cap-Martin je zapsán jako historická památka francouzského ministerstva kultury.

Výběr z díla

STERN, Ernesta. Au fil des pensées. Paris: Chaix, 1896. OCLC 459061767
STERN, Ernesta. Autour du cœur. Paris: P. Ollendorff, 1897. OCLC 759765093
STERN, Ernesta. Quinze jours à Londres. Paris: P. Ollendorff, 1898. OCLC 459061839
STERN, Ernesta. Impressions d'Espagne. Paris: P. Ollendorff, 1900. OCLC 459061830
STAR, Maria. Âmes de chefs-d'œuvre. [s.l.]: [s.n.], 1901. OCLC 79204042
STERN, Ernesta. Chaînes de fleurs. Paris: Gazette des beaux arts, 1903. OCLC 83397671
STERN, Ernesta. Terre des symboles. Paris: Gazette des beaux-arts, 1903. OCLC 29114819
STERN, Ernesta. Visions de beauté. Paris: Imprimerie de Frazier-Soye, 1907. OCLC 459061869
STERN, Ernesta. Le Coeur effeuillé, comédies. Paris: F. Juven, 1907. OCLC 459061804
STAR, Maria. Les légendes de Venise. Paris: Émile-Paul, 1909. OCLC 6414503
STAR, Maria. Les deux gloires. Paris: La phalange, 1909. Dostupné online. OCLC 978126885
STERN, Ernesta. Faut-il pardonner?. Paris: A. Lemerre, 1911. OCLC 79634387
STERN, Ernesta. Qui l'emporte ?. Paris: A. Lemerre, 1912. OCLC 459061833
STERN, Ernesta. Suprême amour. Paris: A. Lemerre, 1914. OCLC 459061853
STERN, Ernesta. Le Baptême du courage (manuscrit de la guerre). Paris: Éditions de la "Nouvelle revue, 1916. OCLC 459061790
STERN, Ernesta. Une vie manquée. Paris: Éditions Gallus, 1921. OCLC 459061865
STERN, Ernesta. Au soir de la vie : pensées. Paris: Gallus, 1921. OCLC 42797096
STAR, Maria. L'Épervier d'or. Paris: La Revue mondiale, 1923. OCLC 459061809
STERN, Ernesta. Sémiramis. Paris: Éditions de la Revue mondiale, 1924. OCLC 775730991

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernesta Stern na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernesta Stern na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d STERN Maria Ernesta [online]. [cit. 2017-07-07]. Dostupné online.
↑ ^a ^b GOULD, Evlyn. Dreyfus and the Literature of the Third Republic: Secularism and Tolerance in Zola, Barres, Lazare and Proust. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, 2012. Dostupné online. ISBN 9780786472147. OCLC 796760301 S. 175.
↑ GRAYZEL, Susan R. Women's Identities at War: Gender, Motherhood, and Politics in Britain and France during the First World War. Chapel Hill, North Carolina: UNC Press Books, 2014. Dostupné online. ISBN 9780807824825. OCLC 924808229 S. 34.
↑ ^a ^b SOMIGLI, Luca. Legitimizing the Artist: Manifesto Writing and European Modernism, 1885-1915. Toronto: University of Toronto Press, 2016. Dostupné online. ISBN 9781442621060. OCLC 944178954 S. 98.

[frenchministrylegion-1] STERN Maria Ernesta [online]. [cit. 2017-07-07]. Dostupné online.

[gould175-2] GOULD, Evlyn. Dreyfus and the Literature of the Third Republic: Secularism and Tolerance in Zola, Barres, Lazare and Proust. Jefferson, North Carolina: McFarland & Company, 2012. Dostupné online. ISBN 9780786472147. OCLC 796760301 S. 175.

[grayzel34-3] GRAYZEL, Susan R. Women's Identities at War: Gender, Motherhood, and Politics in Britain and France during the First World War. Chapel Hill, North Carolina: UNC Press Books, 2014. Dostupné online. ISBN 9780807824825. OCLC 924808229 S. 34.

[somigli98-4] SOMIGLI, Luca. Legitimizing the Artist: Manifesto Writing and European Modernism, 1885-1915. Toronto: University of Toronto Press, 2016. Dostupné online. ISBN 9781442621060. OCLC 944178954 S. 98.

[1]

[2]

[3]

[4]