Erich Auerbach (fotograf)
Erich Auerbach (12. prosince 1911 Sokolov[1] – 11. srpna 1977 Londýn, Velká Británie) byl český novinářský fotograf druhé světové války a oficiální fotograf exilové vlády ČSR v Londýně. Vedle fotografa pilotů Ladislava Sitenského patří k nejslavnějším českým fotografům válečného období.
Erich Auerbach | |
---|---|
Narození | 12. prosince 1911 Sokolov ![]() |
Úmrtí | 11. srpna 1977 (ve věku 65 let) Londýn ![]() |
Národnost | Němci |
Povolání | fotograf |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
editovatNarodil se v Sokolově (před válkou Falknov nad Ohří, Falkenau) do rodiny židovského lékaře a milovníka hudby, který svého syna podporoval při studiu hry na piáno a housle. Po studiích v Karlových Varech hudbu nakonec studoval ve 30. letech v Praze, nicméně studia nedokončil. Fotografii, která ho po většinu života živila, se naučil jako amatér.
Předválečné období
editovatAuerbach do zaměstnání vstoupil jako hudební kritik a fotoreportér. Zaměřoval se na společnost Československa, Itálie, Rakouska, Jugoslávie, Německa, Francie a Švýcarska.[2] V Čechách pracoval pro pražské sociálně-demokratické noviny Prager Tagblatt. Z protektorátu byl nucen emigrovat v létě 1939 pěšky přes Polsko, přičemž před odjezdem údajně zničil většinu svého předválečného fotoarchivu včetně fotografií hudebníků a skladatelů Václava Talicha, Maurice Ravela a Pablo Casalse.
Fotografem exilové vlády v Londýně
editovatPo roce 1939 pracoval jako fotograf na volné noze pro noviny a časopisy. V Londýně byl od dubna 1941 do července 1945 zaměstnán v oddělení fotografie na odboru informací exilového Ministerstva zahraničních věcí jako hlavní fotograf československé vlády. Jeho posláním „bylo fotografovat prezidenta, činnost vlády a válečné dění.“ Auerbach z několika málo fotografií vybudoval fotografický archiv čítající 300 souborů fotografií a tisícovky negativů. Během války přispíval do vládního časopisu Čechoslovák, jeho fotografie jsou k nalezení i v magazínu Československá žena pod zkratkou Eric. Od roku 1944 pracoval po tři roky pro časopis Illustrated (pravděpodobně se jedná o The Illustrated London News) a také po válce již zůstal v Londýně.
Do ČSR se nakrátko vrátil v roce 1947. Během této návštěvy byl dle sdělení jeho dcery zatčen pro špionáž, přičemž mu byl zabaven i fotografický materiál.[3]
Známým fotografem umění
editovatV Londýně pracoval po válce na volné noze pro Sunday Times, Daily Herald, ILN (The Illustrated London News), The Observer či společnost EMI Records. Stal se žádaným fotografem vážné hudby, tance a umění. Mezi jeho slavné snímky patří fotografie takových osobností jako Leonard Bernstein, Henry Wood, Pablo Casals, Igor Stravinskij či Jacqueline du Pre. Sbírku těchto fotografií v současnosti vlastní Hulton Archives firmy Getty Images.[4]
Cesta domů
editovatErich Auerbach se do vlasti nakrátko vrátil až po dlouhých 20 letech v druhé polovině šedesátých let, narušených sovětskou invazí. Zemřel ve Velké Británii v roce 1977.
Jeho první kniha fotografií tak mohla vyjít až po změnách doma, kde mu v roce 2000 pod názvem „Volá Londýn“. Jeho první výstavu v Praze uvedla jeho dcera Monica Beaumont v Praze v roce 2005. Putovní výstavu „Britský exil – Volá Londýn“ ze snímků ve vlastních sbírkách připravilo v roce 2005 i Ministerstvo zahraničních věcí ČR.[5]
Sbírky
editovat- Getty Images: rozsáhlou sbírku především poválečných Auerbachových fotografií z hudebního a uměleckého prostředí vlastní Hulton Archive firmy Getty Images.[4]
- Archiv MZV ČR: ministerstvo zahraničí dosud vlastní rozsáhlou sbírku jeho fotografií v rámci svého válečného Londýnského archivu a také potvrzení z roku 1946, podepsané ministrem Janem Masarykem. Ten uznává fotografickou činnost Ericha Auerbacha během světové války, s tím že jeho posláním: „bylo fotografovat prezidenta, činnost vlády a válečné dění.“ Podle téhož dokumentu v podstatě z několika málo fotografií vybudoval fotografický archiv čítající 300 souborů fotografií a tisícovky negativů. Potvrzuje současně, že jeho práce v době války vystavila i britská galerie Ilford Galleries s tím, že tato výstava poté putovala po Británii. Angažmá na ministerstvu Auerbach ukončil v souvislosti s koncem války, zmíněné potvrzení z roku 1946 je pravděpodobně motivováno právě jeho odchodem ze služeb MZV ČR.
- National Portrait Gallery: tři Auerbachovy snímky jsou součástí sbírek National Portrait Gallery v Londýně.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.židovské náboženské obce v Sokolově
- ↑ http://www.gettyimagesgallery.com/collections/Archive/eric-auerbach.aspx Archivováno 29. 9. 2010 na Wayback Machine. Biografická informace na Getty Images
- ↑ http://www.adam.cz/clanek-2005050201-zaprasene-krabice-a-podivne-suvenyry.html Radka Páleníková: Zaprášené krabice a podivné suvenýry
- ↑ a b http://www.gettyimages.com/Search/Search.aspx?contractUrl=2&language=en-US&family=editorial&p=erich%20Auerbach&ep=4 Getty Images - sbírka Auerbachových fotografií v Hulton Archive
- ↑ http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/kultura_a_krajane/kultura/putovni_vystavy/index_3.html Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Putovní výstavy MZV ČR
- ↑ http://www.npg.org.uk/collections/search/person.php?LinkID=mp87607&role=art National Portrait Gallery, fotografie E. Auerbacha
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erich Auerbach (fotograf)
- Abeceda českých fotografů, Praha, 2000
- Zaprášené krabice a podivné suvenýry
- Fotografie z tzv. Londýnského archivu MZV ČR Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Erich Auerbach v informačním systému abART