Epidot (Haüy, 1801), chemický vzorec Ca2Al2(Fe3+,Al)(SiO4)(Si2O7)O(OH) (křemičitan hlinito-vápenato-železitý), je jednoklonný minerál ze skupiny sorosilikátů. Společně s klinozoisitem tvoří plynulou řadu. Název pochází z řeckého épídosis = přídavek, podle protažení krystalu v jednom směru podél základny hranolu.

Epidot
Epidot
Epidot
Obecné
Kategorieminerál
Chemický vzorecCa2Al2(Fe3+,Al)(SiO4)(Si2O7)O(OH)
Identifikace
Barvazelená, černozelená, žlutozelená,
žlutá, černá
Vzhled krystaluzrnité agregáty, protažená zrna
Soustavajednoklonná
Tvrdost6–7
Leskskelný lesk
Štěpnostvelmi dobrá
Index lomunα = 1,715–1,751
nβ = 1,725–1,784
nγ = 1,734–1,797
Vrypšedý, bílý
Hustota3,38–3,49 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselinách nerozpustný
  • metamorfní – typický pro některé facie slabě až středně metamorfovaných hornin
  • hydrotermální – v žilách alpského typu
  • kontaktně metasomatický – na kontaktní zóně mezi vyvřelými horninami a vápenatými usazenými horninami

Morfologie

editovat

Krystaly prizmatické (až 35 cm dlouhé), protažené a rýhované rovnoběžně k [010], také izometrické krystaly nebo tabulky. Agregáty vláknité, hrubo až jemnozrnné, celistvé. Pseudomorfózy po plagioklasu.

Vlastnosti

editovat
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–7, křehký, hustota 3,38–3,49 g/cm³, štěpnost velmi dobrá podle {001}, nedokonalá podle {100}, lom nerovný, tříštivý.
  • Optické vlastnosti: Barva: žlutozelená až zelenočerná. Lesk skelný, perleťový, smolný, průhlednost: průsvitný, vryp šedobílý.
  • Chemické vlastnosti: Vypočtené složení pro Ca2Al2(Fe3+0,75Al0,25)(SiO4)(Si2O7)O(OH): Ca 16,7 %, Al 12,8 %, Fe 8,8 %, Si 17,7 %, H 0,2 %, O 43,7 %. Žíhán před dmuchavkou bobtná a taví se. Po vyžíhání se rozkládá v horké HCl za uvolňování rosolovitého SiO2.

Odrůdy

editovat
  • pistacitpistáciově zelený. Způsobeno vyšším obsahem Fe.
  • piemontit – červenohnědý, černočervený až červený, višňově červený vryp, prosvítá. Způsobeno vyšším obsahem Mn.

Podobné minerály

editovat

Parageneze

editovat

Využití

editovat
 
Broušený epidot

Někdy jako drahý kámen

Naleziště

editovat

Běžný horninotvorný minerál.

Literatura

editovat
  • Dana, E. S. (1892) Dana's system of mineralogy, (6th edition), 516–521
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat