Epidemie žloutenky v Československu 1979
Epidemie žloutenky typu A v Československu byla epidemie viru HAV a onemocnění hepatitidou typu A, které způsobuje. Propukla 2. července 1979,[1] zasáhla 34 tisíc lidí a byla zvládnuta zhruba do půl roku.[2]
| Epidemie žloutenky typou A v Československu 1979 | |
|---|---|
| Typ | epidemie |
| Období | 1979 |
| virus | HAV |
| Nemoc | Hepatitida A |
| Geografie | |
| Země původu | Československo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh epidemie
editovatEpidemie propukla v Severomoravském kraji 2. července 1979, zdrojem byla výroba jahodových nanuků. V první vlně se v okresech Nový Jičín, Šumperk a Opava potvrdilo více než 1000 nakažených, nejčastěji dětí mezi 6 a 9 lety. Epidemie se s nanuky rychle rozšířila i do dalších okresů po celém Československu. Postupně se nakazilo 34 tisíc lidí, nejčastěji dětí ve věku 10 až 14 let.[1]
Identifikace nákazy
editovatPři první vlně si epidemiologové nevěděli rady s určením příčiny a podezírali různé výrobky jako byly mléčné výrobky, mořské ryby nebo maso. Po první a druhé vlně, kdy se ukázalo, že epidemií jsou zasaženy hlavně děti, hygienici dokázali identifikovat skutečný zdroj nákazy. Tím byly jahodové nanuky vyráběné z infikovaných jahod dovezených z Polska. Hygienici dokázali spojit šíření žloutenky s distribučními trasami těchto nanuků. Tehdy v Polsku proběhla taktéž epidemie žloutenky, přičemž ovoce bylo běžně hnojeno lidskými fekáliemi. Tak se dostala kontaminace na jahody, které rovnou bez tepelné úpravy zmražené putovaly do Československa k výrobě nanuků. Virus tak zůstal živý.[1]
Opatření
editovatPreventivně byla zavedena povinná sterilizace ovocných příměsí do mražených výrobků. Došlo k omezení rekreačních aktivit[1] jako byly třeba dětské tábory nebo kempy,[2] a k důsledným kontrolám potravin. Ve školách došlo k přísným opatřením a byly monitorovány děti, které mohly přijít do kontaktu se žloutenkou. Epidemie v důsledku vedla ke zpřísnění hygienických standardů a k lepšímu sledování přenosných nemocí.[1]
Řešení situace
editovatO epidemii se příliš nepsalo, což odpovídalo tehdejší době. Bylo tehdy jakési informační embargo. Epidemii tak provázel informační chaos, rodiny často neměly zprávy o svých nemocných blízkých, takže netušily, jak zle na tom jsou.[1] Někdy ani nevěděly, kde jejich příbuzní leží.[3] Mezi lidmi tak propukla hysterie.[2] Protože neexistuje příliš oficiálních pramenů té doby, lze čerpat především od pamětníků.[3]
Díky tomu je znám například průběh v Jihlavě. Tam nemocnice přijímala dle svých záznamů 90 případů denně, těžké případy nechávala v nemocnici, pro lehčí případy byly zřízeny provizorní nemocnice. Jednu zřídili z ozdravovny v Kostelci, druhou ze základní školy v Třešti. Jen díky pečlivému psaní kroniky jejím ředitelem je možné si představit, co se tam dělo. Delegace jihlavské nemocnice, okresního a městského národního výboru přijela do školy 6. července 1979, zhodnotili stav a učitelé a zaměstnanci školy byli povoláni z dovolených, aby pomohli s přeměnou školy. 13. července už škola přijímala pacienty. Na vrcholu epidemie zde leželo až 300 pacientů. Ze žáků školy onemocněla čtvrtina, 190 dětí. Pacienti si s sebou nesměli do provizorní nemocnice nic vzít a z domova směli od příbuzných dostávat pouze med s křenem, což byla součást léčby. Provizorní nemocnice fungovala do 24. srpna 1979, potom byl opět povolán personál školy a došlo k vymalování a dezinfekci, která byla ve škole ještě dlouho cítit.[3]
Nemocnice zřizovaly provizorní infekční oddělení i jinde v republice a situaci komplikovalo i to, že začala docházet očkovací látka. Přesto hygienici s lékaři zvládli nákazu zlikvidovat během zhruba půl roku od vypuknutí.[2]
Epidemie se projevila i v hospodářství, kdy se řada lidí nemohla po dobu rekonvalescence účastnit pracovního procesu, navíc si obrovské náklady vyžádala léčba.[2]
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- PLESNÍK, Vladimír. Epidemie virové hepatitidy typu A v roce 1979 Vzpomínky starého epidemiologa – Prvá část. S. 28-33. Epidemiologie, Mikrobiologie, Imunologie [online]. 2008 [cit. 2024-11-20]. Roč. 2008, čís. 1, s. 28-33. Dostupné online.
- PLESNÍK, Vladimír. Epidemie virové hepatitidy typu A v roce 1979 Vzpomínky starého epidemiologa – Dokončení. S. 61–64. Epidemiologie, Mikrobiologie, Imunologie [online]. 2008 [cit. 2024-11-20]. Roč. 2008, čís. 2, s. 61–64. Dostupné online.
Reference
editovat- ↑ a b c d e f POLÁČEK, Dan; ČTK. Epidemii žloutenky způsobilo v Československu hnojení lidskými fekáliemi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2024-07-29 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PROKOPOVÁ, Milada. Brnem se valí žloutenka. Virus z ciziny rozšířili narkomani a bezdomovci. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-07-25 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠAROUNOVÁ, Irena. Epidemie žloutenky proměnila na konci 70. let třešťskou základní školu v nemocnici. ČRo Vysočina [online]. Český rozhlas, 2021-04-13 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.