Enges
Enges je obec v kantonu Neuchâtel na západě Švýcarska. Má 272[1] obyvatel.
| Enges | |
|---|---|
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°3′30″ s. š., 7°0′45″ v. d. |
| Nadmořská výška | 816 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Neuchâtel |
  Enges Enges, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,58 km² |
| Počet obyvatel | 272 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 28,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2073 |
| Označení vozidel | NE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatEnges leží v nadmořské výšce 816 metrů, vzdušnou čarou 9 km severovýchodně od hlavního města kantonu, Neuchâtelu. Obec se rozkládá na ostrohu a v jižně orientované kotlině na jižním svahu Jury, v panoramatické poloze vysoko nad rovinou Švýcarské plošiny.
Území obce o rozloze 9,6 km² zahrnuje část jižního svahu Jury s prohlubní Lordel mezi masivem Chasseral a výšinami Serroue. Na severozápadě a severu se území obce rozkládá na zalesněných svazích Jury (Forêt de Pourtalès) až po hřeben nejpřednějšího jurského řetězce. Nejvyšší bod obce se nachází na vrcholu Grand Chaumont ve výšce 1270 m n. m. Zde se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď samostatně, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila zastavěná plocha 2 % rozlohy obce, lesy a háje 53 % a zemědělské plochy 45 %.
K Enges patří nová obytná čtvrť Brisecou na východ od obce, vesnice Lordel v nadmořské výšce 912 m v kotlině mezi Grand Chaumont a Serroue a několik samostatných farem. Sousedními obcemi Enges jsou Lignières, Le Landeron, Cressier, Neuchâtel a Val-de-Ruz.
Historie
editovatOblast Enges byla osídlena velmi brzy, o čemž svědčí hrobové nálezy z doby halštatské u Lordelu. V římské době vedla dnešní obcí částečně dlážděná cesta Vy d'Etra z Neuchâtelu přes Montagne de Diesse k průsmyku Pierre Pertuis.[2]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1178 pod názvem en Enge, který patřil do majetku kapituly Saint-Imier. V roce 1182 se objevuje zápis Eingu a v roce 1212 Einge. Od 14. století patřila obec do hrabství Neuchâtel a byla součástí okrsku Le Landeron. Stejně jako mateřská farnost Cressier zůstalo i Enges během reformace katolické. Od roku 1648 byl Neuchâtel knížectvím a od roku 1707 byl personální unií připojen k Pruskému království. V roce 1806 bylo území postoupeno Napoleonovi a v roce 1815 v rámci Vídeňského kongresu dostalo do Švýcarské konfederace, i když pruští králové zůstali až do Neuchâtelské smlouvy z roku 1857 také knížaty Neuchâtelu. V roce 1856 padlo sedm domů a kaple za oběť požáru vesnice.[2]
Obyvatelstvo
editovat
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1750 | 1850 | 1880 | 1900 | 1950 | 2000 | |||
| Počet obyvatel | 102 | 230 | 176 | 204 | 143 | 288 | |||
K 31. prosinci 2021 v obci žilo 264 obyvatel.[3] Z celkového počtu obyvatel je 88,6 % francouzsky mluvících, 8,7 % německy mluvících a 1,4 % anglicky mluvících (stav v roce 2000). Počet obyvatel se od roku 1900 (tehdy 204 obyvatel) do roku 1950 (143 obyvatel) snížil, ale zhruba od roku 1980 výrazně vzrostl.
Hospodářství
editovatAž do počátku 80. let 20. století byla Enges převážně zemědělskou obcí, poté se vyvinula v rezidenční obec. Vzhledem k tomu, že v obci je jen málo pracovních míst mimo primární sektor, mnoho zaměstnanců dojíždí za prací do oblasti Neuchâtelu.
Doprava
editovatObec se nachází mimo hlavní průjezdní komunikace na kantonální silnici vedoucí ze Saint-Blaise do Nods. Enges je napojeno na síť veřejné dopravy prostřednictvím poštovní autobusové linky, která jezdí ze Saint-Blaise do Lignières.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Enges na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c GIRARDBILLE, Olivier. Enges [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2006-03-13 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. (německy)
