Eneáš Sylvius Piccolomini

italský vévoda, vlastník Náchodského panství
(přesměrováno z Enea Silvio Piccolomini)

Eneáš Sylvius kníže Piccolomini, vévoda z Amalfi (nebo také Aeneáš Sylvius Piccolomini, italsky Enea Silvio Piccolomini d'Aragona Duca di Amalfi, * 1653 - 1673) byl vévoda z Amalfi, říšský kníže, císařský plukovník a majitel východočeského Náchodského panství.

Eneáš Sylvius Piccolomini
Rodový erb Piccolominiů
Rodový erb Piccolominiů

Narození1653
Úmrtí1673 (ve věku 19–20 let)
RodičeFrancesco Piccolomini
PříbuzníVavřinec Piccolomini a Jan Norbert Piccolomini (sourozenci)
Ottavio Piccolomini (strýc)
Marie Benigna Sasko-Lauenburská (teta)
Vojenská kariéra
Hodnostplukovník
 
Jan Antonín Venuto: Zámek a město Náchod z Klínku, akvarel podle kresby z roku 1786.

Jeho rodiči byli Francesco Piccolomini-Pieri di Amalfi a Emiliana Strozziová. [1]

Když v roce 1656 zemřel jako bezdětný jeho prastrýc, generál císařské armády, vévoda Octavio Piccolomini,[2] odkázal tehdy tříletému Eneášovi ve své závěti Náchodské panství. Kvůli nízkému věku mu byl určen poručník, hrabě Jan Šebestián z Pöttingu, který byl zároveň jmenován náchodským regentem. Hrabě Pötting se však snažil omezit některá městská privilegia, proto mezi ním a radou města Náchoda došlo k neshodám. Po zdlouhavých jednáních bylo v roce 1668 dosaženo kompromisu a smluvně dohodnuto, že pod Pöttingovým vedením budou pokračovat stavební práce na Náchodském zámku, které zahájil Octavio Piccolomini.

Jmenování hraběte Pöttinga však vedlo ke sporu s vdovou po Octaviovi Piccolominim, Marií Benignou Sasko-Lauenburskou, která neměla v úmyslu vzdát se vlády na Náchodském panství. V roce 1664 dosáhla toho, že po dobu nezletilosti Eneáše Sylvia bude regentkou ona. Téhož roku požádala městskou radu o slib věrnosti.

Další neshody ovšem nastaly, když požadovala, aby dvorní kancléř vedl korespondenci pouze v němčině. Ačkoli ji podporoval náchodský děkan, Ital Giovanni Guglielmo de Ronne (Jan Bedřich z Ronne), nedokázala u svých poddaným prosadit, aby bohoslužby ve farním kostele sv. Vavřince byly slouženy v němčině.

I poté, co vévoda Eneáš Sylvius v roce 1671 dosáhl plnoletosti a uzavřel s Marií Benignou dohodu, která Marii Benigně zaručovala finanční odstupné, po dalších osm let vykonávala správu panství. Eneáš Sylvius však zemřel o dva roky později. Nastoupil kariéru vojenského důstojníka a zemřel v roce 1673 v hodnosti plukovníka pod velením generála Raimunda Montecuccoliho ve válce s Francouzi na Rýně. Jeho tělo bylo pohřbeno v Kolíně nad Rýnem.

Eneáš Sylvius Piccolomini nebyl ženatý a nezanechal žádné potomky. Jeho pozůstalost připadla jako dědictví jeho mladšímu bratrovi Lorenzu Piccolominiovi.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enea Silvio Piccolomini (1653–1673) na německé Wikipedii.

Reference

editovat
  1. Genealogie Piccolomini-Todeschini und Piccolomini-Pieri
  2. = Enkel des Bruders von Octavio Piccolomini