Endodermis (endoderm) je nejvnitřnější vrstva kořenové kůry, která obklopuje střední válec s cévními svazky.[1][2] Buňky endodermis jsou vždy živé, pevně k sobě přiléhají, aby touto vrstvou nic dovnitř kořene neproniklo žádnými mezibuněčnými prostory (apoplastickou cestou). Z tohoto důvodu bývají radiální stěny silně ztlustlé zvláštní ligninovitou hmotou, která pak na příčných řezech vytvoří tzv. Caspariho proužky.[1]

Velký kruh tmavě modrých buněk je sekundární endodermis kořene

Díky endodermis jsou rostliny schopné regulovat příjem vody a živin, bránit se pronikání patogenů, fytotoxinů a toxických kovů.[3][4]

Reference

editovat
  1. a b ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Základy rostlinné morfologie. Praha: SPN, 1967. 
  2. ZICHA, Ondřej. Endoderm. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2024 [cit. 27. 2. 2024]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id2036/
  3. Archivovaná kopie. www.botany.hawaii.edu [online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-27. 
  4. http://kfrserver.natur.cuni.cz/vyzkum/tymy/fyziologie/soubory/cytoskeletPhD.pdf[nedostupný zdroj]

Literatura

editovat
  • BABULA, Petr. Anatomie a morfologie rostlin. 1. vyd. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2016. 172 s. ISBN 978-80-7305-775-6.
  • DOSTÁL, Petr. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. 3., upr. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2008. 129 s. ISBN 978-80-7290-358-0.

Galerie

editovat