Emil Ott
Emil Ott (30. dubna 1845 Praha-Staré Město[1] – 15. prosince 1924 Praha-Nové Město[2]) byl český právník, profesor civilního řízení soudního a rektor Univerzity Karlovy.
| prof. JUDr. Emil Ott | |
|---|---|
 | |
| Rektor české Univerzity Karlo-Ferdinandovy | |
| Ve funkci: 1886 – 1887 | |
| Předchůdce | Václav Vladivoj Tomek |
| Nástupce | Vilém Weiss |
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1882 – 1884 | |
| Předchůdce | rozdělení univerzity |
| Nástupce | Alois Zucker |
| Ve funkci: 1890 – 1891 | |
| Předchůdce | Josef Stupecký |
| Nástupce | František Storch |
| Narození | 30. dubna 1845 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. prosince 1924 (ve věku 79 let) Praha  Československo |
| Rodiče | Jan Ott |
| Děti | Emil Ott |
| Příbuzní | Adolf Ott a Karolina Ott (sourozenci) |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Zaměstnání | profesor civilního řízení soudního |
| Profese | pedagog, politik a právník |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPo maturitě se zapsal na pražskou právnickou fakultu, kde roku 1868 získal doktorát práv. Poté vstoupil do soudní a pak do advokátní praxe, zároveň se ale stále vzdělával v právních dějinách a zejména v oboru civilního procesu. Roku 1872 se po obhájení práce Zur Lehre von der Nichtigkeitsbeschwerde habilitoval a stal se soukromým docentem civilního soudního řízení. Vyučoval česky i německy. Už o čtyři roky později byl jmenován mimořádným a roku 1879 řádným profesorem civilního procesu v českém vyučovacím jazyce. Pro rozdělení univerzity roku 1882 se přirozeně stal profesorem na právnické fakultě české univerzity. Byl také jejím prvním děkanem, zvolen byl pak ještě dvakrát (1883, 1884 a 1891) a v letech 1886–1887 se stal rektorem celé univerzity.[3]
Emil Ott byl také poradcem ministerstva školství v otázkách reformy právnických studií, zasedal v Panské sněmovně a opakovaně byl volen soudcem Říšského soudu. Rakouský stát jej též vyznamenal řádem železné koruny III. třídy a byl jmenován dvorním radou. Z hlediska účasti na vědeckých společnostech se stal členem jak Královské české společnosti nauk a České akademie pro vědy, slovesnost a umění, tak i krakovské akademie věd nebo Společnosti pro církevní právo v Göttingenu.[3][4]
Dílo
editovatVelmi oceňováno bylo už Ottovo dílo Beiträge zur Receptionsgeschichte des römisch-canonischen Processes in den böhmischen Ländern, na základě kterého byl jmenován profesorem a v němž z hlediska právních dějin shrnul vývoj kanonického procesního práva v českých zemích. Kromě toho lze uvést i dílo Geschichte und Grundlehren des österreichischen Rechtsfürsorgevefahrens (1906), které se zvláště zabývalo teoretickými otázkami nesporného řízení soudního. Publikoval také řadu příspěvků např. v časopisu Právník nebo v Ottově slovníku naučném.[3]
Hlavním jeho dílem byl ale spis z oboru civilního soudního řízení nazvaný Soustavný úvod ve studium nového řízení soudního (díl I., část všeobecná, 1897; díl II., část zvláštní, řízení v první instanci, 1898; díl III., část zvláštní, opravné prostředky, mimořádné právní pomůcky, zvláštní řízení, 1901; reprint všech tří dílů 2012). Šlo o první českou učebnici, v níž profesor Ott reagoval na tehdejší moderní reformy civilního procesního práva, na nichž se sám podílel, a kterou nepoužívali jen studenti, ale zejména právníci v praxi. Vybrané stati byly za tímto účelem publikovány také v němčině a polštině. Jeho právní závěry v učebnici obsažené přebírala i pozdější odborná literatura nebo Nejvyšší soud do svých rozhodnutí.[3][4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Farnost při kostele sv. Havla na Starém Městě pražském. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2018-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých u sv. Vojtěcha, sign. VO Z12, s. 214 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SOUKUP, Ladislav. Emil Ott. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 273–275.
- ↑ a b Ott. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. Svazek 18. S. 978–979.
Externí odkazy
editovat
Autor Emil Ott ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Ott
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), rodina Johanna Otta * 1798
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Ott Emil * 1845
