Emil Buchar

český astronom

RNDr. Emil Buchar, DrSc (4. srpna 1901, Horní Nová Ves, Lázně Bělohrad20. září 1979, Příbram) byl český pedagog, vědec – astronom a geodet, člen Mezinárodní astronautické federace, COSPARu a dalších organizací.

Emil Buchar
Narození4. srpna 1901
Lázně Bělohrad nebo Horní Nová Ves
Úmrtí20. září 1979 (ve věku 78 let)
Příbram
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povoláníastronom, zeměměřič a učitel
ZaměstnavateléCenter of Research in Astronomy, Astrophysics and Geophysics
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vzdělání

editovat

V Nové Pace absolvoval reálné gymnasium, pak v Praze Přírodovědnou fakultu Univerzity Karlovy.

Vědecké úspěchy

editovat

První pracovní působení měl v letech 1925 až 1927 na hvězdárně Bouzaréah v Alžíru a zde objevil planetku 1055, kterou nazval Tynka.[1] Pak se vrátil do vlasti, nastoupil do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze se zařazením měřický komisař. V dubnu 1939 se objevila zmínka, že jako první český astronom objevil novou kometu, jež se měla nacházet v souhvězdí Andromedy.[2] Ve skutečnosti byl Buchar ovšem šestým pozorovatelem komety Jurlof-Achmarof-Hassel.[3]

Po válce vyučoval na ČVUT v Praze, roku 1947 byl profesorem a rok poté děkanem Vysoké školy speciálních nauk ČVUT. Od roku 1952 byl člen korespondent Československé akademie věd.

Po vypuštění první umělé družice Země Sputnik 1 odvodil ze sledování jejího letu zploštění Země.[4]

Byl autorem mnoha odborných prací, např.:

  • Tížnicové odchylky a geoid v ČSR (1951)
  • Geodetická astronomie (1963)

Mezinárodní působení

editovat

Profesor Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronautické federace (IAF) a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR. Díky němu v roce 1960 byl národní výbor (komitét) COSPARu vytvořen i v Československu[5] a prof. Buchar mu předsedal 16 let.

Uctění památky

editovat
  • Na jeho památku byla pojmenována planetka (3141) Buchar objevená na hvězdárně na Kleti v roce 1984.[6]
  • V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Bucharova.[7]

Reference

editovat
  1. GRYGAR, Jiří. (1055) Tynka [online]. Planetky z našich luhů a hájů [cit. 2011-03-03]. Dostupné online. 
  2. Český astronom objevil kometu. Lidové noviny. 1939-04-20, roč. 47, čís. 201, s. 2. Dostupné online. 
  3. Comet Notes. Popular Astronomy. 1939, čís. 47, s. 331–332. Dostupné online. 
  4. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Geodetické družice, s. 172. 
  5. Encyklopedie kosmonautiky, str.102
  6. WOLF, Marek. (3141) Buchar [online]. Planetky z našich luhů a hájů [cit. 2011-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-12. 
  7. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2013-04-29 [cit. 2016-12-22]. Dostupné v archivu. 

Literatura

editovat
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 82. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 155. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 292–293. 

Externí odkazy

editovat