Emanuel Maria z Thun-Hohensteinu
Emanuel Josef Maria Petr hrabě z Thunu a Hohensteinu (německy Emanuel Josef Maria Peter Graf von Thun a Hohenstein, 20. nebo 28. března 1753, Trident, Tridentské knížecí biskupství - 8. října 1818, Trident, Rakouské císařství) byl šlechtic z tyroského rodu Thunů a římskokatolický duchovní. V letech 1776-1800kníže-biskup tridentský.
| Jeho biskupská milost Emanuel Maria z Thun-Hohensteinu | |
|---|---|
| Biskup tridentský | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | tridentská |
| Uveden do úřadu | 25. února 1803 |
| Emeritura | 9. října 1818 |
| Svěcení | |
| Biskupské svěcení | 3. září 1797 světitel Leopold Leonhard Raymund z Thun-Hohensteinu |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 28. března 1763 |
| Místo narození | Trento |
| Datum úmrtí | 8. října 1818 (ve věku 55 let) |
| Místo úmrtí | Santa Massenza |
| Rodiče | Jan Vigil Karel z Thun-Hohensteinu a Anna Marie Josefa Colonnová z Felsu |
| Příbuzní | Josef Inocenc z Thun-Hohensteinu a Arbogast Amadeus Pius z Thun-Hohensteinu (sourozenci) |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako syn hraběte Jana Vigilia Karla Thuna z Castell-Brughier a jeho manželky hraběnky Josefy Colonnové z Felsu.
Studoval v Pasově, Salcburku a Římě. Byl vysvěcen na kněze jako člen římského Collegia Germanica. Poté se v roce 1710 stal kanovníkem v tridentské katedrály a v roce 1794 v katedrály v Salcburku.
24. července 1797 byl jmenován pomocným biskupem v Tridentu a titulárním biskupem v Jasu. Dne 3. září 1797 jej biskup pasovský Leopold Linhart z Thun-Hohensteinu v Pasově vysvětili na biskupa.
2. dubna 1800 byl Tridentskou katedrální kapitulou zvolen biskupem a 11. srpna 1800 potvrzen. Současně se stal knížetem-biskupem Tridentského biskupství.
V roce 1801 byl nucen uprchl před francouzskou invazí do Gorice a poté do Vídně. V roce 1803 byla diecéze sekularizována a připadla habsburkému Tyrolskému hrabství. V roce 1805 připadla oblast na základě Prešpurské smlouvy Bavorskému království, které bylo spojencem Francie, čímž začalo období útlaku. Spolu se svými kolegy, brixenským biskupem Karlem Františkem z Lodronu a churským biskupem Karlem Rudolfem z Buol-Schauensteinu, si stěžoval u papežského nuncia v Řezně na zasahování do církevních záležitostí. Záležitostí se mělo zabývat příští zasedání říšského sněmu, které se však nikdy nekonalo.
Když se Emanuel Maria v Innsbrucku nezavázal k bavorské věci, byl vypovězen do Reichenhallu a Salcburku. Správu diecéze převzal kapitulní vikář loajální k Bavorům. Po tyrolském lidovém povstání v roce 1809 se Emanuel Maria mohl vrátit do své diecéze. V roce 1810 bylo území diecéze převedeno ze státu do napoleonského království Itálie a v roce 1814 bylo navráceno zpět Rakouskému císařství.
Dne 2. května 1818 vydal papež bulu, jíž udělil rakouskému císaři právo jmenovat tridentského biskupa.
V Tridentu, nyní již součásti Rakouského císařství, biskup Emanuel Maria hrabě z Thun-Hohensteinu dne 8. října 1818 umírá.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Emanuel Maria von Thun und Hohenstein na německé Wikipedii.
Literatura
editovat- Constantin von Wurzbach: Thun-Hohenstein, Emanuel Maria Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 45. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1882, S. 9–11 (Digitalisat).
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Maria z Thun-Hohensteinu na Wikimedia Commons - Eintrag zu Emanuel Maria von Thun und Hohenstein auf catholic-hierarchy.org
- Eintrag zu Emanuel Maria von Thun und Hohenstein auf gcatholic.org (englisch)
- https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_T/Thun-Hohenstein_Emanuel-Maria_1763_1818.xml
| Předchůdce: Petr Vigilius z Thun-Hohensteinu |
|
60. kníže-biskup tridentský 1800–1818 |
|
Nástupce: Franz Xavier Luschin (sekularizovaný) |
