Ema Božićevićová
Ema Božićevićová, rozená Krajnovićová (18. února 1879 Ogulin – 1. prosince 1942 Záhřeb) byla chorvatská spisovatelka.
| Ema Božićevićová | |
|---|---|
| Narození | 18. února 1879 Ogulin |
| Úmrtí | 1. prosince 1942 (ve věku 63 let) Záhřeb |
| Pseudonym | E.B., Xeres |
| Povolání | učitelka, spisovatelka |
| Národnost | chorvatská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatEma chodila na základní a občanskou školu v Ogulinu. V roce 1903 se provdala za matematika Juraje Božičeviće. Žila v Dubrovníku a Splitu a od roku 1919 v Záhřebu.[1]
Vydala několik povídek pro děti, mládež i dospělé a také romantický román Alemka. První dvě povídky Kako Bariša je uado kćer a Udovica (Vdova), které byly přeloženy do češtiny, vznikly ve spolupráci s Milanem Begovićem (Narodne novine, 1909, 23–24 a 157–158). Svou první samostatnou povídku Zašto?... vydala ve Smotře dalmatinské (1910). Příležitostně spolupracovala na publikacích Mladi Hrvat (1911), Hrvatska prosvjeta (1914), Danica (kalendář, 1915), Krijes (1917–1918), Smilje (1917–1918, 1921–1922), Savremenik (1918), Ženski list (1937). V jejích prózách si kritici všimli jednoduchosti a banality motivů a slabin ve strukturování děje.[1]
Bývala učitelka a vychovatelka v hraběcí záhřebské rodině. Používala pseudonymy E. B. a Xeres. K jejím druhům patřili spisovatelé Josif Draženović, Juraj Turić, Nikola Kokotić, Leskova, Bogdan Krčmarić, Darosin Trstenjak, Ivan Lepušić, Milan Grlović, Carić aj. "Nejvnitřnější její vlohou je však prostá lidová malůvka, venkovský obrázek mravoličný nebo situační humoreska, již ráda zabarvuje mírným národopisem."[2]
Dílo
editovatV češtině
editovat- Vdova – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 95; úvod František Sekanina; přeložil Andrija Bortulin. Praha: J. R. Vilímek, 1914
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b BOŽIČEVIĆ, Ema - Hrvatski biografski leksikon. hbl.lzmk.hr [online]. [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ SEKANINA, František. 1000 nejkrásnějších novel... č. 95: Ema Božičevičová. Praha: J. R. Vilímek, 1916. S. 68.
Literatura
editovat- Z. Kveder (Z. K.): Die Jugendbücher der »Matica hrvatska«. Agramer Tagblatt, 31 (1916) 351, str. 2–3
- Izdanja Matice hrvatske. Knjige za djecu. Narodni list, 56 (1917) br. 4
- D. Plavšić (Discobolo): Matičine knjige za mladež. Hrvatska njiva, 1 (1917) 1, str. 7–9
- S. Roca: Roman Eme Božičević. Narodni list, 56 (1917) br. 54
- J. Škavić st. (J. Š.): Ema Božičević. Čarobni svijet. Priče za mladež, izd. Matica hrvatska godine 1916. Ilustrirao Ljubomir Babić. Napredak, 58 (1917) 4, str. 151–154
- B. Novaković: Pišu se knjige... Ema Božičević. Alemka (Jugoslavenska knjižnica, Split, knj. 1). Književni jug, 1 (1918) II/10–12, str. 447–148
- Đ. Vilović: Ema Božičević. Alemka. Savremenik, 14 (1919) 4, str. 195–196
- I. Pregelj (Dr. I. P.): Ema Božičević. Alemka. Roman. Dom in svet, 36 (1923) 9/10, str. 301
- S. Korać: Hrvatski roman između dva rata 1914–1941. Rad JAZU, 1972, 362, str. 692