Wikipedie

Elektronická kniha

Elektronická kniha (e-kniha, e-book, digitální kniha) je digitální ekvivalent tištěné knihy, existující ve formě počítačového souboru. Pro čtení elektronických knih se nejčastěji používá mobilní telefon, notebook či klasický stolní počítač s monitorem, čtečka elektronických knih nebo tablet.[1] Pro uložení dat elektronických knih se využívají různé souborové formáty, a to jak obecné (např. PDF, TXT aj.), tak i specializované, původně určené zejména pro čtečky elektronických knih. Světově nejrozšířenějšími jsou formát MOBI, podporovaný v minulosti[2] nativně zejména čtečkami Amazon Kindle, a otevřený formát ePUB. Na českém trhu tvořily formáty MOBI, ePUB a PDF v roce 2020 dohromady přibližně 99 % všech oficiálně vydaných e-knih.[3]

Čtečka Kindle Paperwhite
Na tento článek je přesměrováno heslo E-Book. O filmu pojednává článek E-Book (film).

Historie

editovat

U zrodu první e-knihy stál v roce 1971 Michael S. Hart, v té době student University of Illinois.[4][5][6] Když tehdy operátoři univerzitního mainframu (sálového počítače) Xerox Sigma V poskytli Hartovi prakticky neomezený strojový čas, Hart hledal způsob, jak jej co nejsmysluplněji využít. Vytvořil proto svůj první elektronický dokument tím, že přepsal Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických[7] do počítače v prostém textu.[5] Hart plánoval vytvářet dokumenty v prostém textu, aby byly co nejjednodušší ke stažení a zobrazení. Po vytvoření prvního elektronického dokumentu založil v témže roce Projekt Gutenberg s cílem vytvořit elektronické kopie dalších textů.[5]

Nejprve se elektronické knihy zaměřovaly pouze na obory související s počítači, například různé příručky pro hardware. S rozvojem internetu bylo čím dál snadnější elektronické knihy přenášet, už k tomu nebyly potřeba hmotné nosiče. Trh se v začátcích tříštil nejednotností formátu. Převahu získávala firma Adobe s formátem PDF. Nejdříve se knihy v elektronickém formátu šířily hlavně nelegálně, poté se k tomuto proudu přidaly firmy, které ovšem nabízely převážně volná díla či knihy, jejichž autorům vypršela autorská práva. Poté se přidali autoři, jejichž knihy nakladatelé odmítli vydat, a tak poskytli svá díla on-line.

V roce 1998 začaly americké knihovny nabízet e-knihy zdarma jako doplňkovou službu na svých webových stránkách, ovšem nešly stáhnout.[8] Mezi převládající žánry opět patřily odborné, technické a vědecké publikace. Zároveň se v tomto roce objevily první čtečky elektronických knih Rocket eBook a SoftBook Reader.[9] V roce 2000 dal americký spisovatel Stephen King k dispozici on-line svou knihu Riding the Bullet, ovšem číst ji šlo pouze na počítači.[10] Od roku 2003 nabízejí k volnému stáhnutí populární beletrii jako tzv. e-půjčování knih. Podle průzkumu z roku 2010 nabízí 66 % amerických knihoven e-půjčování[11], proto je rok 2010 považován za bod zlomu při šíření elektronických knih.[12]

V červenci 2010 oznámil internetový obchod Amazon.com, že během 2. čtvrtletí roku 2010 prodal poprvé více elektronických knih oproti klasickým vázaným knihám s pevnou vazbou, poměr byl 140 ku 100.[13] V lednu 2011 pak prodeje e-knih u prodejce překonaly také prodeje brožovaných knih.[14]

Čtečky elektronických knih

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Čtečka elektronických knih.

V roce 1998 se objevily první čtečky elektronických knih Rocket eBook a SoftBook.[15] V roce 2004 Sony přišla s modelem Librié EBR-1000EP, což byla první čtečka využívající elektronický papír.[16] Roku 2006 Sony představila první z řady Sony Readerů. V roce 2007 začala firma Amazon.com prodávat první verzi čtečky Kindle a téhož roku se v Evropě začala oficiálně prodávat čtečka Cybook Gen3. V roce 2009 byly nejpoužívanějšími čtečkami Amazon Kindle a čtečky značky Sony Reader, od března 2010 se k nim zařadila i čtečka Nook knihkupectví Barnes & Noble[17]. V roce 2013 se na trhu objevila první čtečka využívající elektronický papír s barevným displejem PocketBook Color Lux.[18][19]

Výhody a nevýhody

editovat

Výhody

editovat
  • Šetří místo. Do paměti běžné čtečky lze uložit tisíce knih.
  • E-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení.
  • S E-book readerem se manipuluje snáze než s tištěnou knihou.
  • Na displeji je zobrazena vždy jen jedna stránka, takže čtenář má dokonalý přehled. Odpadají časté problémy se špatnou čitelností u hřbetu knihy.
  • Lze vytvářet neomezené množství kopií.
  • E-knihy se snadno zálohují a skladují.
  • Elektronické knihy jsou snadno dostupné prostřednictvím Internetu.
  • E-knihy lze koupit v e-shopu a ihned číst
  • Elektronické knihy nespotřebovávají žádný papír, proto jsou více ekologické oproti tištěným knihám.
  • Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat. Knihy mohou být poskytovány čtenářům zcela zdarma (autor nemá žádné náklady na tisk a distribuci), pokud se tak autor rozhodne.

Následující výhody platí, je-li k dispozici digitální text (ne tedy např. pro PDF vzniklé skenováním, které neprošlo procesem OCR):

  • Čtenář může měnit velikost a druh písma. Je možno použít software pro převod textu do mluvené podoby.
  • Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny. Takto opravené texty se mohou dostat rychleji ke čtenářům.
  • Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy, možnost vyhledání významu slova.
  • Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text.
  • Možnost umístění odkazů v rámci knihy.

Nevýhody

editovat
  • E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení. (mobilní telefon, čtečka e-knih, někdy také speciální aplikace pro mobil, tablet nebo počítač.)
  • Zobrazení každé e-knihy se musí přizpůsobit displeji zařízení, což může být v praxi problém s čitelností. Také každý software většinou zobrazuje e-knihu jinak než jiný software stejného typu (např. prohlížeče PDF, prohlížeče MOBI). Naproti tomu u klasické knihy se naopak formát přizpůsobuje povaze knihy a je pevně daný profesionálním sazečem.
  • Mnoho dalších problémů s formáty... Např.:
    • Nejrozšířenější formát e-knih PDF ve většině případů není vhodný pro mobily a čtečky. Hlavním problémem bývá nemožnost uspokojivého přizpůsobení zobrazení obsahu malému displeji.
  • Problémy licenčního typu. Např.:
    • Pokud prodejce e-knih používá tzv. tvrdé DRM (digital rights management), je kupující nucen trvale používat jeden druh čtečky nebo obchodu nebo speciální aplikace. Používání DRM je odůvodňováno tím, že bez DRM lze e-knihy snadno nelegálně kopírovat.
    • E-knihu nelze kvůli přísným licenčním podmínkám (viz autorské právo) dále přeprodat, půjčit (až na omezené výjimečné případy), odkázat.
    • E-knihy lze darovat, například pomocí dárkového poukazu.

Vytváření elektronických knih

editovat

Existuje několik způsobů, jak elektronické knihy vznikají.

  • Existují-li strukturované elektronické podklady, lze knihu rovnou v elektronické podobě vyrobit. Výstupem je pak obvykle některý z formátů založených na značkovacích jazycích. Lze vygenerovat i formát PDF, někdy se generuje více variant pro různé velikosti displeje.
  • Knihu lze naskenovat do formátu PDF.
  • Knihu lze naskenovat do formátu PDF a pak metodou OCR (optického rozpoznávání znaků) převést na text. Tento text by ovšem měl ještě projít korekturou.
  • Velmi pracnou možností je přepisování pomocí klávesnice.

Prodej e-knih

editovat

Komerčně vydávané e-knihy se prodávají podobně jako tištěné, tedy prostřednictvím internetových obchodů. Na rozdíl od tištěných knih jsou e-knihy zpravidla levnější, mimo jiné také proto, že u nich odpadají tzv. polygrafické náklady (tisk, papír a vazba knih) a nižší jsou také náklady na distribuci. Polygrafické náklady se podle různých zdrojů mohou u tištěných knih pohybovat přibližně mezi 15 až 28 procenty koncové prodejní ceny.[20][21] V roce 2022 se pak průměrná cena e-knih dle Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) pohybovala u beletrie na úrovni 69 % ceny tištěné knihy v e-shopech a u odborné literatury a elektronických učebnic pak na úrovni přibližně 85 % oproti tištěné knize v e-shopech.[22] E-knihy v témže roce dle SČKN nabízela většina významných tuzemských nakladatelů (více než 900 subjektů), přičemž celková nabídka titulů činila na konci roku 33 tisíc titulů.[22]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku E-book na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Národní knihovna ČR. Čtenáři a čtení v ČR 2023 [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2023 [cit. 2024-09-03]. S. 4. Dostupné online. 
  2. ↑ HENSHAW, Jon. Every file format Kindle supports in 2024. Well Being [online]. 2022-05-05 [cit. 2024-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HRZINOVÁ, Jana; JIROUŠEK, Václav. Výběr archivačních formátů pro povinný depozit e-publikací v ČR: EPUB a PDF. ITlib Informačné technológie a knižnice. Roč. 2022, čís. 1–2. Dostupné online. 
  4. ↑ Michael S. Hart. www.gutenberg.org [online]. Project Gutenberg. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-06. 
  5. ↑ a b c FLOOD, Alison. Michael Hart, inventor of the ebook, dies aged 64. The Guardian [online]. 2011-09-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-13. 
  6. ↑ GRIMES, William. Michael Hart, a Pioneer of E-Books, Dies at 64. The New York Times [online]. 2011-09-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-10. 
  7. ↑ JEFFERSON, Thomas. The Declaration of Independence of the United States of America. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ HELFER, Doris Small. E-Books in Libraries: Some Early Experiences and Reactions. Searcher. Říjen 2000, roč. 8, čís. 9, s. 63–65. Dostupné online [cit. 2024-09-06]. 
  9. ↑ LEBERT, Marie. eBooks: 1998 – The first ebook readers. Project Gutenberg News [online]. 2011-07-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-06. 
  10. ↑ DE ABREW, Karl. eBooks are Here to Stay. Adobe.com [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-03-18. 
  11. ↑ 66% of Public Libraries in US offering e-Books. Libraries.wright.edu [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-04. 
  12. ↑ At the Tipping Point: Four voices probe the top e-book issues for librarians. Library Journal. August 2010. 
  13. ↑ E-Books Top Hardcovers at Amazon. The New York Times [online]. 2010-07-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-06. 
  14. ↑ Amazon Media Room: Press Releases. phx.corporate-ir.net [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-30. 
  15. ↑ LEBERT, Marie. eBooks: 1998 – The first ebook readers. Project Gutenberg News [online]. 2011-07-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-02-06. 
  16. ↑ Sony LIBRIe – The first ever E-ink e-book Reader. Mobile mag [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-14. 
  17. ↑ Nook outnumbers Kindle in March, says Digitimes Research. DIGITIMES [online]. 2010-04-26 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Barevná čtečka PocketBook Color Lux: první nesmělé krůčky k barvě. Root.cz [online]. 2014-02-20 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  19. ↑ VÍT, Svatopluk. PocketBook Inkpad Color: fakt je ta čtečka barevná?. Root.cz [online]. 2022-05-19 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  20. ↑ PISTORIUS, Vladimír. Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele. 4. vyd. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2019. 280 s. ISBN 978-80-7579-059-0. S. 153. 
  21. ↑ LIPERT, Martin. Digitalizace v knižním odvětví a její tržní dopady. Praha, 2011 [cit. 2024-09-06]. 79 s. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta podnikohospodářská. Katedra managementu. Vedoucí práce Martin Kešner. s. 62. Dostupné online.
  22. ↑ a b Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Zpráva o českém knižním trhu 2022/23 [online]. Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2023 [cit. 2024-09-06]. S. 24. Dostupné online. ISBN 978-80-908778-3-2. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektronická_kniha&oldid=24418581“