Elektrická jednotka 405.95

Elektrická jednotka 405.95 je úzkorozchodná ozubnicová elektrická jednotka používaná na trati Tatranské ozubnicové železnice z Štrby na Štrbské Pleso od roku 1970 do roku 2020. Jedná se jednotku složenou z elektrického motorového a řídicího vozu.

Elektrická jednotka řady 405.95
(dříve EMU 29.0)
Jednotka 405.953+905.953 ve stanici Štrbské Pleso
Jednotka 405.953+905.953 ve stanici Štrbské Pleso
Řada dle Kryšpína (ČSD)EMU 29.0
Řada dle UIC (SR)405.95
Základní údaje
VýrobceSLM Winterthur
Výroba v letech1970
Počet vyrobených kusů3
ProvozovatelČSD, ŽSR, ZSSK
Období provozu19702020
Míst k sezení124/126
Celkový počet vozů jednotky2
Řady a počet vozů jednotky1× 405.95
1× 905.95
Typ spřáhla+GF+
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě39 000 kg
Délka přes nárazníky33 200 mm
Rozchod1 000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu(1A)´(1A)´ + 2´2´
Maximální tažná síla147 kN
Maximální povolená rychlost30 km/h
Napájecí soustava1,5 kV ss
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V roce 1970 po znovuobnovení ozubnicové trati ŠtrbaŠtrbské Pleso bylo potřeba zakoupit vhodné elektrické jednotky, kterými by byla doprava na této trati zajišťována při Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1970. Vzhledem k tomu, že se v tehdejším Československu vhodná vozidla nevyráběla, bylo rozhodnuto o nákupu jednotek od švýcarské firmy SLM Winterthur. Ze Švýcarska byly celkově zakoupeny tři jednotky. Jejich elektrické vozy byly označeny jako řadou EMU 29.0 a řídicí vozy řadou R 29.0. Po přechodu na nové značení došlo k přeznačení na řadu 405.95 pro elektrický vůz a 905.95 pro vůz řídicí.

Vlastnosti

editovat

Rozchod jednotky je shodný s rozchodem Tatranských elektrických železnic, tedy 1 000 milimetrů. Jednotka je dvoudílná a skládá se z řídícího a elektrického motorového vozu. Elektrický vůz je osazen dvěma trakčními motory o celkovém výkonu 335 kW, který přes hřídele a převodovku pohání vždy jedno ozubené kolo s průměrem 573 mm. Vozy jsou vybaveny několika brzdovými systémy – elektrodynamickou brzdou, západkovou zajišťovací brzdou a ruční a hydraulickou pásovou brzdou.

Nátěr jednotek je proveden ve dvoubarevném provedení se spodní částí červenou a vrchním pásem v krémové barvě. Zajímavostí je, že jednotky nebyly za celých čtyřicet let provozu ani jednou přelakovány – slouží tedy v původním laku z výroby.[1]

Obě části jednotky mají ve svém čele stanoviště strojvedoucího, prostřední část pro cestující je spojena průchodovým můstkem, takže je možný přechod mezi vozy. Kapacita jednotky je 124 míst k sezení a 126 míst ke stání. Po jedné straně vozidla se nachází šest dveří. Toaleta se v jednotce vzhledem ke krátké délce trati nenachází.

Až do roku 2020 byly na Tatranské ozubnicové železnici k dispozici tři jednotky této řady označené jako 405.951+ 905.951 až 405.953+905.953. Jednotky dlouhodobě dosahovaly vysoké spolehlivosti.[1] V letech 2020–2021 prošla trať velkou rekonstrukcí, po níž zůstanou v provozu pouze dvě jednotky a to převážně pro zvláštní jízdy a pro posilovou dopravu. Pro nahrazení těchto jednotek v pravidelné dopravě bylo dodáno pět nových adhezně-ozubnicových jednotek řady 495.95.[2]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b ŽELPAGE. ŽelPage [online]. Atlas lokomotiv: Řada 405.95, 905.95 [cit. 2010-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  2. SŮRA, Jan. Na Slovensko dorazila Bradavica. Všech pět nových jednotek pro tatranské železnice vyjede letos. Zdopravy.cz [online]. 2021-01-15 [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • BITTNER, Jaromír. Malý atlas lokomotiv 2009. 1. vyd. Praha: Gradis Bohemia, 2008. 368 s. ISBN 978-80-86-925-05-9. Kapitola Elektrická jednotka 405.95, s. 84. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat