Ekeberg
Ekeberg (ve středověku nazývaný Eikaberg, "Dubová hora") je výšina na jihovýchodním předměstí Osla. Temeno tvoří plató v nadmořské výšce 140 metrů zvané Ekebergsletta, nejvyšším bodem je Brannfjell s nadmořskou výškou 204 metrů. Západní svahy (Ekebergskråningen) klesají k vodám Oslofjordu, severní sráz (Ekebergskrenten) spadá k údolí řeky Alny (Lodalen). Lesem a přírodním parkem pokryté svahy tvoří městskou rekreační zónu, holé plató pak slouží coby sportoviště. Nejvýznamnější sportovní událostí je Norway Cup, turnaj dorostenců v kopané.
Ekeberg | |
---|---|
![]() Zimní Ekeberg. Nalevo výstavba čtvrti Sørenga a betonové věže ventilačního systému tunelu silnice E6, v centru restaurace a napravo námořní škola. | |
Vrchol | 204 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Norsko |
Souřadnice | 59°54′ s. š., 10°46′ v. d. |
![]() ![]() Ekeberg | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výšina proslula stopami osídlení od nejstarší doby kamenné do doby bronzové i jako místo, z něhož Edvard Munch namaloval obraz Výkřik. V roce 1864 zde probíhala měření v rámci projektu určení míry zakřivení zemského povrchu v Evropě (Mitteleuropäische Gradmessung), což připomíná pilíř s geodetickou značkou. Roald Amundsen zde v roce 1926 během cesty z Itálie na Svalbard zakotvil se svou vzducholodí Norge. (Základy speciálně zkonstruovaného stožáru lze vidět na severním konci parku.) Součástí parku je i množství soch a instalací moderního a současného umění a archeologická naučná stezka.
Oblast je dobře dostupná tramvajovými linkami č. 13 a 19 z dopravního uzlu Nationaltheatret. Od zastávky Oslo Hospital stoupá příkrá archeologická naučná stezka, od zastávky Ekebergparken poměrně mírnější vycházková cesta do sochařského parku a k výletní restauraci.

Přírodní poměry
editovatMěsto Oslo leží především v příkopové propadlině (Oslo graben) tvořeném paleozoickými usazeninami (kambrium, ordovik, silur) a vyvřelinami z doby na rozhraní permu a karbonu, obklopeném prekambrickými usazeninami, tvořícími mj. Ekeberg. Všechny mladší vrstvy byly ledovcem ze Skandinávie odhrnuty a tak jsou prvohorní (a starší) vrstvy Baltského štítu kryty jen nejmladšími kvartérními depozicemi.[1]
Historie
editovatEkeberg je jedno z nejstarších osídlených míst v okolí Osla, archeologický výzkum objevil známky osídlení starší deseti tisíců let. Po ústupu ledovce se Skandinávský poloostrov začal zvedat (v maximu v mezolitu až o 13 mm za rok; dnes průměrně o 4 mm ročně). Poněvadž se lidé přednostně drželi pobřeží, jsou i stopy po jejich pobytu nacházeny od nejstarších k nejmladším ve směru od temene výšiny k jejímu úpatí.
8 400 př. n. l. – Temeno kopce (Ekebergsletta) se vynořilo coby ostrov z vln Skagerraku. Přítomnost prvních průzkumníků dokládají nálezy úlomků pazourku na severním svahu západní části kopce.
8 000 př. n. l. – Návštěvu lovců prozradil nález několika opracovaných kamenných předmětů na jižních svazích Ekebergu.
7 200 př. n. l. – Mezolit. Ledovec již zcela zmizel. Tlupa lovců táhnoucí podél pobřeží se utábořila, patrně jen krátce, za účelem opravy zbraní a nástrojů, asi 50 metrů jižně od dnešní restaurace (Ekebergrestauranten). (V místě nálezu byla v moderní době vztyčena umělecká instalace Ekeberg Pavilion.)
5 000 př. n. l. – Skandinávský mezolit, fáze Nøstvet (Nøstvet phase). Materiál na výrobu kamenných nástrojů, dolerit, patrně těžen v jižní části Ekebergu (Ekebergveien)
3 500 př. n. l. – Místní neolitici mají kontakt se zemědělci jižní Skandinávie, odkud získávají keramiku kultury nálevkovitých pohárů, zůstávají však nadále lovci a sběrači. Tábořiště odkryto v oblasti Familiedalen (okolí dnešní ulice Karlsborgveien) na jihozápadním svahu Ekebergu, nalezeny v něm pazourkové hroty šípů a petroglyfy. Dnes je toto místo asi 50 metrů nad mořskou hladinou, tehdy však leželo na pobřeží.
2 500 př. n. l. – Přibližně z této doby pocházejí nálezy skandinávské chalkolitické "kultury válečných seker" (Battle Axe culture – nordická obdoba kultury šňůrové keramiky), především typické umně zpracované hlavice kamenných seker. Různé druhy seker, pocházející z různých kulturních okruhů, dokládají existenci obchodních vztahů napříč Skandinávií.
1 000 – 500 př. n. l. – Patrně po zemědělcích zbyly kamenné meze a zbytky stavby v severozápadním rohu náhorní plošiny.
500 – 900 n. l. – Nejspíše z této doby pochází kolem 230 do skály vytesaných misek a přibližně 60 pohřebních mohyl.
900 – 1500 n. l. – Z této doby je zmiňována Ekeberská usedlost, spadající do majetku Hovedøyského opatství. Je možné, že se jednalo o dva statky na různých místech Ekebergu.
21. dubna 1240 – Bitva u Osla mezi králem Håkonem Håkonssonem a vévodou Skule Bårdssonem. Král se svými Birkebeinery připlul po moři a přistál u Eikabergstøa (dnešní Kongshaven nebo jeho blízké okolí) pod Ekebergskråningen (západní svahy Ekebergu). Odtud zaútočil na město. Vévoda s družinou sta mužů uprchl .
1537 – Ekeberský statek připadá králi.
18. května 1567 – Epizoda Severské sedmileté války: Na mírně svažité, západně orientované části plató zvané Svenskesletta se pravděpodobně odehrála krvavá bitva, ve které Švédové porazili Nory.
1889 – Ekeberg koupen městem s podporou dělnického hnutí Christiania Arbeidersamfund. Cílem bylo umožnit dělníkům z továrnami zakouřeného údolí na východním okraji města odpočinout si v zalesněném přírodním parku, podobně, jako západnímu předměstí sloužil Holmenkollen.
1917 – Otevřena funkcionalistická restaurace Ekeberg.
14. dubna 1926 – Na speciálním kotevním stožáru na pláni Ekebergu přistává vzducholoď Norge.
1940 – 1945 – Nacistická okupace. Z obavy před vzdušným výsadkem bylo přes plató položeno minové pole. Na západních svazích byl v roce 1940 vybudován německý čestný hřbitov pro padlé německé vojáky, včetně mrtvých z potopení Blücheru. Hřbitov byl po válce přesunut do Alfasetu.
2013 – Po rekonstrukci se otevírá Ekebergparken jako kombinace veřejného přírodního parku a instalace špičkového světového umění.[2]
Pohřebiště
editovatNa vrcholu Ekebergu leží pravěké pohřebiště sestávající z několika mohyl, kamenné řady, kamenného kruhu a kameny vytyčeného obrysu lodi. Zvyk pohřbívání do mohly přišel do Skandinávie v době bronzové a udržel se až do nástupu křesťanství. Archeologický průzkum na Ekebergu neproběhl, ale podle tvaru mohyl se usuzuje, že byly postaveny v rané době železné.
Kamenný kruh patrně původně sestával ze sedmi kamenů, dnes zde zůstaly čtyři. Obrys lodi byl poničen za Druhé světové války a po ní byl obnoven s využitím nových kamenů.
Skrz pohřebiště vede turistická stezka.
Sochy
editovat26. září 2013 byla slavnostně otevřena sbírka moderního a současného umění pod širým nebem. Vznik inicioval a financoval mecenáš Christian Ringnes (ročník 1954). Takto upravená část parku se nachází v blízkosti restaurace a zaujímá plochu cca 10 hektarů. Při vernisáži již bylo instalováno 31 soch z plánovaných 80.[3] V roce 2023 už jich je 46.[4]
# | název | originální název | autor | rok | typ |
---|---|---|---|---|---|
1 | Levitating woman | Matt Johnson | 2013 | bronz | |
2 | Venus de Milo Aux Tiroirs | Salvador Dalí | 1964 | bronz | |
3 | Cariatide tombée à l’urne | Auguste Rodin | 1880–81 | bronz | |
4 | Nue Sans Draperie | Aristide Maillol | 1921 | bronz | |
5 | Reflections | Guy Buseyne | 2006 | bronz | |
6 | Indre rom VI – Livsløpet | Per Inge Bjørlo | 2013 | nerezová ocel | |
7 | Still life with a Landscape (Model for a habitat) | Sarah Sze | 2011–12 | nerezová ocel a dřevo | |
8 | Cognitive & Dissonance | Tony Oursler | 2010–13 | projekce v korunách stromů | |
9 | Eva | Auguste Rodin | 1881 | bronz | |
10 | La Grande Laveuse | Pierre-Auguste Renoir | 1917 | bronz | |
11 | Venus Victrix | Pierre–Auguste Renoir | 1914–16 | bronz | |
12 | Muž a žena, adorace | Mann og kvinne, Adorasjon | Gustav Vigeland | 1908 | bronz |
13 | Deep Cream Maradona | Sarah Lucas | 2016 | bronz | |
14 | Marilyn Monroe | Richard Hudson | 2002 | nerezová ocel | |
15 | Ekeberg Pavilion | Dan Graham | 2013 | instalace – sklo, kov a kámen | |
16 | We Come in Peace | Huma Bhabha | 2018 | bronz | |
17 | Nordic Hiplights | Pipilotti Rist | 2022 | instalace – osvětlení a spodní prádlo | |
18 | Cliff Sappho | Jenny Holzer | 2013 | rytina sapfických básní do kamene | |
19 | Dilemma | Elmgreen & Dragset | 2017 | bronz a nerezová ocel | |
20 | Air Burial (Oslo) | Roni Horn | 2019 | sklo | |
21 | Matka a dítě | Mor og barn | Per Ung | 1993 | bronz |
22 | Sturm und Drang | Jake & Dinos Chapman | 2014 | bronz | |
23 | Anatomy of an Angel | Damien Hirst | 2008 | mramor | |
24 | Walking Woman | Sean Henry | 2010 | malovaný bronz | |
25 | Open book | Diane Maclean | 2010 | nerezová ocel | |
26 | Konkávní obličej | Konkavt ansikt | Hilde Mæhlum | 2006 | mramor |
27 | The Dance | George Cutts | 2013 | kinetická socha | |
28 | Traveler | Tori Wrånes | 2018 | bronz | |
29 | Spectral power. Φeλ (Talking lamppost) | Tony Oursler | 2013 | audio instalace | |
30 | Möbius Trippel | Aase Texmon Rygh | 1998 | diabas | |
31 | Cast Glances | Tony Cragg | 2002 | bronz | |
32 | The Couple | Louise Bourgeois | 2003 | odlévaný a leštěný hliník | |
33 | Ace of Diamonds | Lynn Chadwick | 2004 | nerezová ocel | |
34 | Reclining Woman | Fernando Botero | 2003 | bronz | |
35 | Pathfinder #18700 Oslo | Fujiko Nakaya | 2018 | dočasná instalace – mlha | |
36 | Fideicommissum | Ann-Sofi Sidén | 2000 | bronz | |
37 | L´ouiseau Amoureux Fontaine | Niki de Saint Phalle | 1993 | laminát | |
38 | Ganzfeld: Double Vision | James Turrell | 2013 | světelná instalace ve vodojemu | |
39 | Skyspace: The Color Beneath | James Turrell | 2013 | světelná instalace ve vodojemu | |
40 | Snílek | Drømmersken | Knut Steen | 1992 | mramor |
41 | Chloe | Jaume Plensa | 2019 | nerezová ocel | |
42 | Judith | Markus Lüpertz | 1995 | bronz | |
43 | Klang | Tony Oursler | 2013 | audiovizuální instalace | |
44 | The Scream | Marina Abramović | 2013 | instalace vázaná na lokaci | |
45 | Huldra | Dyre Vaa | 1938 | bronz | |
46 | Santa | Paul McCarthy | 2018 | bronz |
-
Dyre Vaa: Huldra
-
Aristide Maillol: Nue sans Draperie
-
Damien Hirst: Anatomy of an Angel
-
Sarah Lucas: Deep Cream Maradona
-
George Cutts: The Dance
-
Tony Cragg: Cast Glances
-
Sean Henry: Walking Woman
-
Hilde Mæhlum: Konkavt ansikt
-
Salvador Dali: Venus Milo aux tiroirs
-
Dan Graham: Pavillion
-
Jake & Dinos Chapman: Sturm und Drang
-
Lynn Chadwick: Ace of Diamonds
-
Lynn Chadwick: Ace of Diamonds
-
Per Inge Bjørl: Indre rom VI – Livsløpet
-
Marina Abramović: The Scream
-
Tony Oursler: Klang
-
Paul McCarthy: Santa
Další objekty
editovatTunel Ekeberg
editovatSeverozápadní částí výšiny prochází část podzemního městského okruhu. Tunely (Operatunnelen/Ekebertunnelen) jsou dva, každý se dvěma jízdními pruhy, a prochází jimi silnice E6. Severozápadní portál se nakratičko otevírá v oblasti městské části Sørenga, než se opět zanoří pod zem a moře ve směru na Operu a Akershus (Operatunnelen/Bjørvikatunnelen), severovýchodní portál ústí v oblasti městské části Kværnerbyen (než se opět ponoří pod Vålerenga).
Námořnická škola
editovatJako Námořnická škola (Sjømannsskolen) je označována výrazná, zámku podobná budova na ostrohu severozápadního svahu Ekebrgu, nad přístavem Kongshavn. Postavena byla v roce 1917 pro námořnickou školu v Oslu (založena r. 1845), jíž sloužila až do roku 1989. Od roku 2013 zde sídlí střední škola.
Budova podle návrhu Andrea Bjerckeho a George Eliassena má čtyři patra a čtyři nízké nároční věže. Podél celé západní strany vede podloubí s terasou pro výcvik navigace.
V blízkosti budovy jsou patrné pravěké kresby. Před budovou stojí socha Helhesten od Gunnara Utsonda (vztyčena r. 1921). Zobrazuje výjev z nordické mytologie: Hrůzou ochromená Nanna a rezignovaný Baldr se vrhají na hřbetu koně do podsvětí.[5] Uvnitř hlavního vchodu jsou fresky od Pera Krohga s motivy zvěrokruhu.
Restaurace
editovatNa severovýchodním svahu Ekebergu, v místě s výborným výhledem na Oslo a městské ostrůvky, byl v roce 1907 vztyčen hudební pavilón. V roce 1914 jej doplnila restaurace pod otevřeným nebem, přemístěna sem z Jubilejní výstavy ve Frognerparku. Obě stavby byly v roce 1929 nahrazeny novou moderní budovou restaurace podle návrhu Larse Backera. Fasáda byla namalována červeně, s modrými a bílými detaily.
V roce 1997 byla restaurace pro špatný stav uzavřena, rekonstruována byla v roce 2005 s interiérem podle návrhu Thomase Nesse.
Budova je památkově chráněna[6]. Jde o jeden z nejlepších příkladů funkcionalismu v Norsku.
Schodiště
editovatNa západní straně plató byl 20. května 1940 otevřen čestný válečný hřbitov německé branné moci. Kromě mrtvých z Blücheru zde byli pohřbeni vojáci padlí při bitvě o Norsko a později i Norové, bojující na straně Třetí říše na východní frontě. Celkem zde bylo 2 956 hrobů.[7] V letech 1952 – 53 byly hroby přemístěny na hřbitov Alfaset. Pozůstatky hřbitova, zejména centrální schodiště, byly patrné ještě dlouho poté. V roce 2013 bylo místo rekonstruováno do podoby rekreační a odpočinkové zóny s lavičkami a s novým schodištěm, v němž jsou zachovány zbytky starého. Takové řešení bylo vnímáno kontroverzně, proti obavám ze vzniku neonacistického svatostánku stála představa, že minulost by měla být zachována i ve svých stinných aspektech.[8]
Galerie
editovat-
Adolph Tidemand: Ekeberg a kostel v Oslu, 1852
-
M. K. Tholstrup: Pohled na Christianii ze svahů Ekebergu,1814
-
J. W. Edy: Kamencový lom na Ekebergu, počátek XIX. století.
-
H. R. Grüner: Panorama přístavu III, 1855
-
"A" báze pokusu o změření zakřivení zemského povrchu Europäische Gradmessung, 1864)
-
Výhled na Munchovo muzeum a Ekeberg přes zátoku.
-
Utkání dorostenců v kopané Norway Cup konané na temeni Ekebergu, 2009
-
Pohřebiště ve tvaru lodi
-
Kamenný kruh na Ekebergu.
-
Výhled z Ekebergu na nově budovanou přístavní čtvrť Sørenga. V popředí pozůstatek patrně vidové hlásky.
-
Pohlednice s motivem ekebergské restaurace, 50. léta
-
Průčelí restaurace s motivem souhvězdí Velkého vozu
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOLTEDAHL, Olaf; DONNS, Johannes, A. Geological guide to Oslo and district. Oslo: [s.n.], 1957.
- ↑ History. Ekebergparken [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HANSEN, Anette Holth. Åpnet omstridt skulpturpark i Oslo. NRK [online]. 2013-09-25 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ Kunst. Ekebergparken [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ Helhesten. okk.kunstsamlingen.no [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kart - Kulturminnesøk [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
- ↑ Ekeberg æreskirkegård – Oslo Byleksikon. oslobyleksikon.no [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ DRABLØS, Magnus Brattset. Klager på oppussing av nazi-trapp. NRK [online]. 2013-02-21 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (norsky (bokmål))
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ekeberg na Wikimedia Commons