Ego-dokument

Ego-dokument je pramen osobní (soukromé) povahy, jenž zpravidla nebyl adresován veřejnosti, ale má vědeckou hodnotu. V českých badatelnách bývaly tyto jednotliviny či soubory zprvu označovány jako „písemná pozůstalost“, později začaly být evidovány jako „osobní fond“. Při výzkumu sociálních dějin musí badatelé brát v úvahu sebeobraz autora.

Zápis Valdštejna ve štambuchu (památníku) Beethovena

Deník Anny Frankové

Historie

Doba renesance umožnila poprvé svobodně nahlížet do soukromí jedinců. Do této epochy spadá rozmach osobní korespondence, autobiografií, deníků, memoárů, štambuchů a subjektivně zabarvených cestovních zpráv. Tyto archiválie byly později pojmenovány jako ego-dokumenty.

Poprvé koncept „dokumentu ega“ představil historik Jacob Presser během svých přednášek v akademickém roce 1952–1953; poté o něm napsal ve svém článku „Mijmeringen bij een Nobel Prize“ v De Groene Amsterdammer dne 24. října 1953 (po udělení Nobelovy ceny za literaturu, kterou obdržel Winston Churchill za šestidílnou historii druhé světové války).

Soudobý obsah osobních fondů

• osobní doklady (rodné, oddací a úmrtní listy, cestovní pasy, občanské průkazy, členské legitimace, školní vysvědčení, diplomy apod.);

• osobní korespondence;

• deníky, diáře, zápisky, rukopisy prací;
• ilustrace, fotografie, fotoalba, zvukové i obrazové záznamy;

• dokumenty rodinných příslušníků (pokud netvoří samostatný fond);

• cizí materiál;

• písemný materiál vzešlý z úřední a veřejné činnosti původce pozůstalosti, tj. písemnosti, které svou povahou patří do pramenů úředních, ale zůstaly ponechány v osobním fondu.

V databázi „dějin všedního dne“ bývají tyto dokumenty přístupné i laickým badatelům. Písemnosti se nacházejí převážně ve fondech Památníku národního písemnictví a Památníku písemnictví na Moravě. Filmovým zpracováním se zabývá například Pamět národa či GEN – Galerie elity národa.

Odkazy

Související články

• Joseph Marshall (cestovatel)

Externí odkazy

• Obraz raněnovověké společnosti v ego-dokumentech českých šlechtičen 17. století
• Dějiny každodennosti 1500–1750 (Jiří Kubeš)