António Egas Moniz
António Egas Moniz, celým jménem António Caetano de Abreu Freire Egas Moniz (29. listopadu 1874 Avanca, Portugalsko – 13. prosince 1955 Lisabon) byl portugalský neurolog a neurochirurg, průkopník cerebrální angiografie. Jako první lékař na světě provedl lobotomii, a je tak považován za jednoho ze zakladatelů psychochirurgie. V roce 1949 získal jako první Portugalec Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství (spolu se švýcarským fyziologem W. R. Hessem).
| António Egas Moniz | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | António Caetano de Abreu Freire de Resende |
| Narození | 29. listopadu 1874 Avanca |
| Úmrtí | 13. prosince 1955 (ve věku 81 let) Lisabon,  Portugalsko |
| Alma mater | Univerzita Coimbra Lisabonská univerzita |
| Povolání | politik, neurovědec, lékař, neurochirurg, vysokoškolský učitel, psychiatr, neurolog a diplomat |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Coimbra Lisabonská univerzita |
| Ocenění | velkokříž Řádu za zásluhy (1928) velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče (1945) Nobelova cena za fyziologii a lékařství (1949) |
| Funkce | velvyslanec Ministr zahraničních věcí Portugalska |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatRoku 1902 se Egas Moniz stal profesorem na katedře neurologie, ale o rok později vstoupil do politického života. Byl jmenován portugalským velvyslancem v Madridu a později také ministrem zahraničních věcí. Roku 1920 se vrátil se zpět k medicíně.[1]
Roku 1927 vyvinul mozkovou angiografii, která umožňovala vizualizaci cév v mozku. Dvakrát proto byl nominován na Nobelovu cenu, kterou nakonec získal roku 1949 za objev lobotomie.[1] Český psychiatr Radkin Honzák je přesvědčen, že udělit tuto cenu Monizovi „za vynález lobotomie, při které se lidi mlátí kladivem do hlavy a jsou z nich idioti“, bylo „největší prasárnou Nobelovy komise“.[2]
První lobotomickou operaci – kterou označili jako „prefrontální leukotomii“ – provedl Egas Moniz s neurochirurgem Pedrem Almeidem Limou (1903–1985) v listopadu 1935. Při operaci byly pacientům vyvrtány do lebky dva otvory o průměru 1,5 až 2 cm, kterými se zavedly injekce s lihem do prefrontální kůry. Dlouhými noži poté operatér pohyboval nahoru a dolů, čímž byla zničena velká část nervových drah v bílé i šedé hmotě mozkové.
V roce 1948 bylo provedeno již asi 20 tisíc obdobných zákroků, zejména pacientům trpícím schizofrenií nebo depresí.[3] Současně však vycházely stále více najevo problematické stránky lobotomií. Na prvním místě to byla vysoká úmrtnost, dále se jednalo o vznik rozsáhlých hematomů v čelních lalocích, u některých pacientů se rozvinula epilepsie. Pokud jde o psychické důsledky, pacienti sice vykazovali nižší napětí nebo neklid, zároveň ale apatii, pasivitu, neschopnost soustředit se a emocionální plochost.[1] Spolu s rozvojem psychofarmak v 50. letech tak využívání lobotomie rychle klesalo.
Roku 1939 byl Moniz postřelen pacientem; poté již zůstal upoután na vozík. Zemřel o 16 let později ve věku 81 let.
Vyznamenání
editovat
velkokříž Řádu za zásluhy – Portugalsko, 5. října 1928[4]
velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče – Portugalsko, 3. března 1945[4]- Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství – 1949[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c MOLÁKOVÁ, Alice. Historický průřez výběrovými psychiatrickými metodami. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.. s. 29. Dostupné online.
- ↑ HONZÁK, Radkin; ČERVENKOVÁ, Renata. Všichni žijem´ v blázinci. Praha: Vyšehrad, 2018. ISBN 978-80-7601-003-1.
- ↑ JANSSON, Bengt. Controversial Psychosurgery Resulted in a Nobel Prize [online]. Nobelprize.org, 1998-10-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ENTIDADES NACIONAIS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-06-26]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1949. NobelPrize.org [online]. [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu António Egas Moniz na Wikimedia Commons - Lobotomii v USA podstoupilo 40 tisíc lidí. Ničila životy, iDNES.cz, 21. 9. 2018
