Efrém Syrský
Svatý Efrém Syrský (kolem 306, Nisibis, dnešní Nusaibin, Turecko – 9. června 373, Edessa, dnes Urfa v Turecku) byl jáhen a velký ctitel Panny Marie, kterou nazýval Usmiřovatelkou mezi nebem a zemí. Proslul hlubokým duchovním životem a komentáři k biblickým knihám. Od roku 1920 patří mezi učitele katolické církve.
| Svatý Efrém Syrský | |
|---|---|
 | |
| učitel církve | |
| Narození | kolem 306 Nisibis (dnešní Nusaibin, Turecko) |
| Úmrtí | 9. června 373 Edessa (dnes Urfa, Turecko) |
| Příčina úmrtí | mor |
| Svátek | 28. leden – pravoslaví; 8. červen – Skotská episkopální církev; 9. červen – římskokatolická církev a anglikánská církev; 18. červen – Maronitská katolická církev |
| Období | Římská říše |
| Místo působení | Şanlıurfa |
| Vyznání | Church in Gabowe Grądy a Syrští křesťané |
| Úřady | jáhen |
| Uctíván církvemi | všechny křesťanské církve s kultem svatých |
| Atributy | vinná réva, svitek |
| Patronem | duchovních vůdců |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatEfrém se narodil v křesťanské rodině v Nisibis (dnešní Nusaibin v Sýrii) kolem roku 306. Přijal jáhenské svěcení. Proslul jako slavný učitel ve svém rodišti a v roce 363 v dnešní Urfě založil teologickou školu. Od tamějšího biskupa Jakuba se mu dostalo skvělého vzdělání a sám Efrém Jakubovi pomohl vybudovat teologickou školu v Nisibisu, a později se rozhodl žít poustevnickým a mnišským životem. Když v roce 372 vypukl v Edesse mor, pomáhal všem potřebným a poté se vrátil zpátky do své poustevny, kde o rok později zemřel.
Smrt
editovatZemřel 9. června roku 373 v Edesse, kde se také nacházejí jeho ostatky. V roce 1920 byl papežem Benediktem XV. prohlášen učitelem církve.[1] V katolické církvi je jeho liturgická památka slavena 9. června.
Dílo
editovatSvé spisy psal syrsky. Vystupoval v nich proti tehdejším herezím (gnosticismus, manicheismus, …) a vykládal v nich Bibli. Ukazoval v nich hloubku duchovního života. Hojně citoval Písmo svaté a svým zvláštním básnickým stylem se snažil vysvětlit tajemství křesťanských bohoslužeb. Rovněž psal biblické komentáře, kázání a dogmatické spisy proti kacířství. Skládal též texty k náboženským písním a v nich vštěpoval prostému lidu základní náboženské pravdy. Některé z těchto písní jsou dodnes používány při bohoslužbách v Syrské církvi sjednocené s Římem. Právě díky těmto písním získal přízvisko citera Ducha svatého.[2] Tři úryvky z jeho spisů se čtou v breviáři ve čtvrtek po 1. adventní neděli.[1] Jeho spisy se překládaly do řečtiny i arménštiny.
Spisy
editovat- 52 hymnů O Církvi – pojednává v nich o svobodě, spravedlnosti, dobru a o církvi
- Komentáře ke knize Genesis a knize Exodus
- 77 písní nisibijských
- Komentář k listům apoštola Pavla
- Komentář ke Skutkům apoštolů
Citát
editovat| „ | Ó Panno nejpodivuhodnější, všechno dnes zpívá ke tvé cti: jsou tu cherubové, kteří však nedosahují tvé svatosti, jsou tu serafové, kteří se nemohou srovnávat s tvou krásou… Čistí andělé však radostně oslavují nebeské dítě, které vyšlo z tvého lůna. | “ |
| — Hymnus o nebeské Matce | ||
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- EFRÉM. Hymny o ráji. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. Pro Oriente. ISBN 9788074653537.
- EFRÉM. Velikonoční hymny. Přel. V. Mikulica–M. Mikulicová. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2020. Pro Oriente. ISBN 978-80-7465-426-8.
- Efrém Syrský. In: STAROWIEYSKI, Marek. Slovník raněkřesťanské literatury Východu : Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. 369 s. (Pro Oriente; sv. 7). ISBN 978-80-7465-021-5. S. 93–99.
- LANE, Tony. Dějiny křesťanského myšlení. Praha: Návrat domů, [1996]. 286 s. ISBN 80-85495-47-3. S. 36.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-304-4.
- NĚMEC, Jaroslav. Nové profily světců. Olomouc: Matice cyrilometodějská s.r.o., 2005. ISBN 80-7266-204-X.
Reference
editovat- ↑ a b Němec, Jaroslav: Nové profily světců, Matice cyrilometodějská s.r.o., Olomouc 2005, s. 88, ISBN 80-7266-204-X
- ↑ Lane, Tony: Dějiny křesťanského myšlení, Návrat domů, Praha 1996, s. 36, ISBN 80-85495-47-3
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Efrém Syrský na Wikimedia Commons 
Osoba Efrém Syrský ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Efrém Syrský
- Řeč o Svatém týdnu Archivováno 30. 3. 2016 na Wayback Machine. – úryvek z kázání
- Velikonoční Beránek Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Svatý Efrém Syrský
- Sv. Efrém Syrský – promluva papeže Benedikta XVI.
