Efekt Streisandové

sociální fenomén

Efekt Streisandové[1] (též efekt Barbry Streisandové[2]) je sociální fenomén, při němž pokus o skrytí či odebrání nějaké informace vede naopak k jejímu mnohem většímu rozšíření, obvykle pomocí internetu.

Dům Streisandové, jehož fotografie vedla k pojmenování fenoménu

Fenomén je pojmenován po události z roku 2003, kdy se americká herečka Barbra Streisandová pokusila dosáhnout odstranění fotografie své residence z veřejně přístupné databáze. Tím se naopak zvýšil zájem veřejnosti.[3] Název vytvořil Mike Masnick, zakladatel blogu Techdirt, poté co Streisandová neúspěšně žalovala fotografa Kennetha Adelmana a server Pictopia.com z porušení soukromí.

Cílem žaloby na 50 milionů USD bylo odstranění leteckého snímku jejího sídla v Malibu z veřejně přístupné databáze. Kolekce zahrnovala celkem 12 tisíc fotografií kalifornského pobřeží, které Adelman nafotografoval pro zdokumentování eroze břehů v rámci státem zadaného projektu California Coastal Records Project. „Snímek 3850“ byl přitom do té doby z Adelmanových stránek stažen jen čtyřikrát, nepočítaje v to dvě stáhnutí právníky Streisandové. Výsledkem tohoto případu tak bylo, že se fotografie naopak stala mnohem známější: během dalšího měsíce navštívilo stránku přes 420 tisíc lidí.

Příklady

editovat

Mezi další příklady efektu Streisandové patří:[pozn. 1]

  • V prosinci 2010 se stránky WikiLeaks staly cílem DoS útoku, poté co tato společnost předala přepisy amerických kabelogramů médiím. Lidé sympatizující s Wikileaks následně stránky společnosti zrcadlili na mnoha místech internetu, aby přepisy zůstaly dostupné.[4]
  • V únoru 2012 se Beyoncé snažila odebrat z internetu fotografii své osoby na koncertu při konání SuperBowl.[5]
  • V červnu 2012 zakázal úřad skotské správní oblasti Argyll a Bute devítileté školačce aktualizovat její blog NeverSeconds. Na něm žačka tamější základní školy komentovala obědy ze školní jídelny. Blog, který už v té době byl poměrně populární, navštívilo v krátké době velké množství lidí. Po několika dnech, kdy o případu informovala světová média, úřad své rozhodnutí přehodnotil a zákaz zrušil. I poté však byl blog mnohem populárnější než před tímto incidentem.[6]
  • V dubnu 2013 se francouzská tajná služba Direction centrale du renseignement intérieur (CDRI) pokusila prosadit smazání hesla o vojenské radiostanici v Pierre-sur-Hautefrancouzské Wikipedie, neboť údajně představovalo hrozbu pro národní bezpečnost. Nadace Wikimedia to odmítla učinit, dokud neobdrží podrobnější vysvětlení jeho závadnosti. CDRI si tedy pozvala do úřadu jednoho z dobrovolných správců, který jinak s heslem neměl nic společného, a tam ho výhrůžkami, že na něj bude uvalena vazba a bude dále stíhán, přiměla heslo smazat.[7] Jiný správce, tentokrát občan Švýcarska, však heslo opět obnovil.[8] Důsledkem bylo, že do té doby téměř nepovšimnuté heslo se během následujícího víkendu stalo nejpopulárnějším heslem francouzské Wikipedie, když zaznamenalo asi 120 tisíc návštěv,[7] a současně bylo přeloženo i do mnoha dalších jazyků.[9]
  • V únoru 2014 nechal brněnský magistrát odstranit z Facebooku stránku Žít Brno, která se zabývala psaním satiry na chování magistrátu.[10] Stránka měla v době smazání přes 17 000 fanoušků. Ještě téhož dne založili autoři původní stránky novou stránku s názvem Žít Brno RIP, která během dvou dnů získala 12 000 fanoušků[11] a o několik dní později překonala počtem fanoušků původní stránku. Na základě této události se iniciativa Žít Brno nechala zaregistrovat jako politické hnutí[12] a to takto zpopularizované následně kandidovalo v komunálních volbách 2014, kde vyhrálo v městské části Brno-střed se ziskem 9 mandátů.[13] V celkovém pořadí voleb do zastupitelstva města Brna se pak umístilo na třetím místě se ziskem 7 mandátů.[14]
  • V červenci 2016 soud uložil pokutu osm tisíc korun aktivistovi s pseudonymem Tomáš Zelený za urážku policie. Označil bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu za 'ušatého traktoristu' a zesměšňoval policisty nyní už zaniklého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Událost by se nedostala do širšího povědomí, kdyby nebylo pokuty a vyjádření samotného Šlachty, který prohlásil: „Za prvé jsem nikdy nejezdil s traktorem, ale s kombajnem, a za druhé se tak nejenom o mně, ale o celém útvaru, vyjadřoval člověk, kterého jsme vyšetřovali.“ Na sociálních sítích začaly okamžitě vznikat vtipy a vtipné koláže na téma Šlachta, traktor a kombajn.[15]
  • Tohoto principu si byli vědomi už autoři starověku. Římský historik Cornelius Tacitus píše ve svých Letopisech: „Vždyť čeho si nevšímáš, pomine; zlobíš-li se, zdá se, že to uznáváš za pravdu.“[16]

Poznámky

editovat
  1. Reference uvedené v této sekci se vztahují na celý odstavec, za nímž se nacházejí, není-li uvedeno jinak.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Streisand effect na anglické Wikipedii.

  1. SPOUSTA, Jan. Efekt Streisandové. Getsemany [online]. 2012-06 [cit. 2013-04-08]. Roč. 2012, čís. 6. Dostupné online. ISSN 1210-485X. 
  2. TOMČÍK, Martin, aj. Průšvihy českých firem na sociálních sítích a tipy, jak se jim vyhnout [online]. Blogspot.cz, 2012-05-04 [cit. 2013-04-08]. Dostupné online. 
  3. K VAIDYA, Nathan. Beware the Streisand effect. The Indian Express [online]. 2010-12-17 [cit. 2013-04-08]. Dostupné online. ISSN 0715-5832. (anglicky) 
  4. Agence France-Presse. How the Barbra Streisand Effect keeps WikiLeaks online. Inquirer.net [online]. 2013-12-05 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. ISSN 0116-0443. (anglicky) 
  5. Beyonce and other stars struggle to control their image. BBC News. 2013-02-07. Dostupné online [cit. 2021-05-21]. (anglicky) 
  6. CACCIOTTOLO, Mario. The Streisand Effect: When censorship backfires [online]. BBC News, 2012-06 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b O'SHEA, Chris. French Intelligence’s Latest Nemesis? Wikipedia. The Daily Lounge [online]. [cit. 2013-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky) 
  8. WILLSHER, Kim. French secret service accused of censorship over Wikipedia page. Guardian. 2013-04-07. Dostupné online [cit. 2013-04-13]. (anglicky) 
  9. Přispěvatelé Wikidat. Pierre-sur-Haute military radio station [online]. Wikidata, rev. 2013-04-11 [cit. 2013-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. KARLÍK, Martin. Z Facebooku zmizel satirický profil Žít Brno. Porušuje práva, domnívá se magistrát. rozhlas.cz, 2014-02-08, [cit. 2014-09-02]. Dostupné online.
  11. KOLÍNKOVÁ, Eliška. Profil recesistů jsme nahlásili my, přiznal brněnský magistrát. iDNES.cz [online]. 2014-02-09 [cit. 2014-02-09]. Dostupné online. 
  12. ČERNÁ, Michaela. Žít Brno jde do voleb. „Magistrát vyřešil váhání za nás,“ říkají aktivisté. Lidovky.cz [online]. 2014-02-11 [cit. 2015-01-21]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  13. Český statistický úřad [online]. 2014-11-21. Dostupné online. 
  14. Český statistický úřad [online]. 2014-11-21. Dostupné online. 
  15. PRCHAL, Lukáš. Zdar útvare nebo ušatý traktorista Šlachta. Soud bude řešit pokutu pro aktivistu za urážku policie. HN.cz [online]. 2016-08-16 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. ISSN 2787-950X. 
  16. Tacitus, Letopisy 4.34

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat