Eduard Wenisch
Eduard Wenisch (29. ledna 1852 Podbořanský Rohozec[1] – 16. února 1929 Teplice) byl sudetoněmecký učitel, redaktor a spisovatel. Předsedal několika krušnohorským spolkům, sbíral pověsti z Jáchymovska, angažoval se při výstavbě rozhledny na Klínovci a meteorologické stanice na Milešovce. Současníci ho považovali za jednoho z nejvýznamnějších německých pedagogů v Čechách a oceňovali jeho přínos k vlastivědnému bádání.
| Eduard Wenisch | |
|---|---|
| Narození | 29. ledna 1852 Podbořanský Rohozec  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. února 1929 (ve věku 77 let) Teplice  Československo |
| Povolání | učitel, redaktor a spisovatel |
| Témata | vlastivěda |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatNarodil se 29. ledna 1852 v Podbořanském Rohozci. Od roku 1872 byl zaměstnán ve školství;[2] v 80. letech působil vyučoval na měšťanské škole v Jáchymově,[3] roku 1886 se stal školním inspektorem pro Teplice a Duchcov a o rok později ředitelem dívčí národní a měšťanské školy v Teplicích. Později v tomto městě řadu let působil jako okresní školní inspektor.[2]
Aktivně se účastnil veřejného života. Spoluzakládal Erzgebirgsverein Joachimsthal (Krušnohorský spolek Jáchymov) a v letech 1880-86 byl jeho prvním předsedou. V letech 1888-1921 předsedal teplickému horskému spolku (Teplitzer Gebirgsverein) a 1903-1921 také sdružení horských spolků severozápadních Čech (Nordwestbömisches Gebirgsvereinsverband), které jej nakonec jmenovalo čestným předsedou. Na základě jeho iniciativy byla založena meteorologická stanice na Milešovce (Donnersbergswarte) a rozhledna na Klínovci (Keilberganlage).[2] Řadu let byl také šéfredaktorem časopisu Erzgebirgs-Zeitung (od r. 1883)[4] a přispíval do deníku Bohemia.[2]
Byl oceňován za zásluhy o rozvoj regionálního školství a za vlastivědnou práci při rozšiřování znalostí o Krušných horách a jejich krásách. Současníci ho pokládali za jednoho z nejvýznamnějších česko-německých pedagogů.[2]
Zemřel 16. února 1929 v Teplicích.[2]
Dílo
editovatSamostatně vydal následující publikace:[5]
- Dichterbuch zur Pflege der österreichischen Vaterlandsliebe (cca 1877-1880), sbírka prorakouských vlasteneckých básní
- Sagen aus dem Joachimsthaler Bezirke (1882), sbírka 42 lidových pověstí z Jáchymovska. Většinu jich vypráví sám, některé pocházejí od jiných autorů (Bedřich Bernau, Karl Viktor von Hansgirg).[6]
- Festschrift zur Einweihung des Kaiser Franz Josefs-Aussichtsthurmes auf dem Keilberge am 3. August 1884 (1884), spis ke slavnostnímu otevření rozhledny na Klínovci
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika narozených, Podbořanský Rohozec 1849-1876, snímek 9
- ↑ a b c d e f Bezirksschulinspektor Eduard Wenisch gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. 1929-02-19, roč. 102, čís. 43, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-05-25].
- ↑ Jáchymov osvětový Archivováno 26. 5. 2015 na Wayback Machine. na www.jachymov-joachimsthal.cz
- ↑ Erzgebirgsverein. Teplitz-Schönauer Anzeiger. 1883-12-01, roč. 23, čís. 94, s. 4. Dostupné online [cit. 2015-05-25].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR, není-li uvedeno jinak
- ↑ Volkssagen. Bohemia. 1882-07-01, roč. 55, čís. 179, s. 3. Dostupné online [cit. 2015-05-25].
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Wenisch
- Původní znění a český překlad Wenischovy pověsti o zakletém zámku na Hadí hoře
