Eduard Fusek
Eduard Fusek (20. prosince 1901 Valašské Klobouky[1] – 31. ledna 1996 Washington, D. C.[2]) byl český a československý poválečný politik Československé strany lidové, za kterou byl poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po roce 1948 exilový politik třetího odboje.
| Eduard Fusek | |
|---|---|
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČŽOSS SNJ ČSL |
| Narození | 20. prosince 1901 Valašské Klobouky  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. ledna 1996 (ve věku 94 let) Washington, D. C.  USA |
| Profese | politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatVyučil se obchodním příručím, v letech 1918–1920 vystudoval dvouletou obchodní školu. Pak se dále sám vzdělával. Byl mimořádným posluchačem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a prošel obchodní praxí v tuzemsku i zahraničí (Německo, Pobaltí, Švédsko, Norsko, Dánsko, Itálie, Francie a Turecko). V roce 1924 založil na Slovensku firmu na výrobu a prodej elektrotechnických potřeb a rozhlasových přijímačů. Od roku 1926 ji přenesl do Prahy. V roce 1932 otevřel velký obchod na prodej radiopřijímačů na Václavském náměstí. Byl držitelem několika patentů na výrobu elektrických pojistek, zástrček, vypínačů a zásuvek. V 2. polovině 20. let se začal veřejně a politicky angažovat. Byl zakladatelem a předsedou Svazu radioobchodníků ČSR. V roce 1935 se stal předsedou Ústředního svazu obchodu a jednatelem Svazu středního průmyslu. Už v letech 1919–1920 byl při založení mládežnické organizace meziválečný člen Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské.[3] Během 30. let 20. století pak v této politické straně získával vliv a roku 1937 byl mezi kandidáty na předsedu. V komunálních volbách v roce 1938 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy,[4] bydlel tehdy v Barákově ulici č. 15, Praha XII.[5] Po vplynutí živnostenské strany do nově vzniklé Strany národní jednoty se stal jejím členem a v únoru 1939 místopředsedou jejího většinového zastupitelského klubu na pražském magistrátu.[6]
Během protektorátu působil v domácím odboji. Spolupracoval s organizací Obrana národa a byl ve spojení s generálem Josefem Bílým. Finančně pomáhal s odchody československých letců do zahraničí. Získal důležité informace o konfidentech pražského gestapa, které po válce předal československým úřadům. V roce 1945 se stal předsedou Ústředního svazu obchodu.[4]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění, kam byl zvolen za Ústřední svaz obchodu jako člen Československé lidové strany. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948.[7][8] Byl místopředsedou živnostensko–obchodního výboru Ústavodárného národního shromáždění.[4]
V rámci ČSL patřil po roce 1945 k představitelům skupiny kritické vůči KSČ.[9] Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do emigrace. Nejprve do Velké Británie, pak Irska, kde neúspěšně podnikal jako výrobce akumulačních kamen. Od roku 1951 žil v USA. Vystřídal několik profesí (stavební dělník, školník) a v letech 1958–1968 řídil výstavbu katolické katedrály ve Washingtonu (Basilica of the National Shrine of the Immaculate Conception). Působil i v politických exilových kruzích. Odešel z lidové strany a na podzim 1948 zakládal obnovenou živnostenskou stranu v exilu a do 1955 byl jejím předsedou. Odmítl se stát členem Rady svobodného Československa, kam nebyla živnostenská strana připuštěna. V roce 1951 ale vstoupil do Národního výboru svobodného Československa. Po obnovení Rady svobodného Československa do ní v roce 1953 někteří zástupci exilové živnostenské strany vstoupili, ale Fusek zůstal trvale mimo. Strana se pak rozštěpila a nebyla výrazným proudem exilové politiky. Byl členem Společnosti pro vědy a umění.[4][10]
Zemřel roku 1996 ve Washingtonu D. C.. Byl pohřben na městském hřbitově ve Valašských Kloboukách[11].
Odkazy
editovatLiteratura
editovatBiografický slovník českých zemí, svazek 19. Praha 2016, s. 519-520.
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Valašské Klobouky
- ↑ Eduard Fusek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Z velkoobchodníka Eduarda Fuska byl v exilu kopáč nebo školník. Plus [online]. 2021-01-28 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Fusek, Eduard [online]. csds.cz [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Věstník hlavního města Prahy. 30. 5. 1938, roč. 45, čís. 21, s. 467. Dostupné online.
- ↑ Radniční klub Národní jednoty ustaven. Venkov. 1939-02-10, roč. 34, čís. 35, s. 4.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1182.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1342, 1350.
- ↑ Hřbitov: Valašské Klobouky. www.valasskeklobouky.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Fusek
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Eduard Fusek v parlamentu
