Edoardo Amaldi

italský fyzik

Edoardo Amaldi (5. září 1908 Carpaneto Piacentino5. prosince 1989 Řím) byl italský fyzik.

Edoardo Amaldi
Edoardo Amaldi (1960)
Edoardo Amaldi (1960)
Narození5. září 1908
Carpaneto Piacentino
Úmrtí5. prosince 1989 (ve věku 81 let)
Řím
Alma materUniverzita La Sapienza
PracovištěUniverzita La Sapienza
Oborfyzika
Oceněnízahraniční člen Královské společnosti (1968)
společník Americké akademie umění a věd
Fellow of the Committee for Skeptical Inquiry
Manžel(ka)Ginestra Amaldi
DětiUgo Amaldi
Daniela Amaldi
RodičeUgo Amaldi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se ve městě Carpaneto Piacentino, jeho otec byl profesorem matematiky na Padovské univerzitě.[1][2][3][4]

Amaldi získal titul z fyziky pod vedením Enrica Fermiho v roce 1938, ve stejném roce Fermi odešel do USA. V roce 1939 byl Amaldi povolaný do italské armády, k fyzice se vrátil v roce 1941.

Po druhé světové válce se Alamdi stal profesorem fyziky na Univerzitě La Sapienza v Římě, znovupostavil post-Fermiho fyzikální školu a stal se spoluzakladatelem italského národního institutu pro jadernou fyziku. Byl tajemníkem Evropské organizace pro jaderný výzkum v jejích raných fázích, ještě předtím než došlo v roce 1954 k jejímu oficiálnímu založení.[5][6][7][8] Byl evropským průkopníkem v oblasti zkoumání a detekce gravitačních vln.

Jeho hlavní vědecké práce se týkaly výzkumu pomalých neutronů ve Fermiho skupině a důkazu pro antiprotonovou anihilaci emulzní technikou, současnou s její výrobou v urychlovačích částic skupinou kolem Emilio Gino Segrè. Amaldi je autorem a spoluautorem asi 200 vědeckých publikací z oblastí atomové spektroskopie, jaderné fyziky, fyziky elementárních částic nebo experimentální gravitace. Napsal rovněž několik středoškolských a vysokoškolských učebnic. Psal ale rovněž i historické biografické knihy, například o svém příteli Ettore Majoranovi, který záhadně zmizel. V roce 1958 byl zvolen čestným členem sovětské akademie věd [9], v roce 1962 americké [10] a o rok později nizozemské akademie věd.[11]

Zemřel náhle v roce 1989, když byl stále prezidentem Accademia dei Lincei. Jmenovala se po něm třetí kosmická loď Automated Transfer Vehicle, která v roce 2012 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici.[12]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edoardo Amaldi na anglické Wikipedii.

  1. RUBBIA, C. Edoardo Amaldi. 5 September 1908-5 December 1989. Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society. 1991, s. 2–0. DOI 10.1098/rsbm.1991.0001. 
  2. SALVINI, G. Edoardo Amaldi (5 September 1908-5 December 1989). Proceedings of the American Philosophical Society. 1992, s. 425–429. JSTOR 986916. 
  3. Edoardo Arnaldi e il rifiuto delle applicazioni militari della Fisica nucleare [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. Rubbia, Carlo. Edoardo Amaldi : scientific statesman. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-92-9083-042-9. 
  5. Edoardo Amaldi, 1908-1989. CERN Courier. February 1990, s. 27. Dostupné online. 
  6. Recollections of Edoardo Amaldi. CERN Courier. April 1999, s. 37. Dostupné online. 
  7. Edoardo Amaldi: a true statesman of science. CERN Courier. December 2008, s. 13–17. Dostupné online. 
  8. 47th session of CERN council: departure of Edoardo Amaldi. CERN Courier. January 1972, s. 5–6. Dostupné online. 
  9. Амальди Эдоардо. ras.ru
  10. Book of Members, 1780-2010: Chapter A [online]. American Academy of Arts and Sciences [cit. 2011-04-17]. Dostupné online. 
  11. Edoardo Amaldi (1908 - 1989) [online]. Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences [cit. 2015-07-19]. Dostupné online. 
  12. Third ATV named after Edoardo Amaldi. ESA Bulletin. 2010, s. 59. ISSN 0376-4265. 

Externí odkazy

editovat