Edoardo Amaldi
Edoardo Amaldi (5. září 1908 Carpaneto Piacentino – 5. prosince 1989 Řím) byl italský fyzik.
Edoardo Amaldi | |
---|---|
Edoardo Amaldi (1960) | |
Narození | 5. září 1908 Carpaneto Piacentino |
Úmrtí | 5. prosince 1989 (ve věku 81 let) Řím |
Alma mater | Univerzita La Sapienza |
Pracoviště | Univerzita La Sapienza |
Obor | fyzika |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1968) společník Americké akademie umění a věd Fellow of the Committee for Skeptical Inquiry |
Manžel(ka) | Ginestra Amaldi |
Děti | Ugo Amaldi Daniela Amaldi |
Rodiče | Ugo Amaldi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodil se ve městě Carpaneto Piacentino, jeho otec byl profesorem matematiky na Padovské univerzitě.[1][2][3][4]
Amaldi získal titul z fyziky pod vedením Enrica Fermiho v roce 1938, ve stejném roce Fermi odešel do USA. V roce 1939 byl Amaldi povolaný do italské armády, k fyzice se vrátil v roce 1941.
Po druhé světové válce se Alamdi stal profesorem fyziky na Univerzitě La Sapienza v Římě, znovupostavil post-Fermiho fyzikální školu a stal se spoluzakladatelem italského národního institutu pro jadernou fyziku. Byl tajemníkem Evropské organizace pro jaderný výzkum v jejích raných fázích, ještě předtím než došlo v roce 1954 k jejímu oficiálnímu založení.[5][6][7][8] Byl evropským průkopníkem v oblasti zkoumání a detekce gravitačních vln.
Jeho hlavní vědecké práce se týkaly výzkumu pomalých neutronů ve Fermiho skupině a důkazu pro antiprotonovou anihilaci emulzní technikou, současnou s její výrobou v urychlovačích částic skupinou kolem Emilio Gino Segrè. Amaldi je autorem a spoluautorem asi 200 vědeckých publikací z oblastí atomové spektroskopie, jaderné fyziky, fyziky elementárních částic nebo experimentální gravitace. Napsal rovněž několik středoškolských a vysokoškolských učebnic. Psal ale rovněž i historické biografické knihy, například o svém příteli Ettore Majoranovi, který záhadně zmizel. V roce 1958 byl zvolen čestným členem sovětské akademie věd [9], v roce 1962 americké [10] a o rok později nizozemské akademie věd.[11]
Zemřel náhle v roce 1989, když byl stále prezidentem Accademia dei Lincei. Jmenovala se po něm třetí kosmická loď Automated Transfer Vehicle, která v roce 2012 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici.[12]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Edoardo Amaldi na anglické Wikipedii.
- ↑ RUBBIA, C. Edoardo Amaldi. 5 September 1908-5 December 1989. Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society. 1991, s. 2–0. DOI 10.1098/rsbm.1991.0001.
- ↑ SALVINI, G. Edoardo Amaldi (5 September 1908-5 December 1989). Proceedings of the American Philosophical Society. 1992, s. 425–429. JSTOR 986916.
- ↑ Edoardo Arnaldi e il rifiuto delle applicazioni militari della Fisica nucleare [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Rubbia, Carlo. Edoardo Amaldi : scientific statesman. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-92-9083-042-9.
- ↑ Edoardo Amaldi, 1908-1989. CERN Courier. February 1990, s. 27. Dostupné online.
- ↑ Recollections of Edoardo Amaldi. CERN Courier. April 1999, s. 37. Dostupné online.
- ↑ Edoardo Amaldi: a true statesman of science. CERN Courier. December 2008, s. 13–17. Dostupné online.
- ↑ 47th session of CERN council: departure of Edoardo Amaldi. CERN Courier. January 1972, s. 5–6. Dostupné online.
- ↑ Амальди Эдоардо. ras.ru
- ↑ Book of Members, 1780-2010: Chapter A [online]. American Academy of Arts and Sciences [cit. 2011-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Edoardo Amaldi (1908 - 1989) [online]. Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences [cit. 2015-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Third ATV named after Edoardo Amaldi. ESA Bulletin. 2010, s. 59. ISSN 0376-4265.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Edoardo Amaldi na Wikimedia Commons