Ebla

Ebla, dnešní Tell Mardích v Sýrii, byl městský stát v 2. pol. 3. tis. př. n. l.

Poloha

Nachází se přibližně 60 km jihozápadně od syrského města Aleppo.

Historie

Zbytky obvodových zdí

Nejstarší osídlení z této oblasti jsou známa již z konce 4. tis. př. n. l. Hlavního rozmachu dosáhl tento stát ve dvou obdobích a to okolo let 2750 až 2200 př. n. l. a později v letech 1800 až 1650 př. n. l. K zániku městského státu Ebla došlo okolo roku 1600 př. n. l.^[1]

Význam

Město patrně sloužilo jako prostředník v obchodu mezi Mezopotámií, Levantou a Anatólií. Byly zde nalezeny rozsáhlé archívy textů psaných klínovým písmem v západosemitském jazyku. Tento obdivuhodný komplex přibližně 17 000 klínopisných tabulek objevila roku 1975 italská expedice.^[2]Panteon s hlavními božstvy El, Aštar a Hadad odpovídá taktéž západosemitskému vlivu.

Reference

↑ ANTALÍK, Dalibor. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. S. 225.
↑ Archivovaná kopie. www.iniciala.cz [online]. [cit. 2009-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10.

Literatura

ČECH, Pavel. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. IV. kapitola: Eblajské písemnictví, s. 188-204.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ebla na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ANTALÍK, Dalibor. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. S. 225.

[2] Archivovaná kopie. www.iniciala.cz [online]. [cit. 2009-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10.

[1]

[2]