Souprava metra Ečs

nejstarší typ vozů metra provozovaných v Praze
(přesměrováno z Ečs)

Ečs (rusky Ечс, jednotným ruským označením 81-709) je typ sovětských vozů metra vyráběných v Mytiščinském strojírenském závodě pro síť metra v Praze, kde byly provozovány v letech 19741997. Jednalo se o nejstarší vozy pražského metra, které vychází ze souprav typu E.

Souprava metra Ečs
Souprava typu Ečs v depu Kačerov
Souprava typu Ečs v depu Kačerov
TypEčs
Jednotné označení (SSSR)81-709
Základní údaje (jeden vůz)
VýrobceMytiščinský strojírenský závod
Výroba v letech19721976
Počet vyrobených kusů92
ProvozovatelMoskovskij metropoliten
DP hl. m. Prahy
Období provozu19731997
Míst k sezení42
Míst k stání220
Hmotnost a rozměry (jeden vůz)
Hmotnost ve službě32 500 kg
Délka přes spřáhla19 206 mm
Rozchod1 435 mm
1 524 mm
Parametry pohonu (jeden vůz)
Uspořádání pojezduBo' Bo'
Konstrukční rychlost90 km/h
Maximální povolená rychlost80 km/h
Napájecí soustava750 V ss
Typ trakčního motorustejnosměrný sériový DK 114A
Počet a výkon trakčních motorů4× 72 kW
Regulace výkonuodporová
Přenos kroutivého momentujednostupňová převodovka
Vlaková brzdaelektrodynamická (nad 10 km/h)
samočinná tlaková Westinghouse (do 10 km/h, nouzová)
ruční brzda
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Historická třívozová souprava Ečs ve stanici Háje

Vozy Ečs vyvinul Mytiščinský strojírenský závod speciálně pro pražské metro jakožto modifikaci typu Ež1 (81-708); podobné modifikace byly vyráběny v 70. letech i pro metra ostatních států RVHP. Ečs (písmena modifikace znamenají „Československo“) byl odvozen z typů Ež (pro metro v Moskvě, resp. Leningradě) a Ev (pro metro v Budapešti). Má čtvery dveře po každé straně vozu, vozová skříň je složená z rámu svařeného z ocelových profilů, ke kterým byly připevněny stropnice pokryté ocelovým plechem a přivařeny vnější boční stěny. Stěny a strop prostoru pro cestující byly pokryty hliníkovými plechy. Vůz byl kromě provozní elektrodynamické brzdy vybaven brzdou pneumatickou a ruční a měl samočinné spřáhlo. V každém voze byla kabina řidiče – neexistovaly tak vložené vozy.

Za normalizace 24. března 1971 rozhodla československá vláda o koupi vozů Ečs místo vyvíjených českých R1. První zkušební sedmivozová souprava vozů Ečs byla vyrobena na konci roku 1972 a následně byla v provozu v Moskvě (roku 1975 ji výrobce přestavěl na standardní soupravu typu Ež).[1] Od října 1973 února 1974 byly do ještě rozestavěného depa Kačerov dopravovány sériové vozy s evidenčními čísly 1001–1050.[2] V září 1974 byla objednána druhá série o počtu 20 vozů (ev. č. 1051–1070), které byly dodány od dubna do června 1975.[2][3] Závěrečná třetí série (15 ks, ev. č. 1071–1085) byla objednána v září 1975 a dodána od srpna do října 1976.[2][3] Celkem tak bylo do vyrobeno 92 vozů Ečs,[4] z nichž do Prahy bylo dodáno 85 vozů.[2]

Při otevření metra 9. května 1974 jezdily soupravy Ečs trojvozové (na lince jich při tříminutovém intervalu bylo celkem 12), od srpna 1975 čtyřvozové, od února 1979 v plné délce pěti vozů.

S jejich nasazením na trasu A se nepočítalo, jednak protože nesplňovaly československou normu pro osvětlení, jednak kvůli náročnému profilu nové trati (prudké stoupání ze stanice Malostranská ke Hradčanské); pro tu byla pořízena modernější souprava metra 81-717/714. Vozy Ečs byly koncepčně zastaralé již v době výroby, provozně začaly zastarávat kolem roku 1990. Toho roku bylo v provozu všech 85 vozů. Několik z nich bylo z provozu odstaveno v letech 1991 a 1992, velké odstavování a následné vyřazování začalo v roce 1994, kdy v listopadu toho roku jezdilo již pouze 48 vozů. V lednu 1997 disponoval pražský dopravní podnik 15 provozními vozy Ečs. Poslední souprava vyjela v pravidelném provozu 29. června 1997.[5]

Historické vozy

editovat
  • DP Praha
    • vůz ev. č. 1009 (r. v. 1973, Muzeum MHD)
    • souprava ev. č. 1083+1084+1085 (všechny r. v. 1976, provozní historická souprava 3×Ečs; vůz č. 1083 byl součástí poslední soupravy vypravené do pravidelného provozu[6])

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy Ečs aneb Průkopníci v pražském metru. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2009. ISBN 978-80-87047-13-2. S. 29–30. Dále jen Mara–Prosický. 
  2. a b c d Mara–Prosický, s. 213–214.
  3. a b Mara–Prosický, s. 94.
  4. Mara–Prosický, s. 16.
  5. Mara–Prosický, s. 123, 126.
  6. Mara–Prosický, s. 123, 138.

Literatura

editovat
  • MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy Ečs aneb Průkopníci v pražském metru. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2009. 217 s. ISBN 978-80-87047-13-2. 

Externí odkazy

editovat