Děhylov (Polsko)
Děhylov[1][2][3][4] (polsky Dzięgielów, německy Dzingelau, též německy Dschingelau)[5] je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Holešov. Leží na území Těšínského Slezska v kopcovité krajině Slezského podhůří v údolí řeky Puncovky. Jižní hranice obce je zároveň česko-polskou státní hranicí – Děhylov sousedí s Kojkovicemi a Horní Líštnou, městskými částmi Třince. K 31. 3. 2014 zde žilo 1 364 obyvatel, rozloha obce činí 8,31 km².
| Děhylov Dzięgielów | |
|---|---|
 Děhylovský zámek | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°43′23″ s. š., 18°42′17″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Těšín |
| Gmina | Holešov |
  Děhylov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,31 km² |
| Počet obyvatel | 1 364 (2014) |
| Hustota zalidnění | 164,1 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | luteráni, římští katolíci, ostatní |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Telefonní předvolba | 33 |
| PSČ | 43-445 |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První zmínka o Děhylově pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna sepsané okolo roku 1305. Dějiny vesnice úzce souvisejí z dějinami místního zámku postaveného na konci 14. století rodem Czelo, v jehož rukou Děhylov zůstával do roku 1719. Potom patřil Goczalkowským a později ještě krátce baronu Trachovi ze Zámrsku a baronu Beesovi, který jej v roce 1793 prodal Těšínské komoře. V 19. století byl zámek proměněn v obytný dům, což vedlo k jeho devastaci. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla až v 90. letech 20. století, z původních čtyř se však zachovala jen tři křídla. Dnes je zde hotel a restaurace Zamek Dzięgielów. Stylově převládají pozdněgotické a renesanční prvky.
Děhylov je důležitým centrem luterské kultury. Na přelomu června a července se zde každoročně od roku 1957 koná Evangelizační týden. V severní části vesnice Na Kempě se nachází v roce 1923 založené ženské diakonické středisko Eben-Ezer, které provozuje domov pro seniory Emaus. V roce 1997 bylo v Děhylově založeno Centrum pro misii a evangelizaci Evangelicko-augsburské církve v Polské republice.
Z Děhylova pocházeli: evangelický teolog Karol Kulisz (1873–1940), superintendent Andreas Glajcar (1840–1918) a hudebník Andrzej Hławiczka (1866–1914).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 881.
- ↑ Ottův slovník naučný, 7. Dánsko-Dřevec, s. 163
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 24.
- ↑ Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren. Troppau: Adolph Drechsler, 23.02.1935, s. 9.
Literatura
editovat- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Děhylov na Wikimedia Commons - O Děhylově na stránkách gminy Holešov
- Webové stránky Sdružení přátel Děhylova
