Dyslexie

Dyslexie je specifická porucha učení, která se vyznačuje sníženou schopností přesného a rychlého učení. Dyslexie je buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu specifické vývojové poruchy učení. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům.

Dyslexie
Klasifikace
MKN-10	R48.0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovo dyslexie je odvozeno z řeckého „lexis“, což znamená slovní vyjadřování, řeč, jazyk, a předpony „dys-“, která naznačuje, že něco je nedokonalé, porušené, nepatřičné. Termín poprvé použil v roce 1887 německý oftalmolog dr. Rudolf Berlin. Dle MKN-10 je řazena do diagnostické skupiny Porucha čtení specifická.

Příčiny

Dyslexie je podmíněna poruchami v základních poznávacích schopnostech, přičemž jejich příčinou je nejčastěji dědičnost. Rodiče dyslektici mají 50% pravděpodobnost, že jejich dítě bude trpět stejnými obtížemi. Dále může být porucha způsobena změnami ve stavbě a funkci centrální nervové soustavy, které často vznikají v období těhotenství nebo kolem porodu, nedostatečným rozvojem některých psychických funkcí. U některých jedinců lze poruchu odstranit, u jiných přetrvává v určité podobě až do dospělosti.

Problém pravděpodobně spočívá v nedostatečné souhře a spolupráci obou mozkových hemisfér. K tomu, aby dítě v počátcích výuky úspěšně zvládalo čtení, je třeba nikoli vyhraněné funkční dominance jedné mozkové hemisféry nad druhou, ale naopak jejich dobré spolupráce.^[zdroj?] Dokud dítě písmena dobře nezná a jejich sestavy pouze „luští“, zaměstnává především hemisféru pravou. Jakmile začne spojovat tvary písmen se zvuky a zvláště když je pak naplňuje věcným obsahem, tj. když čte významy vnímaných slov, nutně vstupuje do hry hemisféra levá a přebírá vedoucí roli.

Nejnovější výzkumy ukazují, že mezi skutečné příčiny řadíme odchylky v pohybovém vývoji dítěte, raná traumata, přetrvávající primární reflexy, unilaterální fungování mozku a oslabení prefrontálního kortexu. Svou roli sehrávají i problémy v senzorické integraci a vizuální stres

Specifické poruchy čtení mohou být různého stupně a různé závažnosti – mohou být relativně lehké, těžší a velmi těžké. Možno předpokládat, že výskyt dyslexií těžkého stupně se v jednotlivých zemích nebude mnoho lišit, neboť mozková poškození či mozkové dysfunkce, které jsou jejich podkladem, mají v populaci víceméně rovnoměrné rozložení. Naproti tomu výskyt poruch lehčích je zřejmě variabilnější, neboť kromě onoho společného neurofyziologického základu je daleko více závislý na dalších psychologických a sociokulturních činitelích, které v daném případě k onomu základu přistupují. Je to především struktura toho kterého jazyka, jeho gramatika a jeho pravopis, dále metoda školní výuky čtení a pravopisu, kulturní úroveň rodiny, dvojjazyčnost či vícejazyčnost rodinného prostředí, hodnota školního vzdělání v dané společnosti, prestiž rodiny a konečně i úroveň diagnostiky a nápravné péče.

Historie

Zmínky se objevují od poloviny 19. stol, tehdy je označována jako slovní slepota. Rozhodující význam pro výzkum, diagnostiku i nápravu specifických poruch čtení měl však až americký dětský psychiatr Samuel Torrey Orton (1879–1948), jehož jméno nese také největší a nejvýznamnější organizace zabývající se dyslexiemi, tj. Ortonova dyslektická společnost se sídlem v USA.

Četnost výskytu

Čísla uváděná v dobře dokumentovaných studiích zpravidla nepřesahují 10 %, přičemž v zemích s foneticky důsledným pravopisem zůstávají pod hranicí 4 %. V České republice se střízlivé odhady pohybují od 1 do 2 % dětí, které trpí vážnými obtížemi ve čtení, tj. takovými, které by samy bez odborné, cílevědomé pomoci velmi pravděpodobně nepřekonaly. V literatuře se shodně uvádí vyšší výskyt dyslexií u chlapců než u dívek, a to v poměru 4–10:1 v neprospěch chlapců.

Diagnostika

První příznaky dyslexie mohou být různé: dítě začíná pozdě mluvit, obtížně se vyjadřuje, má malou slovní zásobu, nedokáže vytleskat slovo po slabikách. Nic z toho ovšem ještě nutně neznamená, že bude opravdu dyslektické. V těchto případech může jít o vývojové opoždění, které se srovná za pár měsíců. O dyslexii by se mělo začít mluvit tehdy, jestliže má dítě problém rozeznat písmena nebo zná abecedu, ale nedokáže písmena poskládat do slabik a slov. Později může mít potíže se čtením, nerozezná množství nebo vidí čísla zrcadlově (např. 82 místo 28).

Při diagnostice se přihlíží především k tomu, jak dítě čte a jde-li skutečně o „neschopnost“, a ne snad o následky smyslových vad, nemocí či jakýchkoli vnějších okolností, zda se dítěti dostává „běžného výukového vedení“, má-li přiměřenou inteligenci a poskytuje-li mu jeho sociokulturní prostředí dost příležitostí ke vzdělávání. Jasná kritéria pro přidělení diagnózy ovšem neexistují (dyslektikem je ten, o kom to poradenský psycholog prohlásí). V praxi se osvědčuje postup, který má zhruba tři fáze:

1. předně je třeba zjistit, zda v konkrétním případě vyšetřovaného dítěte jde skutečně o specifickou vývojovou poruchu čtení, což znamená odlišit ji od nepravých dyslexií;
2. jde-li o dyslexii, je třeba provést podrobný rozbor případu a zjistit, jakého je původu, jaký je její obraz v daném případě a jaký je stupeň její závažnosti
3. jde-li o dyslexii a máme-li již představu o tom, co požaduje předchozí bod 2, je nutno zjistit všechny okolnosti, které mají význam pro příští nápravnou či terapeutickou péči o dané dítě. V případě poruch učení je totiž podrobná a odpovědně prováděná diagnostika nezbytným a rozhodujícím východiskem každé další pomocné snahy, která se jinak bud’ zcela míjí účinkem, nebo se provádí příliš zdlouhavě a neefektivně.

Vzdělávání

Podstatné je, že tato porucha žádným způsobem neovlivňuje intelekt. Vzdělávání žáků a studentů s dyslexií probíhá podle Směrnice k integraci jedinců se specifickými vzdělávacími potřebami a podle Metodického pokynu pro práci s jedinci s poruchami učení a chování. Cílem je taková úprava vzdělávání, aby dítě netrpělo svým handicapem. Mezi nejčastější kroky patří částečná redukce učiva, poskytnutí delšího času na vypracování úkolů, používání speciálních pomůcek (např. počítač) a především hledání jiných cest vzdělávání, které nejsou ovlivněny poruchou. Důležité je dítěti poskytnout bezpečné prostředí, zajistit dostatek pohybu, učit se se zapojením více smyslů (zrak, sluch, hmat, pohyb), nehodnotit známkou a dávat pozitivní zpětnou vazbu. Zvážit učení pravou mozkovou hemisférou s využitím příběhů a dramatizace. Vhodné je změnit styl písma na comenia script. Vhodná je tzv. gradovaná výuka a trpělivé vedení pedagogem.

Vedle dyslexie řadíme mezi specifické poruchy učení také dysortografii, dysgrafii, dyskalkulii a dyspraxii.

Nejčastější chyby

• vypouštění písmen
• přidávání písmen
• absolutně nečitelná slova či písmena
• zaměňování písmen (klika – kilka)
• zaměňování akusticky podobných písmen (g – k, v – f)
• zrcadlové nebo obrácené psaní písmen (d = p, M = W)
• zaměňování slov za slova úplně jiná
• nesprávné psaní čísel

Typické vadné projevy dyslektiků

• pomalejší čtení
• chybování ve čtení
• zhoršení mechanické paměti (například pro data, časové údaje, seznamy informací)
• někteří potřebují delší čas na zorganizování sebe i svého úkolu

Metody nápravy

• zlepšení motoriky – inhibice přetrvávajících primárních reflexů formou cvičení (neuro-vývojová stimulace NVS a pohybový vývoj dítěte v prvním roce života)
• zlepšení vnímání vlastního těla – stimulace proprioreceptorů – cvičení
• odstranění unilaterálního fungování mozku (neschopnost dítěte překročit střední linii a dysfunkce svorového tělesa – corpus callosum) – cvičení
• trénink dílčí oslabení výkonu (DOV) – serialita, zrakové vnímání (postřehování a rozlišení sluchové figury na pozadí), sluchové vnímání, intermodalita, prostorová orientace
• trénink rovnováhy – stimulace vestibulárního ústrojí
• další formy reedukace pod vedením speciálního pedagoga

Známí dyslektici

Umělci Keira Knightleyová Orlando Bloom Tom Cruise John Lennon Whoopi Goldbergová Steven Spielberg Cher Ozzy Osbourne Keanu Reeves Wolfgang Amadeus Mozart Pablo Picasso Walt Disney Leonardo da Vinci Auguste Rodin Gwen Stefani Tom Holland

Vynálezci a vědci Alexander Graham Bell Thomas Alva Edison Albert Einstein Pierre Curie Carol W. Greiderová Archer John Porter Martin Isaac Newton Spisovatelé Agatha Christie Hans Christian Andersen Lewis Carroll Jamie Oliver Ostatní Ingvar Kamprad Steve Jobs

Odkazy

Literatura

• Zelinková, Olga, Čedík, Miloslav: Mám dyslexii. Praha: Portál (nakladatelství), 2013, ISBN 978-80-262-0349-0
• Zelinková, O.: Poruchy učení. Portál (nakladatelství), Praha 2003
• Zelinková, O.: Dyslexie v předškolním věku?. Portál (nakladatelství), Praha 2012, ISBN 978-80-262-0194-6
• EMMERLINGOVÁ, S.: Vidím to jinak aneb skryté příčiny poruch chování a učení, Praha, 2020: ISBN 978-80-270-7666-6
• Poláková, P.: Jak rozvíjet pohyb, emoce a smysly, Praha: Grada, 2019, ISBN 978-80-271-0760-5
• Portešová, Šárka: Rozumově nadané děti s dyslexií. Praha: Portál (nakladatelství), 2011, ISBN 978-80-7367-990-3
• Jucovičová, D.: Dyslexie. D+H, Praha 2004
• Pokorná, Věra: Vývojové poruchy učení v dětství a dospělosti. Portál (nakladatelství), Praha 2010, ISBN 978-80-7367-773-2
• Pokorná, Věra: Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Portál (nakladatelství), Praha 2010, ISBN 978-80-7367-817-3
• Selikowitz, Mark.: Dyslexie a jiné poruchy učení. Grada Publishing, Praha 2000
• VOLEMANOVÁ, M. (2013) Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Volemanová Marja Annemiek- Red tulip, 2013. ISBN 978-80-905597-0-7

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dyslexie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo dyslexie ve Wikislovníku
• https://innp.cz Institut náprav neurovývojvových poruch, z.s.
• https://invts.cz Institut neuro-vývojové terapie a stimulace
• DVPP + reedukace čtení (metodika Sfumato ®, technika Splývavé čtení ®)
• Umění a věda na podporu dyslektickým dětem
• Co bychom měli o DYS vědět – zpověď ženy, která s handicapem DYS žije Archivováno 18. 12. 2013 na Wayback Machine.
• The Dyslexia Guide – A to Z and FAQ Knowledgebase
• Dispatches: The Dyslexia Myth, režie Janet Taylor
• V rytmu Aleny Kupčíkové, režie Jaroslav Černý, Česká televize 2010
• Dar dyslexie, režie Jaroslav Černý, Česká televize 2012

Autoritní data	NKC: ph119667 PSH: 8149 BNE: XX527934 BNF: cb11931333h (data) GND: 4074087-0 LCCN: sh85040336 NDL: 00571288 NLI: 987007567965305171

Portály: Medicína