Dusičnan vanadylu
Dusičnan vanadylu je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem VO(NO3)3.[1]
| Dusičnan vanadylu | |
|---|---|
3Code420596.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan vanadylu |
| Anglický název | Vanadyl nitrate |
| Sumární vzorec | VO(NO3)3 |
| Vzhled | žlutá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 16017-37-1 |
| PubChem | 140021 |
| SMILES | [V](O[N+]([O-])=O)(O[N+]([O-])=O)(O[N+]([O-])=O)=O |
| InChI | InChI=nChI=1S/3NO3.O.V/c3*2-1(3)4;;/q3*-1;;+3 Key: NRKQBMOGOKEWPX-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 252,953 g/mol |
| Teplota tání | 2 °C (36 °F; 275 K) |
| Teplota varu | 86 až 91 °C (187 až 196 °F; 359 až 364 K) při 0,7mm Hg |
| Rozpustnost ve vodě | Ve vodě hydrolyzuje |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příprava
editovatDusičnan vanadylu se připravuje namočením oxidu vanadičného v kapalném oxidu dusičném po dobu dvou dnů při laboratorní teplotě. Výtěžek této reakce je přibližně 85 %:
- V2O5 + 3 N2O5 → 2 VO(NO3)3
Čištění je prováděno vakuovou destilací. Meziproduktem této reakce je VO2NO3, což je cihlově červená pevná látka.[2][3]
Dusičnan vanadylu může být také připraven reakcí chloridu vanadylu a oxidu dusičného.[4]
Vlastnosti
editovatDusičnan vanadylu je světle žlutá viskózní kapalina, která se rozpouští v dichlormethanu, nitromethanu, chloridu uhličitém a nasycených uhlovodících. Hex-1-en a další nenasycené uhlovodíky se vznítí při kontaktu s dusičnanem vanadylu.[5][6] Dusičnan vanadylu při kontaktu s vodou nevratně hydrolyzuje za vzniku kyseliny dusičné.[5][7]
Reakce
editovatDusičnan vanadylu se využívá pro nitraci aromatických sloučenin za laboratorní teploty. Jako inertní rozpouštědlo je většinou využíván dichlormethan. Nitrotoluen, benzoová kyselina a methyl-benzoát jsou nitrovány po dobu několika dnů.[8] Benzonitril s dusičnanem nereaguje.[8][9]
Dusičnan vanadylu tvoří bledě žlutou pevnou látku s fluoridem boritým.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadyl nitrate na anglické Wikipedii.
- ↑ BRANDÁN, Silvia A.; C. SOCOLSKY; AIDA BEN ALTABEF. DFT Calculations of the Molecular Force Field of Vanadyl Nitrate, VO(NO3)3. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 2009, s. 582–592. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.200801244.
- ↑ COTTON, F. Albert; WILKINSON, Geoffrey. Advanced Inorganic Chemistry A Comprehensive Text. 5. vyd. [s.l.]: John Wiley, 1966. S. 814.
- ↑ PANTONIN, John A.; ALBERT K. FISCHER; EDWARD A. HEINTZ. The preparation of mononitratodioxovanadium(V), VO2NO3. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1960, s. 145–147. ISSN 0022-1902. DOI 10.1016/0022-1902(60)80220-5.
- ↑ SCHMEISSER, Martin. Die Chemie der anorganischen Acylnitrate (ein Problem des Nitrylchlorids) und Acylperchlorate (ein Problem des Dichlorhexoxyds). Angewandte Chemie. 1955, s. 493–501. ISSN 0044-8249. DOI 10.1002/ange.19550671708. Bibcode 1955AngCh..67..493S. (německy)
- ↑ a b HARRIS, Arlo D.; JOHN C. TREBELLAS. AD296097 Experimental Studies of the Reactions of N2O5 with Metal Acid Anhydrides and BF3 [online]. Arlington Hall Station: Armed Services Technical Information Agency, 26 April 1962 [cit. 2014-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne September 24, 2015.
- ↑ FEDOROFF, Basil T; SHEFFIELD, Oliver E. Encyclopedia of Explosives and Related Items Vol 10 of 10- U to Z. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. V4.
- ↑ BRANDÁN, S.A.; A. BEN ALTABEF, E.L. VARETTI; VARETTI, E. L. Vibrational and electronic spectra of vanadyl nitrate, VO(NO3)3. Spectrochimica Acta Part A: Molecular and Biomolecular Spectroscopy. 1995, s. 669–675. ISSN 1386-1425. DOI 10.1016/0584-8539(94)00154-4. Bibcode 1995AcSpA..51..669B.
- ↑ a b AITKEN, R. Alan; ALAJARIN, Mateo; ALLEN, D. W.; MIKAEL BEGTRUP; DANIEL BELLUS; J. BERNA-CANOVAS; H. BOECKEMEIER. Science of Synthesis: Houben-Weyl Methods of Molecular Transformations Vol. 31b: Arene-X (X=N, P). [s.l.]: Georg Thieme Verlag, 2014-05-14. Dostupné online. ISBN 9783131720719. S. 1215.
- ↑ AITKEN, R. Alan; ALAJARIN, Mateo; ALLEN, D. W.; MIKAEL BEGTRUP; DANIEL BELLUS; J. BERNA-CANOVAS; H. BOECKEMEIER. Science of Synthesis: Houben-Weyl Methods of Molecular Transformations Vol. 31b: Arene-X (X=N, P). [s.l.]: Georg Thieme Verlag, 2014-05-14. Dostupné online. ISBN 9783131720719. S. 1215.
