Duchovní střed Evropy
Duchovní střed Evropy je mědirytina zobrazující Mariánský sloup v Praze. Dílo zhotovil podle předlohy aktivního účastníka švédského obléhání a vynikajícího barokního malíře Karla Škréty v roce 1661 augšpurský grafik Melchior Küsel. Na grafice jsou shromážděni všichni evropští národní světci, mezi nimiž nechybí ani sbor českých zemských patronů. Po pravé straně jsou vedeni sv. Leopoldem a sv. Václavem, na straně protější pak sv. Petrem a sv. Pavlem, zdravící vždy patřičně přeloženým výrokem Salutate Mariam. Uprostřed, vyvýšená na sloupu, je zářící Panna Marie.[1] Závěrečná veřejná univerzitní disputace Jana Bedřicha z Valdštejna, pro kterou vznikl tento proslulý mědiryt, se konala za předsednictví Arnošta Vojtěcha z Harrachu v druhé polovině srpna 1661. Slavnostní řeč držel senior teologické fakulty Karel Grobendoneque. Ve slavnostním klementinském sálu vévodila univerzitní teze, kterou ideově navrhl patrně jezuita a Valdštejnův učitel Jan Tanner, který při této příležitosti svému žáku daroval spisek oslavující jeho rod.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Karel_%C5%A0kr%C3%A9ta_-_Duchovn%C3%AD_st%C5%99ed_Evropy%2C_Univerzitn%C3%AD_teze_Jana_Bedricha_z_Vald%C5%A1tejna.webp/220px-Karel_%C5%A0kr%C3%A9ta_-_Duchovn%C3%AD_st%C5%99ed_Evropy%2C_Univerzitn%C3%AD_teze_Jana_Bedricha_z_Vald%C5%A1tejna.webp.png)
Knihu se stejným názvem Duchovní střed Evropy o dějinách Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí napsali v roce 2020 Petr Blažek a Vojtěch Pokorný.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HAVLÍK, Jiří. Jan Fridrich z Valdštejna. Arcibiskup a mecenáš. 1.. vyd. Praha: Vyšehrad, 2016. 288 s.
- ↑ VLNAS, Vít. Mariánský sloup a jeho náměstí. Zprávy památkové péče. 2015, roč. 75, čís. 3, s. 219.
- ↑ Přelomová barokní památka i symbol hanby. Nová kniha mapuje barvitou historii Mariánského sloupu. info.cz [online]. [cit. 2020-11-05]. Dostupné online.