Douglas XB-19
Douglas XB-19 byl těžký bombardér vyvíjený společností Douglas pro americké letecké síly (USAAC). V období druhé světové války to byl největší letoun na světě. V roce 1946 jej překonal Convair B-36 Peacemaker.[1] Původně byl označen XBLR-2 (Experimental Bomber, Long Range, experimentální bombardér s dlouhým doletem). Vyroben byl pouze jeden prototyp.
| Douglas XB-19 | |
|---|---|
.jpg) | |
| Určení | strategický bombardér |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | Douglas |
| První let | 27. červen 1941 |
| Vyřazeno | sešrotován 1949 |
| Uživatel | USAAC |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik a vývoj
editovat
.jpg)
S vývojem XB-19 se začalo v roce 1935 podle specifikací amerického letectva na stavbu pokročilého těžkého bombardéru s dlouhým doletem. Zpočátku byl vývoj XB-19 označen za tajný a nazýván Projekt D. Stavba prototypu byla objednána v dubnu 1937. Práce na něm začaly v roce 1938, přičemž je provázela zdržení. Na stavbu draku například bylo potřeba více než tři miliony nýtů. Mezitím vypukla válka a teprve vyvíjený letoun už začal zastarávat, na což Douglas reagoval úpravami jeho konstrukce. KDyž se ukázalo, že letectvo nebude mít zájem o sériovou výrobu, výrobce chtěl projekt předčasně ukončit, ale zadavatel trval na dokončení prototypu, který chtěl využít pro testování.[1] První let letounu proběhl 27. června 1941. Po továrních zkouškách letoun převbzalo americké letectvo, které jej využívalo jako experimentální a získané poznatky využilo při vývoji bombardéru Boeing B-29 Superfortress.[1] Po skončení testů byl prototyp upraven na dopravní letoun. Roku 1943 byl vybaven novými řadovými motory Allison V-3420-11, přičemž jeho označení bylo změněno na XB-19A. Jako transportní letoun však nebyl využíván. V roce 1949 byl prototyp sešrotován.[1]
Popis
editovatXB-19 rozměrný čtyřmotorový dolnoplošník s příďovým podvozkem. Prototyp nejprve poháněly dvouhvězdicové osmnáctiválce Wright R-3350-5 Duplex Cyclone, každý o výkonu 2000 koní. Motory roztáčely třílisté nestavitelné vrtule. XB-19 však s nimi byl podmotorovaný. V roce 1943 byly motory Wright nahrazeny zdvojenými vidlicovými čtyřiadvacetiválci Allison XV-3420-11 (zdvojený Allison V-1710), každý s výkonem 2600 koní. Výkony letounu se s nimi znatelně zlepšily. Pumy mohl nést jak v pumovnici (8400 kg), tak na podvěsech pod křídlem (8400 kg).[1]
Výzbroj XB-19 byla velice silná. Mimo jiné nesl letecký kanón ráže 37 mm a 7,62mm kulomety v předním střelišti a přední horní věži. Neměl ale žádné pancéřování a nebyl vybaven ani samosvornými obaly palivových nádrží. Posádka se skládala z osmnácti mužů. Tvořili jí pilot, druhý pilot, velitel, navigátor, letecký inženýr, radista, střelci a dva technici. Ti měli v trupu letounu k dispozici kuchyňku a malou kabinu se šesti sedadly a šesti palandami. V křídle byly chodby, kterými se mechanici dostali přímo k motorům.
Specifikace
editovat.png)
.jpg)
Technické údaje
editovatÚdaje dle:[1]
- Osádka: 18
- Délka: 40,34 m
- Rozpětí: 64,62 m
- Výška: 12,8 m
- Nosná plocha: 417 m²
- Plošné zatížení: 170 kg/m²
- Hmotnost prázdného letounu: 39 000 kg
- Vzletová hmotnost: 63 500 kg
- Max. vzletová hmotnost: 73 500 kg
- Pohonná jednotka: 4× vzduchem chlazený přeplňovaný zážehový čtyřdobý dvouhvězdicový osmnáctiválec Wright R-3350-5 Duplex Cyclone
Výkony
editovat- Maximální rychlost: 360 km/h
- Cestovní rychlost: 220 km/h
- Operační dostup: 7000 m
- Stoupavost: 3,3 m/s
- Dolet: 8400 km
- Maximální dolet: 12 500 km
Výzbroj
editovat- 5× kulomet Browning ráže 12,7 mm
- 6× kulomet Browning ráže 7,62 mm
- 2× 37mm kanón
- až 8400 kg pum v pumovnici a až 8400 kg pum pod vnějšími závěsníky
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Douglas XB-19 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Douglas XB-19 na Wikimedia Commons - Douglas XB-19
- FOLPRECHT, Radek. Americké bombardéry, kterým se „nepoštěstilo“ shodit bomby na nepřítele. Technet.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
