Doudleby nad Orlicí (zámek)

zámek v Česku

Doudleby nad Orlicí je renesanční zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Je unikátní díky kobercovému sgrafitu, které pokrývá nejenom vnější zdi, ale i zdi nádvoří a komíny. Po celou dobu (kromě období komunistického režimu) patřil rodu Bubnů z Litic.

Doudleby nad Orlicí
průčelí zámku
průčelí zámku
Základní informace
Slohbarokní
Výstavbapřed r. 1585 (tvrz)
Přestavba15851590 (lovecký zámeček), 1630, 16701690 (barokní zámek), 1886, 19581965
Stavebníkneznámý
Další majiteléBubnové z Litic
Současný majitelMgr. Barbora Tomášková
Poloha
AdresaRudé armády 1, Doudleby nad Orlicí, ČeskoČesko Česko
UliceRudé armády
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky30569/6-2276 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Doudleby nad Orlicí koupil rod Bubnů v roce 1562.[1] Mikuláš starší z Bubna-Litic dal renesanční, původně lovecký zámek postavit severoitalskými mistry v letech 1588–1590.[2] V období raného baroka byl zámek především v interiérech výrazně upraven. Nejdříve kolem roku 1630 za Jindřicha Jana z Bubna, z této doby pochází arkády na nádvoří a vstupní portál. A znovu v letech 1670–90 Františkem Adamem z Bubna, kdy došlo k větším úpravám. Zpočátku sloužil jako letní sídlo Bubnů z Litic a také jako lovecký zámek. Když v roce 1809 prodali svůj zámek v Žamberku, přestěhovali se do Doudleb natrvalo. V roce 1948 byl zámek znárodněn. V 50. letech byl na zámek vypsán demoliční výměr. Komise, která o demolici rozhodla však po osobní návštěvě zámku rozhodla naopak o zachování a rekonstrukci. Během obhlídky totiž byla pod novější omítkou objevena původní, dobře zachovalá sgrafitová výzdoba.[2] Zámek byl v restituci navrácen sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. V současnosti je jeho majitelkou vnučka Eleonory Dujkové Barbora Tomášková.

Stavební podoba

editovat

Jednopatrové budovy zámku tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem, umístěným v ne zcela osově situovaným rizalitem. Obdobný, ale drobnější rizalit je umístěn také na opačné straně zámecké dispozice. Vstupní rizalit je opatřen barokním volutovým štítovým nástavcem a také šestibokou, ze střechy vystupující věžičkou s cibulovou bání. Zámek je dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Nádvoří nezvykle pouze v přízemí obíhá renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Fasády byly původně ukončeny výrazně předstupující lunetovou římsou, která však byla v době barokních úprav odstraněna.

V interiéru zámku je dochována řada místností vybavených bohatou raně barokní štukatérskou a malířskou výzdobou. Pozoruhodná jsou také ve velkém sále dochovaná raně barokní kachlová kamna (1690).

Zámek ve filmu

editovat

Na zámku se natáčely následující filmy:

Reference

editovat
  1. JELÍNKOVÁ HOMOLOVÁ, Dita. Šlechta v proměnách. Osudy aristokracie v Československu v letech 1918–1948. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 498 s. S. 39. 
  2. a b HOFMANN, Jaroslav. Ctíce předky, sebe ctíme. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 34–39. Dostupné online. 
  3. a b KOTALOVÁ, Jana. FOTO: Kamera, klapka, jedem... Do Doudleb se vrátili filmaři [online]. Deník.cz, 2020-06-24 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat