Doudleby nad Orlicí (zámek)
Doudleby nad Orlicí je renesanční zámek, který se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Je unikátní díky kobercovému sgrafitu, které pokrývá nejenom vnější zdi, ale i zdi nádvoří a komíny. Po celou dobu (kromě období komunistického režimu) patřil rodu Bubnů z Litic.
| Doudleby nad Orlicí | |
|---|---|
 průčelí zámku | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | před r. 1585 (tvrz) |
| Přestavba | 1585–1590 (lovecký zámeček), 1630, 1670–1690 (barokní zámek), 1886, 1958–1965 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Bubnové z Litic |
| Současný majitel | Mgr. Barbora Tomášková |
| Poloha | |
| Adresa | Rudé armády 1, Doudleby nad Orlicí,  Česko |
| Ulice | Rudé armády |
| Souřadnice | 50°6′30,3″ s. š., 16°15′50,4″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 30569/6-2276 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatDoudleby nad Orlicí koupil rod Bubnů v roce 1562.[1] Mikuláš starší z Bubna-Litic dal renesanční, původně lovecký zámek postavit severoitalskými mistry v letech 1588–1590.[2] V období raného baroka byl zámek především v interiérech výrazně upraven. Nejdříve kolem roku 1630 za Jindřicha Jana z Bubna, z této doby pochází arkády na nádvoří a vstupní portál. A znovu v letech 1670–90 Františkem Adamem z Bubna, kdy došlo k větším úpravám. Zpočátku sloužil jako letní sídlo Bubnů z Litic a také jako lovecký zámek. Když v roce 1809 prodali svůj zámek v Žamberku, přestěhovali se do Doudleb natrvalo. V roce 1948 byl zámek znárodněn. V 50. letech byl na zámek vypsán demoliční výměr. Komise, která o demolici rozhodla však po osobní návštěvě zámku rozhodla naopak o zachování a rekonstrukci. Během obhlídky totiž byla pod novější omítkou objevena původní, dobře zachovalá sgrafitová výzdoba.[2] Zámek byl v restituci navrácen sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. V současnosti je jeho majitelkou vnučka Eleonory Dujkové Barbora Tomášková.
Stavební podoba
editovatJednopatrové budovy zámku tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem, umístěným v ne zcela osově situovaným rizalitem. Obdobný, ale drobnější rizalit je umístěn také na opačné straně zámecké dispozice. Vstupní rizalit je opatřen barokním volutovým štítovým nástavcem a také šestibokou, ze střechy vystupující věžičkou s cibulovou bání. Zámek je dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Nádvoří nezvykle pouze v přízemí obíhá renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Fasády byly původně ukončeny výrazně předstupující lunetovou římsou, která však byla v době barokních úprav odstraněna.
V interiéru zámku je dochována řada místností vybavených bohatou raně barokní štukatérskou a malířskou výzdobou. Pozoruhodná jsou také ve velkém sále dochovaná raně barokní kachlová kamna (1690).
Zámek ve filmu
editovatNa zámku se natáčely následující filmy:
- Bathory (2008, režie: Juraj Jakubisko)[3]
- Stáří není pro sraby (2022, režie: Tomáš Magnusek)[3]
- Krakonošovo tajemství (2022, režie Peter Bebjak)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ JELÍNKOVÁ HOMOLOVÁ, Dita. Šlechta v proměnách. Osudy aristokracie v Československu v letech 1918–1948. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 498 s. S. 39.
- ↑ a b HOFMANN, Jaroslav. Ctíce předky, sebe ctíme. Země světa. 3.9.2020, roč. 19, čís. 9, s. 34–39. Dostupné online.
- ↑ a b KOTALOVÁ, Jana. FOTO: Kamera, klapka, jedem... Do Doudleb se vrátili filmaři [online]. Deník.cz, 2020-06-24 [cit. 2022-02-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Doudleby nad Orlicí na Wikimedia Commons - Zámek Doudleby nad Orlicí
- Bubnové z Litic, Modrá krev, Česká televize
