Dosažitelná kategorie

Dosažitelná kategorie je pojem z matematické teorie kategorií. Pokouší se popisovat kategorie z hlediska jejich „velikosti“, kardinálního počtu operací potřebných pro generování jejich objektů.

Teorie vychází z práce Alexandra Grothendiecka dokončené roku 1969,[1] a knihy Gabriela a Ulmera z roku 1971.[2] V roce 1989 teorii dále rozvinul Michael Makkai a Robert Paré, s motivací pocházející z teorie modelů, oboru matematické logiky.[3] Standardní učebnice Jiřího Adámka a Jiřího Rosického vyšla v roce 1994.[4] Dosažitelné kategorie mají aplikace také v teorii homotopií.[5][6] Grothendieck pokračoval v rozvoji teorie pro použití v teorii homotopií ve svém (stále částečně nepublikovaném) rukopise Les dérivateurs z roku 1991.[7] Některé vlastnosti dosažitelných kategorií závisejí na použité teorii množin, obzvláště na vlastnostech kardinálů a Vopěnkově principu.[8]

κ-usměrněné kolimity a κ-prezentovatelné objekty

editovat

Nechť   je nekonečný regulární ordinál, tj. kardinální číslo, které není sumou menšího počtu menších kardinálů; příklady jsou   (aleph-0), první nekonečné kardinální číslo, a  , první nespočetný kardinál). Částečně uspořádaná množina   se nazývá  -usměrněná, pokud její každá podmnožina   kardinality menší než   má v   horní mez. Konkrétně, běžné usměrněné množiny jsou právě  -usměrněné množiny.

Nyní nechť   je kategorie. Přímá limita (také známá jako usměrněná kolimita) nad  -usměrněnou množinou   se nazývá  -usměrněná kolimita. Objekt   z   se nazývá  -prezentovatelný, pokud Hom funktor   zachovává všechny  -usměrněné kolimity v  . Je zřejmé, že každý  -prezentovatelný objekt je také  -prezentovatelný pro  , protože každá  -usměrněná kolimita je také  -usměrněnou kolimitou.  -prezentovatelný objekt se nazývá konečně prezentovatelný.

Příklady

editovat
  • V kategorii Set všech množin odpovídají konečně prezentovatelné objekty konečným množinám.  -prezentovatelné objekty jsou množiny kardinality menší než  .
  • V kategorii grup je objekt konečně prezentovatelný právě tehdy, když je konečně prezentovanou grupou, tj. pokud má prezentaci s konečným počtem generátorů a konečným počtem relací. Pro nespočetné regulární   jsou  -prezentovatelné objekty právě grupy s kardinalitou menší než  .
  • V kategorii levých  -modulů nad některými (unitárními, asociativními) okruhy  , konečně prezentovatelné objekty jsou právě konečně prezentované moduly.

κ-dosažitelné a lokálně prezentovatelné kategorie

editovat

Kategorie   se nazývá  -dosažitelná právě tehdy, když:

  • všechny její kolimity jsou  -usměrněné
  •   obsahuje množinu    -prezentovatelných objektů takovou, že každý objekt z   je  -usměrněnou kolimitou objektů z  .

 -dosažitelná kategorie se nazývá konečně dosažitelná. Kategorie se nazývá dosažitelná, pokud je  -dosažitelná pro nějaký nekonečný regulární kardinál  . Když je dosažitelná kategorie také kokompletní, nazývá se lokálně prezentovatelná.

Funktor   mezi  -dosažitelnými kategoriemi se nazývá  -dosažitelný, pokud   zachovává  -usměrněné kolimity.

Příklady

editovat
  • Kategorie Set všech množin a funkcí je lokálně konečně prezentovatelná, protože každá množina je přímou limitou svých konečných podmnožin, a konečné množiny jsou konečně prezentovatelné.
  • Pro každý okruh   je kategorie  -Mod (levých)  -modulů lokálně konečně prezentovatelná.
  • Kategorie simpliciálních množin je konečně dosažitelná.
  • Kategorie Mod(T) modelů některých teorií prvního řádu T se spočetným podpisem je   -dosažitelná.   -prezentovatelné objekty jsou modely se spočetným počtem prvků.
  • Dalšími příklady lokálně prezentovatelných kategorií jsou finitární algebraické kategorie (tj. kategorie odpovídajícím varietám algeber v univerzální algebře) a Grothendieckovy kategorie.

Je možné ukázat, že každá lokálně prezentovatelné kategorie je také úplná.[9] Navíc kategorie je lokálně prezentovatelná právě tehdy, když je ekvivalentní s kategorií modelů limitní skici.[10]

Adjungované funktory mezi lokálně prezentovatelnými kategoriemi mají obzvláště jednoduchou charakterizaci. Funktor   mezi lokálně prezentovatelnými kategoriemi:

  • je zleva adjungovaný právě tehdy, když zachovává malé kolimity,
  • je zprava adjungovaný právě tehdy, když zachovává malé limity a je dosažitelný.

Poznámky

editovat
  1. GROTHENDIECK, Alexander, 1972. Théorie des Topos et Cohomologie Étale des Schémas. [s.l.]: Springer. (Lecture Notes in Mathematics 269). 
  2. GABRIEL, P; ULMER, F, 1971. Lokal Präsentierbare Kategorien. [s.l.]: Springer. (Lecture Notes in Mathematics 221). 
  3. MAKKAI, Michael; PARÉ, Robert, 1989. Accessible categories: The foundation of Categorical Model Theory. [s.l.]: AMS. (Contemporary Mathematics). ISBN 0-8218-5111-X. 
  4. ADÁMEK, Jiří; ROSICKÝ, Jiří, 1994. Locally Presentable and Accessible Categories. [s.l.]: Cambridge University Press, 1994-03-10. ISBN 978-0-521-42261-1. DOI 10.1017/cbo9780511600579. 
  5. J. Rosický "On combinatorial model categories", ArXiv, 16 August 2007. Retrieved on 19 January 2008.
  6. Rosický, J. "Injectivity and accessible categories." Cubo Matem. Educ 4 (2002): 201-211.
  7. GROTHENDIECK, Alexander, 1991. Les dérivateurs. [s.l.]: manuscript. (Contemporary Mathematics).  (Les Dérivateurs: Texte d'Alexandre Grothendieck. Édité par M. Künzer, J. Malgoire, G. Maltsiniotis)
  8. Adámek a Rosický 1994, chapter 6.
  9. Adámek a Rosický 1994, remark 1.56.
  10. Adámek a Rosický 1994, corollary 1.52.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Accessible category na anglické Wikipedii.