Dominique Perrault

francouzský architekt

Dominique Perrault (* 9. dubna 1953 Clermont-Ferrand) je francouzský architekt.

Dominique Perrault
Dominique Perrault (31. července 2011)
Dominique Perrault (31. července 2011)
Narození9. dubna 1953 (71 let)
Clermont-Ferrand
Alma materNárodní škola silniční správy
Národní vysoká škola krásných umění
Národní vysoká škola architektury Paris-La Villette
Povoláníarchitekt
ZaměstnavatelŠvýcarský federální technologický institut v Lausanne
OceněníCena stříbrného trojúhelníku (1990)
Velká národní cena za architekturu (1993)
Cena Evropské unie za současnou architekturu (1996)
rytíř Řádu čestné legie (1996)
Velká cena AFEX za francouzskou architekturu ve světě (2010)
… více na Wikidatech
ChoťAude Perrault (od 1986)[1][2]
DětiIseult Perrault
Webwww.perraultarchitecture.com/en/homepage/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se ve městě Clermont-Ferrand v roce 1953. V dnešní době žije a pracuje v Paříži. Titul architekta získal v Paříži v roce 1978. V roce 1989 na École nationale des ponts et chaussées obdržel certifikát z městského plánování. O rok později dosáhl titulu v postgraduálním studiu na École des hautes études v oboru sociálních věd.

Dominique Perrault otevřel svou pařížskou kancelář v roce 1981. V roce 1989 vyhrál mezinárodní soutěž na Francouzskou národní knihovnu, 1992 mezinárodní soutěž na olympijský velodrom a plavecký bazén v Berlíně, kvůli kterému tam i otevřel další kancelář. Tyto dva projekty mu zajistily mezinárodní uznání a slávu.

V roce 1996 vyhrál další soutěž. Tentokrát šlo o budovu Soudního dvora Evropské unie v Lucembursku, jejíž inaugurace se konala 4. prosince 2008. Roku 2000 otevřel svou třetí kancelář v Lucembursku. 2002 otevřel další dvě agentury. Jednu v Barceloně a druhou v Baltimore v Spojených státech.

Jeho práce jsou velmi různorodé a zahrnují mnoho nových konstrukcí a bez počet inovačních řešení. Architektonický program těchto projektů zabírá široký rozsah. Od velkých budov jako jsou kulturní a sportovní objekty přes malé projekty městských struktur v asanovaných městských částech až po privátní bydlení. V červnu 2003 vyhrál soutěž o přístavbu k Mariinskému divadlu v ruském Petrohradě.

Kromě tvorby se věnuje i výuce. Účastní se na seminářích a mimo jiné byl členem nespočetného množství odborných porot. Jako učitel pracuje na několika univerzitách. Mimo jiné v Barceloně, v Bruselu a na ETH v Curychu.

Ocenění

editovat
  • 2006 – "Nová horská architektura" ocenění 2006, za M– Preis supermarket v Zirl.
  • 2006 – Dedalo – Minosse mezinárodní cena, speciální cena za městskou radnici v Innsbrucku.
  • 2005 – AIA Maryland nejlepší průmyslová budova, pro GKD fabriku, Cambridge, USA.
  • 2003 – BTV Bauherrenpreis, Rakousko (architekt / klient) pro M-Preis supermarket v Wattens II.
  • 2003 – BTV Bauherrenpreis, Rakousko (architekt / klient) za městskou radnici v Innsbrucku.
  • 2002 – "Světová cena za architekturu", první cena za nejlepší veřejnou budovu, Mediální knihovna ve Vénissieux.
  • 2001 – "Světová cena za architekturu", první cena za nejlepší průmyslovou budovu, APLIX továrna.
  • 1999 – Deutscher Preis für Architektur, druhá cena za Velodróm a Olympijských plavecký bazén v Berlíně.
  • 1997 – Cena Miese van der Roha za Francii národní knihovnu.
  • 1993 – Velká národní cena za architekturu.
  • 1992 – Constructa Preis '92: Evropská cena za Hôtel Industrial Berlier.
  • 1990 – "Equerre d'argent" časopis Moniteur a první cena AMO (architekt / klient) za Hôtel Industrial Berlier.
  • 1990 – Stříbrná medaile za městský plán pro Francii národní knihovnu.
  • 1984 – První cena AMO (architekt / klient), za Someloir.
  • 1983 – Vítěz alba mladých architektů a programu pro nové architekty (PAN XII)

Pedagogická činnost

editovat

Projekty a realizace

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominique Perrault na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat