Domenico Scarlatti

italský hudebník a hudební skladatel

Giuseppe Domenico Scarlatti (26. října 1685 Neapol23. července 1757 Madrid) byl italský varhaník, cembalista, sbormistr, kapelník a hudební skladatel.

Domenico Giuseppe Scarlatti
Rodné jménoGiuseppe Domenico Scarlatti
Narození26. října 1685
Neapol
Úmrtí23. července 1757 (ve věku 71 let)
Madrid
Povoláníhudební skladatel, cembalista a varhaník
RodičeAlessandro Scarlatti
Manžel(ka)Maria Caterina Gentili
Anastasia Maxarti Ximenes
PříbuzníGiuseppe Scarlatti (synovec)
Významná dílaEssercizi per gravicembalo
Oceněnírytíř Řádu svatého Jakuba od meče (1738)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domenico byl mladším synem Alessandra Scarlattiho, význačného autora oper (starší syn byl Pietro Filippo Scarlatti). Dalším významným skladatelem z rodu Scarlattiů byl Giuseppe Scarlatti.

Životopis

editovat

Základům hudby Scarlattiho naučil jeho otec. Několik let Domenico Scarlatti působil jako varhaník a sbormistr. V Římě začal skládat operní hudbu. V roce 1708 se poznal v Itálii s Händelem (později se potkávali v Londýně).

Od roku 1709 byl Scarlatti v Římě ve službách polské královny Marie Kazimíry, jež zde žila v exilu a měla soukromé divadlo. V letech 1715-1719 působil jako vrchní kapelník u sv. Petra.

Roku 1719 Scarlatti odešel do Londýna a stal se cembalistou v italské opeře. V roce 1721 byl jmenován dvorním cembalistou a učitelem portugalského krále Jana V. Portugalského. Učil i jeho dcery (především Marii Barbaru. V roce 1729 se princezna Marie Barbara provdala za španělského korunního prince Ferdinanda VI. a Scarlatti s ní odjel do Madridu. Cestoval po světě, prohrál svůj majetek v kartách a v Madridu zůstal až do konce života.

 
Domenico Scarlatti
  • položil základy hudební formy = sonáta
  • složil asi 555 skladeb starosonátovou formou (jednověté skladby s dvěma kontrastními tématy)
  • celé jeho dílo vydal posmrtně Ricordi (11 dílů),
  • nejznámější Scarlattiho skladbou je asi jeho „Kočičí fuga“, jež prý vznikla z tématu, které „zahrála“ kočka přeběhnuvší přes klaviaturu.

Externí odkazy

editovat