Domènec Terradellas

španělský hudební skladatel žijící a tvořící v Itálii (1713–1751)

Domingo Miguel Bernabé Terradellas, katalánsky Domènec Terradellas, v Itálii znám jako Domenico Terradeglias (pokřtěn 13. února 1711 Barcelona20. května 1751 Řím) byl španělský hudební skladatel žijící a tvořící v Itálii.

Domènec Terradellas
Základní informace
Rodné jménoDomingo Miguel Bernabé Terradellas
Jinak zvanýDomenico Terradeglias
Narozenípokřtěn 13. února 1711
Barcelona
Původkatalánský
Úmrtí20. května 1751
Řím
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Portrét publikovaný v katalánském magazinu L'Avens v roce 1884

Narodil se v Barceloně jako syn nádeníka. O jeho hudebních počátcích není nic známo. Traduje se, že studoval u barcelonského skladatele Francisca Vallse, ale žádné přímé důkazy nebyly nalezeny. Jisté je, že 23. května 1732 se stal studentem neapolské konzervatoře Conservatorio dei Poveri di Gesù Cristo a že na této škole studoval skladbu u věhlasného nepolského skladatele Francesca Duranteho.

V té době putovala řada hudebních skladatelů ze zahraničí na studium do Itálie, neboť italská opera tehdy v Evropě dominovala. Mimo jiné např. Georg Friedrich Händel, Johann Adolf Hasse a Johann Christian Bach z Německa, Josef Mysliveček z Čech, Thomas Arne z Anglie a Vicente Martín y Soler ze Španělska. Někteří se po studiu vraceli do svých rodných zemí, ale Domenico zůstal v Itálii a zcela přijal italský hudební styl.

Jeho první větší prací bylo oratorium Giuseppe Riconosciuto na text Pietra Metastasia, které bylo provedeno v Neapoli roku 1736. Šlo zřejmě o skladbu, kterou vytvořil ještě v době studia na konzervatoři. První operou byla opera Astarto, provedená v Římě v době karnevalu roku 1739. Patrně spolupracoval s Gaetanem Latillou na opeře Romolo provedené v Neapoli téhož roku, i když v libretu je uveden jako skladatel pouze Latilla.

1. května 1743 byl Terradellas jmenován kapelníkem (maestro di capella) v Římě v kostele San Giacomo e San Ildefonso degli Spanuoli, který byl navštěvován převážně obyvateli španělské národnosti. V této době zkomponoval minimálně čtyři mše, několik motet a řadu drobnějších prací určených k bohoslužebným účelům. Po neshodách s jedním ze svých podřízených toto místo v srpnu roku 1745 opustil.

V roce 1746 odjel do Londýna, kde v King's Theatre Opera House uvedl operu Annibale in Capua. S úspěchem se setkaly i jeho další opery Mitridate a Bellerofonte. V roce 1750 se vrátil do Itálie a představil v Turíně operu Dido. Ve stejném roce uvedl ještě v Benátkách operu Imeneo in Atene . Jeho posledním velkým dílem byla opera Sesostri, re d'Egitto, která byla hrána v Římě v roce 1751. Krátce po jejím uvedení skladatel zemřel.

  • Astarto (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, 1739, Řím)
  • Romolo (dramma per musica, 1739, Řím)
  • Cerere (componimento drammatico, 1740, Řím)
  • Gl'intrighi delle cantarine (commedia per musica, libreto Antonio Palomba, 1740, Neapol)
  • Merope (dramma per musica, libreto Apostolo Zeno, 1743, Řím)
  • Artaserse (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1744, Benátky)
  • Semiramide riconosciuta (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1746, Florencie)
  • Mitridate (dramma, libreto Francesco Vanneschi, 1746, Her Majesty's Theatre, Londýn)
  • Bellerofonte (dramma, libreto Francesco Vanneschi, 1747, Her Majesty's Theatre, Londýn)
  • Didone abbandonata (dramma per musica, libreto Pietro Metastasio, 1750, Turín)
  • Imeneo in Atene (componimento drammatico, libreto Silvio Stampiglia, 1750, Teatro S. Samuele, Benátky)
  • Sesostri, re d'Egitto (dramma per musica, libreto Pietro Pariati, 1751, Teatro delle Dame, Řím)

Další světské vokální skladby

editovat
  • Cara, non tanto sdegno (duet)
  • Dal oriente non nasce il sole (kantáta)
  • Duetto per 2 soprani e archi
  • Tradita spezzata (kantáta)
  • četné koncertní árie

Chrámová hudba

editovat
  • Giuseppe riconosciutoo (oratorium, libreto Pietro Metastasio, 1736, Neapol)
  • Ermenegildo martire (oratorium, 1739, Neapol)
  • Missa solemnis
  • Missa di gloria per 4 voci e strumenti
  • Messa per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti
  • Messa per 5 voci e strumenti
  • Kyrie e Gloria per 8 voci e strumenti
  • Messa Lucina per 2 soprani, contralto, tenore, basso, coro, orchestra e organo
  • Credo per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti
  • Confitebor di Napoli
  • Dixit Dominus per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti
  • Dixit Dominus per soprano, contralto, tenore, basso, coro, orchestra e organo
  • Litania per 2 soprani, contralto, tenore, basso, orchestra e organo
  • Te Deum per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti
  • Laudate per 2 soprani, contralto, tenore, basso e strumenti
  • Confitebor per 2 soprani, contralto, tenore, basso e strumenti (1743)
  • Credidi per 2 soprani, 2 contralti, tenore, basso e strumenti (1744)
  • Dixit Dominus per 2 soprani, 2 contralti, tenore, basso e strumenti
  • Laetatus sum per 2 soprani, 2 contralti, tenore, basso e strumenti (1743)
  • Debellato duce ingrato per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti (1743)
  • Domine me festina per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti (1744)
  • O diem fortunatum per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti (1743)
  • Praestantissime stellae per 2 soprani, contralto, tenore, basso e strumenti (1744)
  • Gloria patri per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti
  • Laetentur omnes (mottetto per 3 voci, strumenti e organo)
  • Luminosa consurgit per soprano, contralto, tenore, basso e strumenti
  • Miserere per soprano, contralto, tenore, basso, strumenti e organo
  • Nocturna procella
  • Plaudiete pupuli (cantata per soprano, strumenti e basso continuo)
  • Regina coeli per soprano, strumenti e organo
  • Salve regina per soprano e strumenti

Instrumentální hudba

editovat
  • Marciata per violino
  • Ouverture in re maggiore
  • Sinfonia per oboe e archi

Externí odkazy

editovat