Dolnovážská niva

Dolnovážska niva je geomorfologický podcelek Podunajské pahorkatiny. Tvoří ji pás území mezi řekami Váh a Dudváh, mezi Novým Mestom nad Váhom a Sereďou. V povodí Dudváhu se rozkládá Dudvážska mokraď, jediná geomorfologická část území.

Dolnovážska niva
Stát	Slovensko Slovensko
Souřadnice	48°38′42″ s. š., 17°48′54″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení

Podcelek leží v západní části Podunajské pahorkatiny a sousedí na severu s Trenčianskou kotlinou a Bielokarpatským podhoriem (podcelky Považského podolia), západní okraj vymezuje Trnavská pahorkatina a jižním směrem se táhne Podunajská rovina. Na jihovýchodě pokračuje Podunajská pahorkatina Nitranskou pahorkatinou a východním směrem vytváří zřetelnou hranici Inovecké predhorie (podcelek Povážského Inovce).

Chráněná území

Na území Dolnovážskej nivy leží několik maloplošných chráněných území:

• Malé Vážky - chráněný areál
• Dedova jama - chráněný areál
• Sĺňava - chráněný areál
• Brehové porasty Dubovej - přírodní památka
• Obtočník Váhu - přírodní památka
• Pseudoterasa Váhu - přírodní památka
• Skalka při Beckove - přírodní památka

Osídlení

Území je středně hustě osídlené a leží zde města Nové Mesto nad Váhom, Piešťany, Hlohovec a Sereď. Zejména na blízkých terasách jsou archeologické naleziště pravěkých a raně středověkých osídlení včetně velkomoravských dvorců a hradišť.

Doprava

Údolími řek vedou důležité komunikace a Pováží není výjimkou. Z jihozápadu vede podél Váhu důležitá mezinárodní cesta E 75 v trase dálnice D1 ( Bratislava - Trenčín - Žilina), v její blízkosti vede i silnice I / 61 ( Bratislava - Žilina) a železniční trať Bratislava - Žilina. Jižní částí území prochází rychlostní silnice R1 (Trnava - Nitra), v trase níž vede E 58.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolnovážska niva na slovenské Wikipedii.