Wikipedie

Dolní Pochlovice

část obce Kynšperk nad Ohří v okrese v okrese Sokolov

Dolní Pochlovice (dříve Pochlovice, německy Pochlowitz) jsou část města Kynšperk nad Ohří v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Nachází se na severozápadě Kynšperku nad Ohří. Prochází zde silnice II/212. Je zde evidováno 32 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 242 obyvatel.[4]

Dolní Pochlovice
Nový dvůr
Nový dvůr
Lokalita
Charakterčást města
ObecKynšperk nad Ohří
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′33″ s. š., 12°31′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel236 (2021)[1]
Katastrální územíDolní Pochlovice (2,16 km²)
PSČ357 51
Počet domů29 (2021)[2]
Dolní Pochlovice
Dolní Pochlovice
Další údaje
Kód části obce406686
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Pochlovice jsou také název katastrálního území o rozloze 2,16 km².[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.[6] Pochlovice byly původně starou slovanskou osadou. Zakladateli vesnice byli s nejvyšší pravděpodobnosti Globnerové z Globenu, dnešního Hlavna, kterým náležely i další vsi v okolí.[7]

 
Zatopený lom Boží Požehnání

V době kolonizace byla osada poněmčena a na několik století se stala lénem bavorských Leuchtenberků.

Od druhé poloviny 19. století zde probíhala těžba hnědého uhlí. Uhlí se dobývalo hlubinně i lomově a bylo vesměs dopravováno do briketáren k dalšímu zpracování. Roku 1880 zahájil těžbu důl Boží Požehnání a ve stejném roce byla nedaleko dolu postavena první briketárna, která byla druhou briketárnou nejen v Čechách, ale i tehdejším Rakousko-Uhersku (první česká briketárna byla v Mostecké pánvi v Křemýži v okrese Teplice, která však brzy zanikla). Druhá briketárna s větším výkonem byla postavena v roce 1890. Briketárny, uváděné pod názvem kynšperské briketárny, byly dlouho největší a jediné v Čechách.[8][9] V důsledku těžby uhlí zanikla stará zástavba Pochlovic. Z původních domů zde stály v roce 1933 pouze poslední dva domy bývalých Pochlovic.[7] Území je silně postiženo následkem historické těžby uhlí. Lomy Boží Požehnání jsou zatopeny vodou. Mezi tzv. jižním a severním lomem se nachází ochranný pilíř železniční trati Chomutov Cheb.[10]

Stranou původní zástavby v místě zvaném Nový Dvůr stál zámek ze 16. století, který se však dochoval již jen jako zemědělská usedlost.[11]

Přírodní poměry

editovat
 
Pochlovická minerálka

Území se nachází v geomorfologickém celku Chebská pánev, malá část území na východě v Sokolovské pánvi.[12] Severně od vesnicí se zvedá Zelený vrch (570 m), nejvyšší hora geomorfologickém celku Sokolovská pánev. Architektonicky zajímavá rozhledna na vrcholu je veřejnosti bohužel nepřístupná.[13]

Při východní hranicí katastrálního území Dolní Pochlovice protéká řeka Ohře, při západní Libocký potok. U levého břehu Libockého potoka vyvěrá vydatný pramen studené kyselky, označovaný jako Pochlovická minerálka. Hlavní pramen vyvěrá mohutným proudem z kamenné mohyly, na níž je uveden letopočet 1956. Bezprostřední okolí má charakter močálu, v němž jsou patrné vývěry oxidu uhličitého ve formě bublinek.[14]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 726 obyvatel, z nichž bylo 13 Čechoslováků, 703 Němců a deset cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 692 obyvatel, k evangelické 18 obyvatel, 16 bylo bez vyznání.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů Dolních Pochlovic[16][17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 327 383 461 565 693 726 749 451 185 213 246 124 218 242 236
Počet domů 46 55 62 66 68 68 67 74 - 26 25 - 23 28 29
V počtu obyvatel a domů v letech 1869–1950 jsou zahrnuty Horní Pochlovice.

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Dolní Pochlovice byly samostatnou obcí v okrese Sokolov (v letech 1869–1910 Falknov, v letech 1921–1930 Falknov nad Ohří). Od roku 1960 jsou částí města Kynšperk nad Ohří a Horní Pochlovice částí obce Kaceřov v okrese Sokolov. V letech 1850–1920 k obci patřil Chotíkov a v letech 1850–1959 také Horní Pochlovice a Liboc.[7][18]

Doprava

editovat

Přes Dolní Pochlovice vede silnice II/212 z Kynšperku nad Ohří do Kaceřova. Vesnicí prochází železniční trať Chomutov–Cheb a v katastru Dolní Pochlovice se nachází vlakové nádraží Kynšperk nad Ohří.[19]

Pamětihodnosti

editovat
  • zemědělský dvůr Nový dvůr

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 280. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 362. 
  7. ↑ a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 449–453. 
  8. ↑ JISKRA, Jaroslav. Chronologické sestavení význačných hornických událostí v Karlovarském kraji od roku 967. Sokolov: [s.n.], 2018. 141 s. ISBN 978-80-270-4038-4. S. 107. 
  9. ↑ JISKRA, Jaroslav. Z historie uhelných dolů na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku. Sokolov: Repropag, 1993. S. 22. 
  10. ↑ Důl Boží požehnání Kynšperk nad Ohří - Pochlovice [online]. Ekomonitor.cz [cit. 2018-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. 
  11. ↑ Dolní Pochlovice-Nový Dvůr [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Prohlížení - geomorfologické členění - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2018-12-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Rozhledna na Zelenám vrchu v Chlumu Svaté Máří [online]. [cit. 2018-12-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 84. 
  15. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Pochliwitz. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 239. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 7.  Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.
  17. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 97, 157, 190, 291. 
  19. ↑ Prohlížení – správní členění a katastrální území - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2018-12-24]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PROKOP, Vladimír st. I tudy kráčely dějiny - z historie zaniklých a těžbou uhlí vážně zasažených míst Sokolovského revíru. Sokolov: Sokolovská uhelná a.s., 2001. 235 s. ISBN 80-238-7153-6. S. 177–183. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dolní_Pochlovice&oldid=24327962“