Dolkun Isa
Dolkun Isa (ujgursky: دولقۇن ئەيسا; čínsky: 多里坤-艾沙; narozen 2. září 1967, Aksu, Sin-ťiang) je ujgurský politik a aktivista. Je v pořadí třetím a současným předsedou Světového ujgurského kongresu (od 12. listopadu 2017).[1] Dříve zastával funkci generálního tajemníka, respektive předsedy výkonného výboru kongresu. Práva Ujgurů obhajoval v Radě OSN pro lidská práva, Evropském parlamentu, evropských vládách, mezinárodních organizacích pro lidská práva a konferencích věnovaných čínské perzekuci Ujgurů.[2]
| Mgr. Dolkun Isa | |
|---|---|
.jpg) Dolkun Isa 2022 | |
| Narození | 14. června 1967, Urumči Sin-ťiang |
| Vzdělání | Xinjiang University, Fakulta fyziky Gazi University, Ankara, sociologie, politologie |
| Alma mater | Sinťiangská univerzita |
| Povolání | předseda, Světový ujgurský kongres |
| Ocenění | Democracy Award (2019), NED, Human Rights Award 2016 (VCMF) |
| Nábož. vyznání | islám |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Během svých studií na Sin-ťiangské univerzitě vedl 15. června 1988 v Urumči studentskou demonstraci proti diskriminaci a nespravedlivému zacházení s Ujgury a ještě téhož roku byl ze školy vyloučen.[3] Později uprchl do Evropy. V listopadu 1996 sehrál důležitou roli při založení Světového kongresu ujgurské mládeže v Německu a působil jako jeho výkonný předseda a prezident. V dubnu 2004 byl zakládajícím členem Světového kongresu Ujgurů, když došlo ke sloučení Světového kongresu ujgurské mládeže a Východoturkestánského národního kongresu. Působil také jako místopředseda Organizace nezastoupených států a národů (UNPO).[4] Je laureátem Human Rights Award[1] z roku 2016, udělovanou nadací Victims of Communism Memorial Foundation a roku 2019 obdržel Democracy Award, kterou uděluje National Endowment for Democracy.[5]
Život a kariéra
editovatDolkun Isa do svých devíti let vyrůstal u prarodičů v okrese Kalpin v prefektuře Aksu, později se přestěhoval zpět do města Aksu, kde dokončil střední školu a gymnázium. V roce 1984 byl přijat na Fyzikální fakultu Sin-ťiangské univerzity a studoval zde až do roku 1988, kdy byl kvůli lidskoprávním aktivitám nejprve 4 měsíce v domácím vězení a nakonec pouhého půl roku před promocí ze školy vyloučen. Poté se vrátil do Aksu a pracoval ve školství. V roce 1990 odešel do Pekingu, kde až do roku 1994 studoval angličtinu a turečtinu. V roce 1994 opustil zemi kvůli hrozbě zadržení a ve studiích pokračoval na Gaziho univerzitě v turecké Ankaře a získal magisterský titul v oboru politika a sociologie. Později požádal o azyl v Německu a v roce 2006 zde získal občanství.[1]
Vláda ČLR tvrdí, že Isa je místopředsedou Organizace pro osvobození Východního Turkestánu, Isa to však popírá a veškeré teroristické aktivity odmítá. Od roku 2003 byl na čínském seznamu hledaných teroristů, ale na čínské červené oznámení Interpolu Německo ani žádná jiná západní země, kam Isa následně vycestoval, nereagovaly. V únoru 2018 Interpol Isovo červené oznámení přes silný protest Číny odstranil.[6] Odstranění ztlumilo obavy, že prezident Interpolu Meng Chung-wej, čínský státní příslušník, bude mít na rozhodovací proces Interpolu nepatřičný vliv. Chung-wej byl při svém dalším návratu do Číny tajně zadržen čínskými úřady a následně rezignoval. Roku 2020 odsouzen k trestu třináct a půl roku vězení za úplatkářství a zneužití moci.[7]
Isa vyzval k bojkotu letních olympijských her, které se konaly v roce 2008 v Pekingu, kvůli kulturní genocidě, která byla vedena proti obyvatelům Východního Turkestánu.[8]
Za vlády prezidenta Chen Shui-biana, odmítajícího politiku jedné Číny, přicestoval roku 2006 na Tchaj-wan, aby se zúčastnil zasedání Organizace nezastoupených států a národů, které Tchaj-wan spoluzaložil v roce 1991. V červenci 2009 se v tchajwanských médiích objevily zprávy, že Isa tajně vstoupil do země v době před Světovými hrami, které hostilo město Kaohsiung na jihu země. To přimělo Národní imigrační agenturu tehdejší pročínské vlády Kuomintangu vydat zákaz jeho cestování na Tchaj-wan. Vízum k návštěvě Tchaj-wanu bylo v témže roce odepřeno i Rebiyi Kadeer a premiér Wu Den-jih požadoval aby odstoupili ze svých funkcí ve Světovém ujgurském kongresu.[9]
Roku 2018 přijel na Světovou bezpečnostní konferenci v Mnichově a setkal se zde s tureckým premiérem Binali Yıldırım a se Süleymanem Soyluem, který se později stal ministrem vnitra Turecka.[10] Znovu připomněl čínskou okupaci, útlak, asimilaci, transformaci a praktiky náboženské a etnické genocidy ve Východním Turkestánu. Při příležitosti zasedání Podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu se setkal se Sophií Richardsonovou (ředitelkou organizace Human Rights Watch pro Čínu) a Ulrichem Deliusem (ředitelem Společnosti pro ohrožené národy).[11]
Mezinárodní nátlak ČLR na Isu
editovatJak roku 2009 uvedla tehdejší prezidentka Světového ujgurského kongresu Rebiya Kadeer, "Čínská vláda se aktivně snaží umlčet hlasy mírumilovných Ujgurů v jiných zemích, protože se obává, že se mezinárodní společenství dozví o těžké situaci ujgurského lidu a systematické pronásledování Ujgurů čínskou vládou bude odhaleno." "Nejvíce znepokojující je, že čínský režim zintenzivnil své úsilí ovlivnit demokratické země, jako je Austrálie, Japonsko a nyní i Jižní Korea, aby zabránil vyslyšení našich hlasů."[12]
Isovi byl v době, kdy ho ČLR dala na červený seznam Interpolu, odepřen vstup do Korejské republiky a v září 2009 byl krátce "zadržen", když se chystal na Světové fórum pro demokratizaci v Asii. Organizace nezastoupených států a národů toto zadržení odsoudila[13] a v dopise korejskou vládu varovala, že obvinění Číny jsou neopodstatněná a že vydání by jistě vedlo ke zkrácenému soudnímu řízení a popravě z rukou čínských úřadů.[14] Po dvou dnech zadržování byl Isa propuštěn, aniž by byl vpuštěn do země, což odsoudila Amnesty International.[15]
Dne 22. dubna 2016 vydala Indie Isovi návštěvnické vízum, aby se mohl zúčastnit konference v Dharamshale, ale na nátlak Číny mu o tři dny později opět vízum odebrala.[16] Dne 26. dubna 2017 byl Isa, který se chtěl zúčastnit Stálého fóra OSN pro otázky původního obyvatelstva (UNPFII), donucen opustit prostory OSN. Isa byl z budovy vykázán na příkaz čínského diplomata a náměstka generálního tajemníka UN DESA (United Nations Department of Economic and Social Affairs) Wu Hongba.[17] Navzdory snahám UNPO a Společnosti pro ohrožené národy, v jejichž rámci byli Isa a jeho kolega, lidskoprávní aktivista Omer Kanat, akreditováni jako účastníci fóra, se Isovi nepodařilo znovu vstoupit do budovy.[18]
Dne 26. července 2017, když šel Isa s kolegy do italského Senátu, ho přepadlo 15-20 detektivů Divisione Investigazioni Generali e Operazioni Speciali (DIGOS) v civilu. Policisté, kteří měli v ruce Isovu fotografii, ho zastavili u brány budovy Senátu, požádali ho, aby je doprovodil na kontrolu totožnosti a odvezli na nedalekou policejní stanici. Policisté z DIGOSu zkontrolovali Isův průkaz totožnosti, pořídili jeho fotografii a otisky prstů a nakonec ho týž den propustili, když mezitím za Isu intervenovala německá vláda.[19]
V pondělí 16. dubna 2018 bylo Isovi zabráněno vstoupit do prostor OSN, aby se mohl zúčastnit prvního dne Fóra. Na žádost o vysvětlení nebyla ochranka OSN schopna blíže objasnit důvody odmítnutí a opět uvedla "bezpečnostní důvody". Isa poznamenal, že "to představuje jasný signál úspěchu čínských pokusů manipulovat systémem OSN". Během obnoveného zasedání Výboru pro nevládní organizace v OSN v květnu 2018 prohlásil člen čínské delegace Yao Shaojun, že Isa se "již léta účastní, podněcuje a financuje separatismus a terorismus" a požádal o odebrání poradního statusu Organizace utlačovaných národů (STPI), kterou Isa zastupoval. Spojené státy se Isy zastaly a uvedly, že Čína se snaží pomstít obhájci, který odhaluje její politické represe vůči Ujgurům.[20]
Smrt matky v "převýchovném táboře"
editovatPodle zprávy Radia Free Asia Isova matka zemřela ve věku 78 let v květnu 2018 v "detenčním centru č. 2" v Kelpinu, kde byla držena "asi rok ... kvůli vlivu náboženského extremismu".[21] Isa není schopen zjistit, kde se nalézá jeho devadesátiletý otec.[5]
Reference
editovat- ↑ a b c World Uyghur Congress: Dolkun Isa, president
- ↑ Dipanjan Roy Chaudhury, Bangladesh Forum slams China for Uyghur treatment, The Economic Times, 21.3.2021
- ↑ World Uyghur Congress: Dolkun Isa
- ↑ UNPO Vice-Presidents. unpo.org [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-05.
- ↑ a b National Endowment for Democracy: Dolkun Isa
- ↑ China upset as Interpol removes wanted alert for exiled Uighur leader, Reuters, 24.2.2018
- ↑ Bývalého šéfa Interpolu odsoudili v Číně za úplatkářství. Dostal 13,5 roku, iDNES, 21.1.2020
- ↑ Chinese Uighur exile urges Olympic boycott over 'genocide', AFP, 2.5.2008
- ↑ Wu explains Kadeer 'ban', Taipei Times, 2.10.2009
- ↑ DUK PRESIDENT DOLKUN ISA MEETING PRIME MINISTER BUILDING YILDIRIM, Türkistan Press, 16.2.2018
- ↑ UNPO: European Parliament Subcommittee on Human Rights Organised Exchange of Views on Human Rights Situation in China with a Special Focus on Xinjiang Uyghur Autonomous Region, 15.5.2018
- ↑ South Korean detention of Uyghur activist Dolkun Isa raises concern over Chinese influence on peaceful Uyghur activities, UAA, Washington, 18 Sep 2009
- ↑ UNPO: East Turkestan: Dolkun Isa Detained in South Korea, 16.9.2009
- ↑ Dolkun Isa: UNPO Issues Letter to MEPs, 17.9.2009
- ↑ South Korea: Dolkun Isa release welcome but authorities should not have denied him entry, Amnesty International, 18.9.2009
- ↑ Shubhajit Roy, Sagnik Chowdhury, Red faces in Govt, Uighur leader Dolkun Isa’s visa cancelled after Chinese protests, The Indian Express, 26.4.2016
- ↑ Anne Applebaum, While the U.S. is distracted, China is rewriting the rules of the global order, The Atlantic, November 2020
- ↑ United Nations Permanent Forum on Indigenous Issues urged to respect participant’s freedom of expression, 8.5.2017
- ↑ Police in Italy Detain Uyghur Exile Group Leader at China’s Behest, Radio Free Asia, 28.7.2017
- ↑ US Rejects China’s Request For UN to Cut Ties With NGO Linked to Exiled Uyghur Leader, Radio Free Asia, 22.5.2018
- ↑ Uyghur Exile Group Leader’s Mother Died in Xinjiang Detention Center, Radio Free Asia, 2.7.2018
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolkun Isa na Wikimedia Commons - World Uyghur Congress: Dolkun Isa
- Victims of Communism Memorial Foundation: Dolkun Isa, Human Rights Award 2016
- Dolkun Isa, President of World Uyghur Congress | 2019 Democracy Award, National Endowment for Democracy
