Dogma o nanebevzetí Panny Marie
Dogma o nanebevzetí Panny Marie bylo vyhlášeno papežem Piem XII. dne 1. listopadu 1950 apoštolskou konstitucí Munificentissimus Deus. Praví se v ní, že „Neposkvrněná, vždy panenská Matka Boží Maria byla po dokončení běhu pozemského života s tělem i duší vzata do nebeské slávy.“ Toto dogma nic neříká o tom, zda Panna Maria zemřela a byla hned vzata na nebesa, nebo byla vzata do nebeské slávy bez porušení smrti. V každém případě však její přítomnost v nebi s tělem i duší je v katolické víře předobrazem a zárukou přítomnosti církve ve společenství Nejsvětější Trojice a našeho pozemského putování. Jedná se zatím o jediný případ, kdy papež uplatnil své právo vyhlásit dogma se zdůrazněním vlastní neomylnosti, které mu přiřkl První vatikánský koncil roku 1870. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie katolická církev slaví 15. srpna.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/La_Asunci%C3%B3n_de_la_Virgen_by_Juan_Mart%C3%ADn_Cabezalero.jpg/220px-La_Asunci%C3%B3n_de_la_Virgen_by_Juan_Mart%C3%ADn_Cabezalero.jpg)
Toto přesvědčení je dogmatem katolické církve, je však (nikoliv však jako dogma) značně rozšířeno i v řadách věřících pravoslavných církví. V pravoslaví je tato slavnost zvána Zesnutím přesvaté Bohorodice. Naproti tomu drtivá většina protestantských denominací je odmítá, neboť o tělesném (ale ani žádném jiném) nanebevzetí Panny Marie se Bible nikde nezmiňuje.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dogma o nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons