Wikipedie

Dobroutov

obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina

Obec Dobroutov je vesnice v okrese Jihlava v kraji Vysočina, rozkládající se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy. Žije zde 309[1] obyvatel.

Dobroutov
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPolná
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°27′44″ s. š., 15°44′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel309 (2024)[1]
Rozloha10,11 km²[2]
Katastrální územíDobroutov
Nadmořská výška517 m n. m.
PSČ588 13
Počet domů105 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDobroutov 49
588 13 Polná
dobroutov@seznam.cz
StarostaVáclav Vavroušek
Oficiální web: www.dobroutov.cz
Dobroutov
Dobroutov
Další údaje
Kód obce587036
Kód části obce27464
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Název Dobroutov nejspíš vznikl přivlastňovacím jménem od osobního srbského jména Dobrút.[4] V roce 1356 obec nesla název Dobrutow, 1547 Dobrautow, 1597 Daubrotow a roku 1654 Dobrautow.[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka pochází z listiny Čeňka z Lipé z roku 1356.[5] Obec patřila po staletí až do roku 1850 pod polenské panství.[5] V roce 1620 projížděl na Moravu tehdejší král Bedřich Falcký, jel po obchodní stezce tehdy zvané „Královská“, v jejíž stopách dnes stojí silnice z Polné do Třebíče.[6] V západní části obce dříve stávala tvrz, kde se před dobyvačnými nájezdníky ukryl Jiří z Poděbrad.[6] V 19. století byla ves třetím největším sídlem na Polensku, po Polné a Nížkově.[5] V roce[1826 zřídili v Dobroutově školu, roku 1903 místní občané založili sbor dobrovolných hasičů. Mlýn zvaný „Krcálek“ tu pracoval od nepaměti až do roku 1960,[5] kdy byl uzavřen. O mlýnu se traduje pověst spojená s hastrmanem.

Po druhé světové válce se tu usídlil rumunský prapor, který spolu s Rudou armádou osvobozoval kraj[6] a který po svém odchodu v obci zanechal památný rumunský kříž.[5] Po únoru 1948 se muselo několik selských rodin z vesnice vystěhovat na rozkaz akčního výboru KSČ.[5] Roku 1958 místní založili Jednotné zemědělské družstvo, jenž se v roce 1974 sloučilo s polenským JZD Vysočina. K obci ještě nedávno náležely dva domy v osadě Lipině (č. p. 9, nesoucí původně č.p. 60 a zadní polovina domu 1), které nyní náleží ke katastrálnímu území Jamné u Jihlavy. V letech 2001–2002 byl v obci zaveden plyn.

Přírodní poměry

editovat

Dobroutov se nachází v hlubokém údolí 5,5 km jižně od Záborné, 5 km jihozápadně od Janovic, 4,5 km severozápadně od Zhoře, 2 km severně od Lipiny a 3,5 km jižně od Polné. Geomorfologicky je oblast součástí Hornosázavské pahorkatiny, konkrétně jejího podcelku Havlíčkobrodské pahorkatiny, v jejímž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 517 metrů.[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 583 metrů leží východně od obce na okraji lesa Ochoz.[9] Katastr obce zahrnuje největší lesní komplex na Polensku, Ochoz.[5] Vsí se vine Zhořský potok, další potok, Ochozský, vytváří hranici mezi Dobroutovem a Zábornou. Na území obce se rozkládají čtyři rybníky, jeden z nich byl vybudován na návsi, další jsou v Ochozském lese, Horní Ochoz (též Prohled), Dolní Ochoz a Čihadlo. K obci náleží také hájenka v Ochozi čp. 74.[5]

Obyvatelstvo

editovat

Stojí zde 82 obytných domů,[5] 70 z nich je trvale obydleno, ostatní slouží k rekreačním účelům. Podle sčítání 1921 zde žilo v 81 domech 467 obyvatel, z nichž bylo 227 žen. 464 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 464 římských katolíků a 2 příslušníci Církve československé husitské.[10]

Vývoj počtu obyvatel obce Dobroutov[11][5]
Rok 1826 1836 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006
Počet obyvatel 459 490 504 506 517 500 472 469 467 470 353 303 267 246 216 234 260

Obecní správa a politika

editovat

Členství ve sdruženích

editovat

V letech 1869–1880 spadal Dobroutov pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův), od roku 1961 patří pod okres Jihlava.[12]

Dobroutov je členem Dobrovolného svazeku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta

editovat

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Václav Vavroušek.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 197 68,53 7 4 KDU-ČSL
3 SNK		 Václav Vavroušek
2010–2014 198 74,75 7 4 KDU-ČSL
3 SNK		 Václav Vavroušek
2014–2018 209 40,67 7 7 KDU-ČSL Václav Vavroušek

Hospodářství a doprava

editovat

Funguje tu obchod se smíšeným zbožím Jednota, hostinec a společenský sál. Sídlí zde truhláři, zedníci, tesaři, kovoobráběči a stavební firma. Okolní půdu obdělává 6 soukromých rolníků a zemědělské družstvo z Polné. Dále zde sídlí firmy STROM-SPECI, s.r.o. a DOBROSOL družstvo.[13] Škola se tady provozovala do roku 1978, teď v ní sídlí obecní úřad. Obec se nachází podél silnice II. třídy č. 351.[14] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Polná, Arnolec a Měřín.[15] Do katastru obce zasahuje plocha sportovního letiště Zhoř u Polné.[5]

Školství, kultura a sport

editovat

Místní děti dojíždějí do základní školy v Polné.

Kultura a sport

editovat

K Dobroutovu se váže několik pověstí, jejichž zápis je uložen v archivu Klubu za historickou Polnou.[5] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu v Jihlavě.[16] Sbor dobrovolných hasičů Dobroutov má tři družstva – muži, ženy a děti.[17] V bývalém lomu na okraji vsi, kde se těžil durbachit a v 18. století údajně grafit, se nalézá sportovní střelnice Klubu vojáků v záloze.[18]

Pamětihodnosti

editovat
  • Rumunský kříž – stojí uprostřed návsi, byl vystavěn rumunskými vojáky při jejich odchodu v roce 1945 jako připomínka jejich padlých spolubojovníků. Původní březový kříž nahradili trvalou imitací z ocelových trubek.
  • Smírčí kámen – tyčí se ve středu návsi u potoka, pochází z 19. století, rozměry 75–55–18 cm, na kameni je vytesán kříž údajně na památku dvou francouzských vojáků zahynuvších při souboji o krásnou dívku.[5]
  • dva lochy – nacházejí se na okraji obce ve stráni u lesa.
  • Socha sv. Jana Křtitele – postavili ji na místě bývalé selské usedlosti u mostu přes Zhořský potok u silnice do Polné, vytvořil ji z pískovce v první polovině 18. století[6] polenský sochař Václav Viktor Morávek.
  • Malby na splavu návesního rybníka – vytvořil je polenský výtvarník a učitel Josef Kos[5]
  • Smírčí kámen nemá žádný určitý tvar, ale zarovnanou plochu, na níž je vyryt jetelový kříž. Tento kříž vyrobil bratr chlapce, který se v 60. letech 20. století utopil v místním potoce.[18]

Osobnosti

editovat

Žil zde lesní inženýr a publicista František Kratochvíl (1906–1994).[18]

Galerie

editovat
  •  
    Malba na splavu návesního rybníka
  •  
    Mlýn
  •  
    Rybník na návsi
  •  
    Hasičská zbrojnice
  •  
    Nový rybník nad Dobroutovem
  •  
    Rumunský kříž (pohled z druhé strany)

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 411–412. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Dobroutov, s. 10–12.
  6. ↑ a b c d PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Dobroutov, s. 47. 
  7. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Dobroutov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Dobroutov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 58. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 564–565. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 100. 
  13. ↑ Dobroutov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. ↑ Dobroutov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ Knihovna Dobroutov [online]. Městská knihovna Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  17. ↑ SDH Dobroutov [online]. SDH Dobroutov, 2013-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu. 
  18. ↑ a b c DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Dobroutov, s. 47. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dobroutov&oldid=23293326“