Dobříň
Dobříň je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se na levém břehu řeky Labe, zhruba tři kilometry severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a sedm kilometrů jihozápadně od města Štětí. Žije v ní 547[1] obyvatel.
| Dobříň | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Roudnice nad Labem |
| Obec s rozšířenou působností | Roudnice nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′16″ s. š., 14°17′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 547 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,02 km²[2] |
| Katastrální území | Dobříň |
| Nadmořská výška | 155 m n. m. |
| PSČ | 413 01 |
| Počet domů | 202 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | K Přívozu 55 Dobříň 413 01 Roudnice nad Labem dobrin@dobrin.cz |
| Starostka | Šárka Mrázková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Dobříň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 564745 |
| Kód části obce | 27880 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatDobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí[4]). První písemná zmínka o vesnici je z roku 1295. Název vsi se v průběhu let mírně měnil (Dobřeň, Dobřín (mužský rod!), tvar Dobříň (ženský rod) se začal používat oficiálně až ve 20. století.
Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. století v souvislosti se stavbou železniční tratí Praha—Podmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.
Přírodní poměry
editovatObec leží v širokém údolí Labe v místě, kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence–opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (ve výšce asi 250 m n. m.), na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe. Na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce).[5] Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).
Severovýchodně od obce se prostírá přírodní památka Dobříňský háj — lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka podsněžník, dymnivka dutá), výskytem vzácného hmyzu a s několika stoletými duby (regionální biocentrum).[6]
Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny.[7] Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - Štěrkopískovna Dobříň I,[8] rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - Labe 11-12.[9]
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 190 | 232 | 286 | 319 | 662 | 651 | 699 | 595 | 603 | 591 | 530 | 478 | 462 | 561 | 536 |
| Počet domů | 38 | 35 | 43 | 49 | 96 | 106 | 136 | 153 | 151 | 156 | 151 | 177 | 182 | 194 | 202 |
Průmysl
editovat- Glazura
- Cemex (pískovna Dobříň)
Doprava
editovat- zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha–Děčín)
- autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice–Štětí)
- městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)
Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako Elbe Radweg) a mezinárodní trasy Praha–Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp–Malta).
Pamětihodnosti
editovat- Rodný dům Josefa Hory s pamětní deskou, čp. 4
- vila stavitele Beno Kabáta (v předválečné době bydliště herečky Zity Kabátové), čp. 118 (u železniční zastávky)
Osobnosti
editovat- Jiří Haškovec (1924–2013), pedagog, skaut a komunista
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Machek V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha 1968
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo, a kol. Geologická minulost České republiky. Praha: Academia, 2002. 436 s. ISBN 80-200-0914-0.
- ↑ PP Dobříňský háj [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2015-03-29]. Dostupné online.
- ↑ HEJHÁLEK, Jiří. Holcim a Evropský den minerálů 2009 [online]. Stavebnictvi3000.cz, 2009-07-08 [cit. 2015-03-30]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ 441 027 - Labe 11-12
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobříň na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dobříň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
