Dmitrij Peters

německý judista

Dmitrij (Dimitri) Peters (* 4. května 1984 Gljaden, Sovětský svaz) je německý zápasníkjudista, bronzový olympijský medailista z roku 2012.

Dmitrij Peters
Datum narození4. května 1984 (40 let)
Místo narozeníGljaden, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
StátNěmecko
Výška188 cm
Přezdívka„Dima“
Sportovní informace
Klub / DojoTuS Rotenburg (dom.)
Judo-Team Hannover (vrch,)
TrenéřiVolker Mitschke (zač.)
Albert Verhülsdonk (TuS)
Sven Loll (osob.)
Kategorietěžká váha
Úchoppravý
Oblíbená technikaude-hishigi-juji-gatame, o-soto-gari, seoi-nage
Účast na LOH2012
Údaje v infoboxu aktuální k září 2017
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2012 polotěžká váha
Mistrovství světa v judu
bronz MS 2013 polotěžká váha
bronz MS 2015 polotěžká váha
Mistrovství Evropy v judu
bronz ME 2006 polotěžká váha

Sportovní kariéra

editovat

Narodil se v bývalém Sovětském svazu do německé rodiny v obci Gljaden v Altajském kraji založené na začátku 20. století mennonity. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se s rodinou vrátil do Německa. S judem začal ve 12 letech na naléhání svého bratra a až do svého největšího úspěchu v roce 2012 reprezentoval svůj domovský klub TuS Rotenburg. Vrcholově se však připravuje v nedalekém Hannoveru pod vedením Svena Lolla a dříve pod dnes již zesnulým Albertem Verhülsdonkem. V reprezentaci ho vedl Frank Wieneke a od roku 2008 spolupracuje s Detlefem Ultschem.

Do seniorské reprezentace si ho po olympijských hrách v Athénách vytáhl Frank Wieneke. Příležitost na velké seniorské akci dostal poprvé v roce 2006 a vybojoval nečekaný bronz. Do olympijských her v Pekingu v roce 2008 mu však vyrostl zdárný konkurent Benjamin Behrla, který ho o účast na hrách připravil. Na svoji olympijskou premiéru si tak musel počkat do roku 2012 a pod vedením Detlefa Ultsche se výborně na olympijské hry v Londýně připravil. V prvním kole upáčil Izraelce Ze'eviho a ve druhém kole využil lepší fyzické přípravy, když v prodloužení poslal k zemi technikou seoi-nage Lotyše Borodavka. Ve čtvrtfinále ho čekal možná největší favorit na zlato Nizozemec Henk Grol. Po vyrovnaném boji dokázal v poslední minutě vytáhnout kombinaci ko-uči-gari + kučiki-taoši (za wazari) a vzal Grolovi naděje na olympijské zlato. V semifinále ho čekal aktuální mistr světa Tagir Chajbulajev. Po celý zápas si hlídal jeho osobní techniku seoi-nage, sám několikrát zahrozil nohama, ale bez bodového zisku. Zápas skončil i po prodloužení nerozhodně a při hantai se rozhodčí přiklonili na stranu ruského reprezentanta. V boji o 3. místo porazil ve velmi tvrdém zápase Uzbeka Ramziddina Sajidova a vybojoval bronzovou medaili.

Na svuj olympijský bronz navázal po roce ziskem první medaile z mistrovství světa 2013. V roce 2014 si však hned v úvodu na pařížském turnaji poranil stehenní sval a přišel o polovinu sezony. V roce 2016 se kvalifikoval na olympijské hry v Riu, ale olympijskou nominaci prohrál s krajanem Karl-Richardem Freyem.

Vítězství ve SP

editovat
  • 2006 – 1x světový pohár (Boras)
  • 2008 – 1x světový pohár (Tallinn)
  • 2012 – 2x světový pohár (Tbilisi, Oberwart)
  • 2013 – 1x světový pohár (Abú Zabí)
  • 2014 – 1x světový pohár (Abú Zabí)
  • 2015 – 1x světový pohár (Záhřeb)
  • 2016 – 1x světový pohár (Düsseldorf)

Výsledky

editovat

Váhové kategorie

editovat
Turnaj 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
polotěžká váha
Olympijské hry 3.
Mistrovství světa úč. úč. úč. 3. úč. 3. úč.
Evropské hry 5.
Mistrovství Evropy 3. 7. 7. úč. úč.
ME do 23 let úč. 1.
ME juniorů úč.

Bez rozdílu vah

editovat
Turnaj 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
19 20 21 22 23 24 25 26 27
Mistrovství světa úč.

Externí odkazy

editovat