Diskuse s wikipedistou:Pavel Jelínek/Moje pískoviště
12 | |||||
↑ | |||||
6 | |||||
↗ | ↖ | ||||
2 | 3 |
60 | 90 | ||||||
↑ | ↗ | ↖ | ↑ | ||||
10 | 15 | 14 | |||||
↖ | ↗ | ↑ | |||||
5 | 7 | ||||||
↑ | ↗ | ||||||
1 |
Pojem „orientovaný graf s množinou uzlů a množinou hran “ přesně splývá s pojmem „binární relace na množině “, a to jak formálním zápisem jako uspořádaná dvojice, tak i v tom, jakých podob mohou tyto struktury nabývat. Orientovaný graf je, stejně jako částečné uspořádání, příkladem abstraktní struktury, takže za množinu vrcholů (tj. „nosnou množinu struktury“) lze zvolit libovolné matematické objekty.
Označíme-li proto pojmem „tranzitivní graf“ takový orientovaný graf, který s každou hranou (tj. šipkou z vrcholu do vrcholu ) a hranou obsahuje i „tranzitivní hranu“ , pak „ostré částečné uspořádání“ je přesně totéž, co „tranzitivní acyklický orientovaný graf“. I s pojmem „tranzitivní ireflexivní orientovaný graf“, protože existuje-li cyklus jakékoli délky z do , díky tranzitivitě graf obsahuje i , takže není ireflexivní.
- Každou ostře částečně uspořádanou množinu lze zobrazit jako graf, v němž do každého vrcholu vedou šipky z vrcholů, které mu ostře předchází. Hrany, které z ostatních vyplývají díky tranzitivitě, se pro přehlednost často neznázorňují, např. šipka 1→4, 2→12 a 1→12 na diagramu vpravo.
- Naopak každému orientovanému grafu (tj. množině vrcholů a šipek), který neobsahuje cyklus, lze doplnit „tranzitivní“ hrany, a tak získat ostré částečné uspořádání; neostré dále doplněním „reflexivních“ hran.
Z toho plyne, že jakákoli acyklická množina vrcholů a šipek popisuje částečné uspořádání. To ilustruje, jak mnoha podob mohou nabývat částečná uspořádání na konečných i nekonečných množinách.
Zahajte diskusi ke stránce Wikipedista:Pavel Jelínek/Moje pískoviště
Diskusní stránky jsou místa, kde lidé diskutují o tom, jak vytvořit co nejlepší Wikipedii. Tuto diskusní stránku můžete použít k zahájení diskuse s ostatními o tom, jak zlepšit stránku Wikipedista:Pavel Jelínek/Moje pískoviště.