Diskuse s wikipedistou:Jann/Archiv02

Archiv diskuse 2008–2009

Astronauté z STS-119

Milý kolego. Jak víš, požádal jsem kolegy z Wikiprojektu Kvalita, zvláště pak kolegu Chmee2 o připomínky a recenzování k heslu STS-119, jež bych rád v blízké době dostal mezi DČ. V rámci zamodření odkazů jsem tě chtěl požádat jako experta přes psaní hesel o astronautech/kosmonautech... budeš-li mít v plánu (a bude-li chuť) v nejbližší době opět napsat heslo o některém z astronautů, nevybral by sis prosím alespoň jednoho z 2 členů mise STS-119, které nemáme "modré"? Díky a přeji pěkný den. --Krvesaj 2. 1. 2010, 16:33 (UTC)

Žádný problém. Tak do týdne určitě. --Jann 2. 1. 2010, 17:16 (UTC)

Děkuji ti, krásná vílo :) --Krvesaj 3. 1. 2010, 21:42 (UTC)

Harrison Schmitt

Pro týden od 4. do 10. ledna byla na hlavní straně uvedena zajímavost z hesla Harrison Schmitt, jehož jste autorem nebo spoluautorem. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Pokud víte o nějaké další zajímavosti vhodné pro uvedení na hlavní straně, prosíme navrhněte ji.

Se srdečným pozdravem Jan.Kamenicek 4. 1. 2010, 15:03 (UTC)

Konstantin Feoktistov

Srdečně zdravím. S potěšením oznamuji, že pro týden od 11. do 17. ledna byla na hlavní stranu vybrána zajímavost z hesla Konstantin Feoktistov, jehož jste spoluautorem. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Pokud víte o nějaké další zajímavosti vhodné pro uvedení na hlavní straně, prosíme navrhněte ji. Jan.Kamenicek 12. 1. 2010, 00:17 (UTC)

Potěšení je i na mé straně. --Jann 13. 1. 2010, 09:48 (UTC)

Dynastie Jižní Ming

Zdravim! Koukal jsem se na Vaše úpravy v článku a měl bych dvě poznámky:

Opravdu se v české literatuře používá pro členy čínské císařské rodiny označení „kníže“ a ne „princ“? (že bych už byl tak zblblej z anglické literatury?) Jenom když vezmu analogii třeba k vládnoucí britské královské rodině, tak je to vždy „princ z Walesu“, „princ Charles“, etc a nikoliv „kníže z Walesu“, či „kníže Charles“.
[[Ču Jou–sung|knížete z Fu]] – je doporučováno používat v odkazech - (minus) nez –

Jinak pokud by se Vám chtělo dokončit onen článek, směle do toho. Já se poslední dobou přeorientoval „kousek vedle“ a tak nevím kdy a zda vůbec todle dopíši. Zatím… --Ozzy 12. 1. 2010, 22:16 (UTC)

Tak ještě dodatek: koukal jsem se (namátkou) do své knihovny a co jsem našel, tak termín „kníže“ používá jenom (co jsem našel) Hrubý Jakub: Sima - Vládnoucí rod dynastie Jin (265-420). Naopak „prince“ jsem našel v Malina Jaroslav: První císař (Tvůrce Číny a osmého divu světa) a také ho používá Lucie Olivova (napriklad Klenoty čínské literatury) ke které jsem chodil na dějiny dynastie Qing a proto je mi zřejmě termín „princ“ bližší. Spíš bych se držel „prince“, neboť to lépe vypovídá představě, že po „korunovaci“ bude „císařem“, zatímco z našeho prostředí nevím o případu, že by kníže byl korunován na císaře. --Ozzy 12. 1. 2010, 23:36 (UTC)

Já jsem vycházel z Hrubého, on vhodnost termínu a alternativy rozebírá a zdůvodňuje, dle mého rozumně, a přikládám mu proto větší váhu než jiným, kteří možná jen převzali anglické prince. Takže jsem se rozhodl přebrat jeho pojetí wang = král u nezávislých vládců, a = kníže u ostatních.

Kdyby šlo o jedince kteří se později stanou císařem/králem tak by princ bylo přijatelné (například kdyby byl udělován následníkům trůnu, a právě kvůli blízkému vztahu k císaři jsem poněkud nedůsledně nechal prince u Dorgona a Doda), ale o to u jižních Mingů vůbec nejde - dotyční měli titul "wang" prostě jako velmi vysoký „šlechtický“ titul, který nikterak nezakládal očekávání postupu na trůn - viz například rodokmen en:Chinese emperors family tree (late)#Ming Dynasty - linie "Prince ... of Tang" počínající 23. synem Chung-wua - ti až do roku 1644 ani nesnili o "představě, že po korunovaci bude císařem", a wangů bylo patrně několik desítek linií - počínaje syny Chung-wua a patrně i syny dalších císařů. (Celkem členů rodu Ču byly tisíce, ale kolik mělo titul wang nevím.)

Dokončení - teď budu upravovat Mingská Čína a likvidovat červené linky v ní. Na jižní Mingy sotva dojde, ostatně k Motemu nebo něčemu stejně detailnímu stejně nemám přístup, leda gůglit...--Jann 13. 1. 2010, 09:45 (UTC)

"Kníže císařem - „říšský kníže“ Karel VII. Bavorský (a taky bavorský král...), ostatně každý německý král z nového rodu byl volen z říšských knížat. --Jann 13. 1. 2010, 09:45 (UTC)

Pomlčka, vím, ale překlep se vloudí, mrška.--Jann 13. 1. 2010, 09:45 (UTC)

Ok, tak asi jo. Koukal jsem se na Mingská Čína a takto na první pohled (ještě jsem nečetl celé) to vypadá na dobrý kus práce. Plánujete pak kandidovat na „nejlepší článek“? Jenom bych měl (opět) pár poznámek: (a) sekce 2.3 Obyvatelstvo – ten statistický rámeček je dobrý, ale chtělo by to oreferovat i ten závěrečný údaj „v Číně vzrostl počet obyvatel na 160–200 miliónů.“ a taky „(z toho 25 miliónů v habsburských državách,[34]“ chybí uzavírající závorka. Předpokládám, že reference 34 se vztahuje na celou předchozí větu, ne jenom k oné závorce. A ještě (b): Je nějaký zvláštní důvod, proč mít sekci 7 Poznámky mimo sekci 8 Odkazy? Zatím jsem spíš viděl (i mezi „nejlepšími články“), že poznámky jsou další podsekcí Odkazů – viz např. Izrael a Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho. Jinak držím palce a zatím ^_^ --Ozzy 13. 1. 2010, 10:59 (UTC)

Děkuju za připomínky, za každou jsem rád, poupravím. Kandidovat budu, po zamodrání, navíc ekonomika je zatím slabá a celé je to dlouhé... zdraví --Jann 13. 1. 2010, 11:27 (UTC)

Beru v potaz, že to ještě není hotové, ale stejně jsem tu s dalšími poznámkami, tentokráte k „Protimongolská povstání a zrození dynastie“ ^_^

„tradiční princip, podle kterého vládnoucí dynastie dostávala název podle oblasti ze které pocházel její první panovník“ – asi by to chtělo rozepsat/objasnit ten vztah mezi oblastí původu a „Ming“ (upřímně řečeno slyším poprvé - je otázka, jestli se nejbližší ref na anglické wikipedii týká i předchozí věty ze které toto pochází). Naopak co si pamatuji, tak existují vztahy mezi názvy dynastií podle prvků a živlů – píše o tom AFAIK Anne Cheng v „Dějiny čínského myšlení“ (případně mohu pomoci, knihu mám, ale zrovna jí má půjčenou kamarádka před zkouškou ^_^) + „Ming“, jakožto „Jasný/ná“ odkazuje na jeden z atributů sekty Bílého lotosu (což si ale zrovna nepamatuji referenci, ale snad k tomu taky něco bude v Cheng).

Vycházel jsem z předpokladu, že se na en:wiki ref za tečkou vztahuje zpravidla k celému souvětí, tedy v tomto případě od Instead in... Přepsal jsem to srozumitelněji. Názvy dynastií:Ming - lotos atd. je jasné, Wu (Chung-wuův starší titul) a pár dalších jsou jasně místní, těžko říct jak to bylo v globálu, ale asi mají na en: pravdu. Jinak prvky a živly - každá dynastie měla živel, barvu... a pořádný přehled na netu není, bohužel (pro Ming jsem našel jen jednu zmínku = červená. Tady bych zdroj a eventuálně nějaký přehled uvítal.)

Vygůgleno v Dreyer Early Ming China str69/70 číňani jmenují dynastie podle území, Džurdženi a pak další podle "abstraktních atributů". --Jann 14. 1. 2010, 16:14 (UTC)

Až se mi vrátí Anne Cheng, tak se mrknu co k tomu píše. --Ozzy 15. 1. 2010, 09:46 (UTC)

Zdravím! Vím, že mi to nějaký pátek trvalo, ale teď jsem se koukal do Chengové a nic jsem tam nenašel. Tak nevím, kde jsem to viděl Y_Y --Ozzy 28. 2. 2011, 11:38 (UTC)

„Za název éry a heslo své vlády určil Chung-wu (洪武) – „Nesmírná bojovnost“. – možná by to chtělo přepsat, či doplnit, aby bylo zřejmé, že Chung-wu jako jméno éry bylo pak i označení pro Ču Jüan-čanga jako císaře. My dva to sice víme, ale běžný čtenář se v tom asi ztratí.

Poupraveno. Přidal jsem rudocha na "éra vlády", asi se nevyhnu i výtahu z en:Emperor of China.

Chtělo by to používat méně přechodníků a možná některé delší souvětí rozsekat na kratší věty. (sám s tímdle mívám problémy když píšu)

To jsou věci které autor nevidí, proto jsem hodil článek z texťáku na wiki. Nezbyde než ladit a ladit... --Jann 14. 1. 2010, 15:45 (UTC)

Osobně příadně mohu pomoci s dohledáním informací z literatury, co mám doma. Kromě toho, co je tu uvedeno jde hlavně o Moteho „Imperial China 900-1800“, dále „The Cambridge History of China - Volume 9, Part One: The Ch'ing Dynasty to 1800“, Antony, Robert J.: „Like Froth Floating on the Sea (The World of Pirates and Seafarers in Late Imperial South China)“ a „Dějiny čínského myšlení“. To bude zatím vše. --Ozzy 14. 1. 2010, 14:12 (UTC)

Moc děkuju, případně se ozvu (pár dnů nebude čas, pak budu modrat...) Teď mě napadá - není někde český překlad mingských ér? Koukal jsem na en:wiki a k rusům a dost se rozcházejí. --Jann 14. 1. 2010, 15:45 (UTC)

Nepamatuji se, že bych na ty preklady nekde narazil. Pokud neni neco v onom Ctvero rocnich dob dynastie Ming, tak se obavam, ze asi nic moc. Kdyz se vezme nazev ery zapsany ve znacich, nepomuze to urcit, ktery preklad je blizsi? Zatím… --Ozzy 15. 1. 2010, 09:46 (UTC)

Mingská Čína

Zdravím,

nebylo by dobré ténto článek poslat do recenze, případně ho prohlásit za dobrý? Je to myslím hodně dlouhý a asi i kvalitní článek (bohužel ne v mém oboru). Myslím, že má i na Nejlepší článek.

S pozdravem, Zagothal 13. 1. 2010, 15:39 (UTC)

Díky. Prohlásit za dobrý - já sám nemohu... Výše jsem psal kolegovi - do recenze pošlu po aspoň částečném odčervenění, a je hoodně dlouhý, možná až moc (momentálně druhý nejdelší) takže uvažuji o zkrácení.--Jann 13. 1. 2010, 16:44 (UTC)

No toto, já na ten článek koukám jako puk, díky za něj! Fakt to muselo dát hodně práce ho napsat, smekám. Jestli bude zájem, rád pomůžu se zamodřováním, překladem map apod. Jinak myslím, že délka článku je na hraně, ale zkracovat by ji za každou cenu nemusel. --Podzemnik 28. 1. 2010, 10:45 (UTC)

Děkuji za nabídku pomoci. Se zamodřováním budu rád - zejména u hesel z oddílů věda a literatura. Ale nesmírně bych uvítal překlad map (tedy [1] a [2]), na rozdíl od překladů článků si s mapami rady nevím. Bylo-li by to možné pak i tuto.--Jann 28. 1. 2010, 15:00 (UTC)

Ahoj, nejspíš příští týden se do toho pustím. Mají docela blbý formát, takže možná bude lepší nakreslit je znovu. Zatím se měj, --Podzemnik 30. 1. 2010, 08:43 (UTC)

Tak zdravím, pomalu jsem začal zamodřovat, dnes jsem měl chuť si něco nakreslit, takže první mapa je na světě - je to toto. Musel jsem to nakreslit úplně znovu, ono přeložit by to šlo jen velmi těžko (blbý formát :-(). Takže ta mapa vypadá docela jinak, je to taková ta základní do infoboxu, takže jsem se snažil udělat ty popisky větší, aby šly přečíst. Jinak klidně zrecenzuj a řekni si, co změnit - zda přidat názvy řek a moří, změnit barvičky, přidat čínskou zeď, nějaký nadpis, kdesi cosi zmenšit, změnit formát (v úvahu přichází tak ještě png) atd. Mě to teď už nějak nemyslí. --Podzemnik 8. 2. 2010, 20:39 (UTC)

Připomínky k mapě, píšu sem, ať je diskuze pohromadě:

překlepy - správně Chang-čou, Jün-nan (teda dneska je Jün-nan provincie a Kchun-ming hlavní město, nemám po ruce zdroje jak to bylo za Mingů)
Nanking je lepší než Nan-ťing - možná dát obě jména jako u Kantonu.
Bylo by vhodné přidat - 1. zeď, 2. názvy řek - Žlutá, Dlouhá a Perlová řeka (moře ne, beztak by se nevlezly a ty řeky co tečou do Barmy taky ne), 3. názvy zemí - Korea, Džürčeni (do Mandžuska, Čachar uvolní místo posunutím trochu doleva) a možná i Filipíny (španělské) .
Popis mapy dole: Česky: Čína za dob dynastie Ming (1368–1644) v době svého největšího rozmachu. není dobrý. Územní největší rozmach byl za Jung-leho, kdy zahrnovala proti stavu na mapě ještě Annam a pás severně od zdi - asi tak jako zde pro severní hranici a zde pro jižní (v téhle jsou neoprávněně zažlutěni i Džürčeni). Navrhuji nechat hnědé území jak je a popisek změnit na něco jako Čína za dob dynastie Ming (1368–1644), stav k roku 1580. (Mapa s největším územím tedy + Annam a "nafouklou" severní hranicí, jinak stejná, by se hodila i pro hlavní článek, i pro Jung-leho a perspektivně pro "Mingskou politiku".)

Méně důležité (nepovažuji za nutné pro použitelnost mapy):

z popisku Provinční hlavní města mám lepší pocit než provinční sídla. Ale je delší, tak nevím.
Méně vzdělané čtenáře může mást trojice Mongolové, Tümetský chanát, Čacharský chanát - nemusí si uvědomit že první pojem zahrnuje i druhé dva, a ani to že tam kde je napsáno Mongolové dotyční nežili (pokud je mi známo), jen území ovládali. Už si nepamatuju jak je to vyřešeno na mapě ve Fairbankových Dějinách Číny. Snad napsat Mongolové i nahoru a Čachar a Tümet menším písmem?
Tibet posunout doleva dál od hranic

Pak bude mapa dokonalá. Barevně a tak se mi líbí. Zdravím a děkuji za ochotu. --Jann 9. 2. 2010, 19:58 (UTC)

Pěkný večer, tak jsem snad vše zapracoval, mám ale problémy s formátem souboru (viz historie mapky), takže jsem to raději nahrál znova v již zmiňovaném png formátu - nová verze je tedy zde. Pokud se mi nepodaří zprovoznit tu "starou" svg verzi tak, aby se zobrazovala, jak má, nejspíš ji smažu. Pokud máš k té nově mapě ještě něco, klidně řekni, upravím to. Teď už to je otázka chvíle. Jinak se pustím do té pirátské mapy. --Podzemnik 9. 2. 2010, 23:28 (UTC)

Nanking se počeštěně píše bez pomlčky. Jinak v pořádku. Zdraví --Jann 10. 2. 2010, 10:15 (UTC)

Pomlčka odstraněna, takže první mapa hotova. Tu první verzi mapy jsem teda smazal, --Podzemnik 10. 2. 2010, 12:50 (UTC)

Tak piráti jsou zde: Commons:File:Mingská Čína, nájezdy japonských pirátů.png. Dali mi zabrat, syčáci :-) Nejsem si jist tou legendou vpravo dole, zda to není moc kostrbaté? Kdyžtak na to prosím zase koukni a napiš připomínky jo? Ty názvy provincií jsem oproti originálu vynechal, nepřišlo mi to důležité a jen to odvádí pozornost od toho, co tato mapa má zobrazovat. Možná přidat zase ty řeky a tentokrát i moře? Nevím. Jo a taky jsem se chtěl zeptat, jak jsi došel k tomu, že japonským pirátům se říká wo-kchou? Předpokládám že tak, že jsi převedel z pinyinu Wokou do českého přepisu. Myslím ale, že to wokou není čínsky (možná se používá i v čínštině), ale japonsky, takže by to mělo být wakó. Ostatně viz např. Japonské císařské námořnictvo. --Podzemnik 11. 2. 2010, 14:58 (UTC)

Mapa dobrá, dám ji do "Říše". Přesto ještě: Legenda - lépe třeba „území zasažená ranými nájezdy ...“, „území zasažená později ...“. Provincie, řeky v pořádku, moře by se hodilo doplnit, a taky Chaj-nan. Je-li to možné, pak Sia-men a Kuang-čou by se měly posunout k moři resp. řece a k Chang-čou namalovat úzký záliv nebo řeku.

Piráti - podle en:Wokou se píší 倭寇, což je čínsky v pinyinu "wokou" (wōkòu), v českém přepisu čínštiny tedy "wo-kchou" a českém přepisu japonského čtení čínských znaků (uf, to je složitost) "wakó". A protože jde primárně o čínský název pro ty lidi (kteří ani nemuseli být Japonci, a Japonci sami si jistě neříkali "japonští piráti"), sekundárně převzatý anglickými, japonskými a bůhvíjakými historiky, použil jsem český přepis čínštiny. Znaky a wakó jsem přidal do textu. --Jann 11. 2. 2010, 16:47 (UTC)

Tak jsem to doplnil a upravil. Nejspíš teda druhá mapa OK. Kdyby Tě ještě cos napadlo, napiš, provedu. Pěkný den, --Podzemnik 12. 2. 2010, 09:09 (UTC)

Poslední mapa je na Commons:File:Mingská Čína za největšího rozmachu.jpg. Je to prostě překlad tohoto + to prodloužení území na jih, jak jsi o tom mluvil výše. Podíval by ses kdyžtak na to a napsal, jestli to ještě nějak upravit/jestli to je použitelné? Díky, --Podzemnik 12. 2. 2010, 22:54 (UTC)

Mapa v pořádku, už je použitá. Děkuji za všechny. --Jann 13. 2. 2010, 10:18 (UTC)

Kdybys chtěl ještě nějakou mapu, napiš, Čína mě baví. --Podzemnik 13. 2. 2010, 10:22 (UTC)

Podej prst, schlamstnu ruku. Takže, zhruba podle důležitosti:

Mapa dělení mingské Číny na provincie - ve Fairbankovi je taková. Asi úpravou první mapy přidáním hranic a názvů provincií (Patrně by se trošku musely zmenšit názvy měst, nebo udělat názvy provincií poloprůhledné...(trošku jsem si hrál :-))
Čeng Cheovy výpravy - mapa je jestli si dobře pamatuju ve Fairbankových Dějinách Číny, dá se vycházet i s jeho hesla na en:wiki.
Dobývání jižní Číny Čchingy po roce 1644 - překlad téhle (dělal ji Ozzy , a doplnění o obsazení jihozápadu (S'-čchuan, Kuej-čou, Jün-nan).
Eventuálně přehledná mapa mingského tributárního systému, nejspíš za Jung-leho, - tedy Čína jednou barvou, jinou barvou země odvádějící tribut (Korea, Tibet, Džürčeni, Malakka, Japonsko, indočínské státy... na en: je seznam
Mapy by hodně pomohly článku Povstání rudých turbanů, řekněme k roku 1352-4, 1357-8, 1362, 1368, 1368-72. Jenže pro data=rozlohy jednotlivých povstaleckých států by se muselo jít do literatury, sám v tom jasno nemám. Bohužel :-(

Kdyby tě Čína opravdu chytla, tak dlouhodobě bude potřeba udělat Chany - tyhle a tyhle, Tchangy, Sungy ...

Za každý kousek budu rád. Zdraví a děkuje --Jann 13. 2. 2010, 12:10 (UTC)

Něco z toho bude pro mě asi nezvládnutelné, něco by šlo. Budu to dělat asi postupně v dlouhodobějším časovém úseku :-) jak něco budu mít, ozvu se. Hlavně že jsou mapky k článku Říše Ming. Měj se, --Podzemnik 13. 2. 2010, 13:04 (UTC)

Ahoj, podívej se prosím ještě na File:Provincie říše Ming.svg a kdyžtak napiš, jestli to je OK. --Podzemnik 27. 3. 2011, 21:53 (UTC)

Jo, styl se mi líbí. Jen drobnosti k názvům a městům: Liao-jang a Če-ťiang je s malým j resp. ť; v Chu-kuangu chybí hlavní město provincie (Wu-čchang, dnes část Wu-chanu); a přidal bych Su-čou (velmi důležité ekonomicky, třeba na úkor Ťia-singu, pokud by se nechtělo vejít). Díky --Jann 28. 3. 2011, 11:07 (UTC)

Když už to budete měnit, šlo by odtučnit to Č ve slově Čacharský chanát? Ještě poznámka: je tam napsáno Chaung-che místo Chuang-che a u Jang-c' nechybí tam -ťiang?--Silesianus 28. 3. 2011, 11:24 (UTC)

Pravda. Skutečně má být Chuang-che a Jang-c'-ťiang. --Jann 28. 3. 2011, 11:30 (UTC)

Upravil jsem. V pořádku? --Podzemnik 28. 3. 2011, 20:36 (UTC)

Má být na severu Liao-jang. Řeky jsou Chuang-che a Jang-c'-ťiang, a rád bych Su-čou viděl posunuté trošku do vnitrozemí, aby nebylo u moře. Díky --Jann 28. 3. 2011, 21:03 (UTC)

Upravil jsem. --Podzemnik 28. 3. 2011, 21:54 (UTC)

Už je v článcích. S díky --Jann 29. 3. 2011, 10:52 (UTC)

Kosmonauti Ruska

Srdečně zdravím a jsem rád, že opět sem můžu zavítat a oznámit, že pro týden od 1. do 7. února 2010 byla na hlavní stranu vybrána zajímavost z Vašeho hesla, tentokrát Kosmonauti Ruska. Na stránce WP Article Statistics se můžete podívat na jeho návštěvnost. Velice děkuji a jen tak dál! Přeji hezký den. Jan.Kamenicek 1. 2. 2010, 09:58 (UTC)

Můj příspěvek je proti Vaší obří práci nepatrný, ale dobré slovo potěší. A jistě to hodlám dotáhnout až na metál děda Vševěda ;-) --Jann 1. 2. 2010, 18:40 (UTC)

Němečtí vojevůdci

~~Prosím, nemažte kategorii Němečtí generálové respektive Němečtí maršálové z článku o příslušných. Děkuji~~ --Petr Losert 2. 2. 2010, 16:38 (UTC) Pardon, unikla mi kategorie Polních maršálů třetí říše. --Petr Losert 2. 2. 2010, 16:40 (UTC)

Takže vše je OK (mě vertikální kategorizace pravidelně vyprovokuje k akci). Mějte se. --Jann 2. 2. 2010, 16:44 (UTC)

Norodom Sihamoni

Přeji dobrý večer. Díky, jak jste pěkně orefoval toho kambodžského krále! Jenom jsem vypustil informaci o absolvování školy v Ostrovní ulici, protože ve Vámi dodaném refu nebyla zmíněna přímo tato konkrétní škola, a ona sama ho mezi svými slavnými absolventy taky neuvádí. Jinak dobrá práce, díky. Jan.Kamenicek 9. 2. 2010, 20:24 (UTC)

Jasně, v pořádku. --Jann 9. 2. 2010, 20:27 (UTC)

Kytička za Dobrý článek Říše Ming

Milý Janne, ten článek je opravdu důkladný a obsažný, velmi příjemně mě jako starého sinofila překvapil. Moc Vám za něj děkuji a brzy ho čekám v nominacích na NČ.--Ioannes Pragensis 28. 2. 2010, 11:53 (UTC)

Děkuji za ocenění článku i kytičku. Pěkný den přeji, --Jann 28. 2. 2010, 14:07 (UTC)

Ještě mám takový dotaz: Přemýšleli jsme o čerstvé krvi do kolektivu pověřenců NNČ. Nebylo by Vám proti mysli, kdybychom o Vás uvažovali jako o kandidátovi na toto místo? Myslíme si, že jste jeden z nejlepších autorů kvalitního encyklopedického obsahu tady a navíc na rozdíl od třeba Chmee2 tolik nezatížený jinými funkcemi... Hezký den,--Ioannes Pragensis 28. 2. 2010, 15:19 (UTC)

Ahoj, rád bych ti udělil wikikytičku za dobrý článek mingská ekonomika.... Díky za něj... Jinak přidal jsem ho přes Ioanna a ten říkal, že k NČ chybí málo ;) --Hagar 28. 2. 2010, 15:41 (UTC)

Ahoj, taky gratuluju a snad ti tohle udělá radost ;-) --Mozzan 1. 3. 2010, 10:43 (UTC)

Kytička i propagace je milá :-) K pověřencům - tak vysoký respekt k mé práci jsem teda nečekal, ale v každém případě souhlasím. Děkuji a zdravím --Jann 1. 3. 2010, 20:17 (UTC)

Tak to jsem rád. Snad si můžeme tykat, takže Tě vítám mezi pověřenci a doufám, že se Ti práce bude dařit.

V podstatě není potřeba do všeho zasahovat, ale spíš hlídat, aby se kolem nominací nedělo něco špatného, zejména aby mezi NČ nepronikly nějaké nedostatečně kvalitní články, a dále pečovat o pokud možno příjemnou atmosféru kolem nominací. Kde máme nástěnku pověřenců asi víš, tak ji prosím přelétni očima (včetně diskusní části) a dej do sledovaných stránek a samotnou nominační stránku také. Hodně štěstí,--Ioannes Pragensis 2. 3. 2010, 08:27 (UTC)

Gratuluji a taky přeju hodně štěstí v nové funkci. Myslím, že pověřenci měli při výběru opět šťastnou ruku. Jan.Kamenicek 3. 3. 2010, 08:30 (UTC)

Voltairova medaile za sinologické články

Milý Janne, opět jsem se rád začetl do Tvého sinologického článku, tentokrát o správě říše Ming. Velmi zajímavé, velmi zdařilé. Gratuluji a připojuji vyznamenání.--Ioannes Pragensis 28. 3. 2010, 17:53 (UTC)

Děkuji, jsem rád, že se líbí. --Jann 28. 3. 2010, 19:34 (UTC)

Wikikytička


	Wikikytička
Za článek Mingská ekonomika uděluje --kuvaly\|d\|p\| 29. 3. 2010, 12:31 (UTC)

Děkuji, hřeji se v paprscích vaší chvály :-) --Jann 29. 3. 2010, 12:50 (UTC)

I článek o mingské správě je moc hezký, kdyby všechny historické články vypadaly jako ty vaše, máme vyhráno. Klobouk dolů :-) Jirka O. 4. 4. 2010, 19:33 (UTC)

Dějiny účetnictví

Dobrý den, děkuji za inspiraci. Máte pravdu, jsou to spíše dějiny podvojného účetnictví a podobných systémů. V literatuře (převážně z doby mezi světovými válkami), kterou jsem měl k dispozici jsem nic podstatného k účetnictví v Asii nezaznamenal. Pokud však narazíte na nějaký zajímavý zdroj v angličtině, určitě se na to rád podívám.
Co se týče italských měst, jejich označení jako světová centra jsem "opsal" z literatury. Myslíte, že je opravdu nelze považovat za centra světového obchodu té doby? Byla některá města v Číně nebo Indii významnější (Japonsko se, pokud si skromně pamatuji, před okolními zeměmi uzavíralo)? Moc o této problematice nevím, takže se rád nechám poučit :-)Zdraví--Michal Večeřa 15. 4. 2010, 19:25 (UTC)

Se zdroji bude potíž... Co se týče světového obchodu - v literatuře se píše leccos, ale kam ti Italové dosáhli? Prakticky jen Středomoří, západní Evropa, Černé moře. Tedy ne svět, ale jen jeden region, v 11. a dalších stoletích, o kterých se píše, na periferii světové ekonomiky. Japonsko se uzavřelo až od začátku 17. století za Tokugawů. V Číně v 11-13. století vedlo Chang-čou, Su-čou s obchodem od Mongolska po Indii... Srovnejte 10 největších měst nebo přehled na enwiki en:Historical urban community sizes oddíl Later Middle Ages: 1000-1399. Kdekdo byl větší, bohatší a s větším geografickým dosahem než Italové. Ostatně jak dopadl Marko Polo, který měl možnost přímo srovnat úroveň Itálie a Asie, doma byl za fantastu :-) Přeji vše dobré --Jann 15. 4. 2010, 20:00 (UTC)

Děkuji za poučení a za zajímavé informace. Ať se daří --Michal Večeřa 16. 4. 2010, 20:45 (UTC)

Nápodobně, mějte se. Jo, našel jsem něco kratičkého o historii účetnictví v Číně, snad by se dalo pužít. --Jann 17. 4. 2010, 08:10 (UTC)

Díky moc.--Michal Večeřa 21. 4. 2010, 22:35 (UTC)

Seznam mingských císařů

Ahoj, za seznam o císařích jakožto NČ ti právem náleží hvězda železného wikipedisty. Díky ti za něj a věřím, že další kvanta NČ bude následovat. S pozdravem --Chmee2 22. 5. 2010, 08:08 (UTC)

Děkuji za hvězdu, a těší mě důvěra, vynasnažím se jak budu moci :) Zdraví --Jann 22. 5. 2010, 08:48 (UTC)

Připojuji se s díky, blahopřeji!--Ioannes Pragensis 22. 5. 2010, 09:09 (UTC)

Email

Ahoj, psal jsem ti email na email, co tu máš vyplněn. Dorazil? Díky ti :) --Chmee2 1. 6. 2010, 18:49 (UTC)

Eh, díky za upozornění, dorazil, už jsem poslal souhlasnou odpověď. --Jann 1. 6. 2010, 20:21 (UTC)

Říše Ming a „Řád Františka Palackého“

„Řád Františka Palackého“

Ahoj Janne, rád bych Ti nejenom za NČ Říše Ming, ale i za ostatní „mingské“ články, udělil „Řád Františka Palackého“. Zároveň bych chtěl vyjádřit díky za tak hodnotné články, které českou Wikipedii velmi obohacují. --Faigl.ladislav _slova^činy 9. 6. 2010, 14:49 (UTC)

Děkuji za ocenění, jsem rád, že se mé snažení líbí. --Jann 9. 6. 2010, 18:47 (UTC)

A to tak, že velmi--Zákupák 9. 6. 2010, 18:49 (UTC)

Brána do pekla

Srdečně zdravím. Protože si z Vašich hesel o kosmonautice pamatuji, že jste schopen hledat v ruskojazyčných zdrojích, chtěl bych poprosit, jestli byste nám trochu nepomohl s jedním problémem, pokud budete mít čas. Moc díky. Jan.Kamenicek 22. 6. 2010, 07:15 (UTC)

Na půlhodinku gůglení ještě čas mám :) Odpověděl jsem tam. Zdravím --Jann 22. 6. 2010, 12:30 (UTC)

Moc díky. Jan.Kamenicek 23. 6. 2010, 10:05 (UTC)

Mölders

Ahoj Honzo, dodělal jsem tu sekci "Vysoké velení" dle knížky Operace Barbarossa: bitva ve vzduchu, kterou se mi dnes podařilo sehnat. Kdyžtak na to mrkni a eventuelně to pooprav, kdyby se ti tam něco nezdálo :-) Zdraví --Gothic2 28. 6. 2010, 18:24 (UTC)

Dobrý, už je to jasnější. Koukl jsem a upravil, poslední nejasnosti diskutuji v nominaci. --Jann 28. 6. 2010, 21:59 (UTC)

Norman Kemp Smith

Můžu se zeptat, jak jste vložil do této šablony číslo revize? To se nějak vygeneruje samo? Diky za odpověď.--K123456 2. 7. 2010, 11:13 (UTC)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norman Kemp Smith na anglické Wikipedii.

Číslo revize získávám kliknutím na položku „Trvalý odkaz“ v levém dolním menu u příslušného cizího článku. Vzniklé URL končí parametrem oldid=ČÍSLO. A toto ČÍSLO je číslo revize. Viz též info v Šablona:Překlad. Zdraví --Jann 2. 7. 2010, 11:22 (UTC)

U článku John Moresby jsem v historii článku klikla na čas poslední editace a jako číslo revize jsem použila číslo na konci URL. Doufám, že jsem to udělala správně. --K123456 2. 7. 2010, 11:37 (UTC)

Je to v pořádku :) --Jann 2. 7. 2010, 11:41 (UTC)

Seznam návštěvních posádek Mezinárodní vesmírné stanice

Stříbrná medaile za kosmonautiku

Za Dobrý seznam Seznam návštěvních posádek Mezinárodní vesmírné stanice :-) Měj se pěkně, --Podzemnik 30. 7. 2010, 20:40 (UTC)

Děkuji :-)--Jann 1. 8. 2010, 16:33 (UTC)

K blahopřání se připojuji také já a zároveň dle pravidel wikiprojektu ti připichuji stříbrný kosmonautický odznak za dotažení dalšího článku mezi dobré. Díky moc za to. --ZK001 1. 8. 2010, 22:02 (UTC)

Díky :-) --Jann 2. 8. 2010, 15:50 (UTC)

Wikipedie:Hlasování/Portálové šablony

Vážený kolego, hlasoval jsi na stránce: Wikipedie:Hlasování/Portálové šablony. Protože v průběhu hlasování došlo k doplnění linků na příklady řešení, prosím Tě, aby ses s novou situací seznámil a svůj hlas případně zkorigoval. Děkuji za pochopení. --Gampe 4. 8. 2010, 15:15 (UTC)

Díky, beru na vědomí. --Jann 4. 8. 2010, 19:49 (UTC)

Byzanc

Ahoj, díky moc, že děláš korekturu. Já jsem teď na měsíc prakticky co se týče wiki zabitej, i když jsem původně plánoval ten článek taky řádně projít. Jestli se někdy uvidíme na nějakym srazu, tak máš u mě panáka. ;-) --Mozzan 10. 8. 2010, 17:56 (UTC)

Mě se taky v létě těžce píše... Reaguji na Honziho, nechci být za moulu hlasujícího bez důvodu :-) --Jann 10. 8. 2010, 18:01 (UTC)

Já bych k tomu taky ještě aspoň připsal pár věcí, ale teď jsem si vytrh chvíli volna na aktualizaci portálu a na víc už čas zase nemám... práce, práce, seminárka, schůzka, práce a pak zase práce... mě nic jiného než být momentálně moulou nezbývá :-) Ještě jednou dík a snad v září znovu na wiki ahoj ;-) --Mozzan 10. 8. 2010, 18:09 (UTC)

Bývalá hlavní města

Nestálo by za to vyřadit z Kategorie:Bývalá hlavní města do podkategorie bývalá hl. města Číny? Pokud dobře počítám, tak je jich tam 7. --Silesianus 4. 10. 2010, 17:21 (UTC)

No, vlastně jo, udělám. Mimochodem, na en:wiki mají hlavních měst USA devět, nechceš si taky založit podkategorii? :) Hezký večer přeje --Jann 4. 10. 2010, 17:28 (UTC)

Hm, zajímavé. A já myslel, že to byly jen NY, Philadelphia a Washington. To už by to vydalo na samostatný článek ;-). --Silesianus 4. 10. 2010, 17:40 (UTC)

Ještě dotaz. Je nějaký přesný důvod, proč se tebou založená kategorie jmenuje Bývalá hlavní města v Číně a né Bývalá hlavní města Číny? Ona to nebyla hlavní města Číny, ale i jiných státních útvarů (např. Bývalá hlavní města Itálie a Bývalá hlavní města v Itálii by byl diametrální rozdíl)? --Silesianus 4. 10. 2010, 17:49 (UTC)

Míněno je "hlavní města států na území Číny". Proto jsem zařadil i Ta-li, ono některé státy byly dost velké a důležité. (S městy v Itálii myslím by stačilo jen Palermo za Království obojí Sicílie, Neapol za Neapolské království, Milán a Ravenna za Římskou říši, Pavie za Langobardy a ostatní pidistáty bych pominul...) --Jann 4. 10. 2010, 18:03 (UTC)

Ahoj. Já už do toho nechci moc rýt, když už se kolegové zeptali dřív a tys odpověděl. Podle mě nelze už pak nic opomíjet a bude se tam muset sesypat všechno, což mi ku prospěchu věci zrovna nepřijde. Obzvlášť, když už je tam to Dali, reálně hrozí, že tam bude za chvíli každá vesnice, protože těch států a státečků na území Číny bylo nespočet. Kdyžtak už, aspoň výhledově (kdy těch článků bude třeba víc), by bylo lepší zvlášť oddělit hlavní města významných dynastií (ale kde to seknout, co brát a co ne) nebo je sortovat podle period (to je ale taky dost nevhodné, protože pro 99,99 % uživatelů to bude nepřehledné). Nemluvě o otázce, co je to území Číny. --Petr C. 4. 10. 2010, 22:05 (UTC)

Principiálně to problém je, ale prakticky přeplnění kategorie nehrozí, protože do dějin Číny dělá jen pár lidí. Při současném tempu vzniku článků o čínských městech (a i o státech) potrvá pár let než problém vznikne :-( Perspektivně bych kategorii rozdělil na hlavní města (jednotné) Číny a hlavní města regionálních států, ale dokud nejsou založena jejich hesla, tak věc nespěchá. Vidím to tak, že za dva/tři roky, pokud bude v kategorii víc měst, pořešíme ji třeba na portálu Čína nebo projektu Historie. Zdraví --Jann 5. 10. 2010, 09:08 (UTC)

Ne, nespěchá, v pořádku. Myslíme to stejně. Taky nečekám, že se jich tu najednou spousta vyrojí. Nejspíš ani za ty dva roky ne. Je to jen taková moje malá glosa. Měj se hezky. --Petr C. 5. 10. 2010, 17:16 (UTC)

Český přepis z čínštiny

Ahoj, nevíš, jak by se 海口 přepsalo do češtiny? Díky --Silesianus 20. 10. 2010, 14:10 (UTC)

Chaj-kchou. Zdraví --Jann 20. 10. 2010, 16:22 (UTC)

V Torpédoborec typu 052C jsem opravil. --Jann 20. 10. 2010, 16:38 (UTC)

Danke ;-) --Silesianus 20. 10. 2010, 17:22 (UTC)

Drobný dík a ještě jedna prosba

Ahoj, nevím, jestli jsi reagoval na mojí prosbu na nominaci, ale každopádně děkuju. :-) To je hrůza! Ten článek jsem projížděl tolikrát a vždycky něco přehlídnu. :-( Asi jsem neměl tolik s tou nominací spěchat a přece jenom nechat proběhnout recenzi s tím, že tu nominaci Václava II. případně dodělá Acoma nebo Saltzmann, pokud mi už nezbude čas... hele drobný dotaz – nemohl bys založit nějaké články zmíněné na diskusi Byzance. Samozřejmě pokud máš chuť a čas. ;-) --Mozzan 6. 11. 2010, 17:10 (UTC) Autorská slepota, mě nestačí ani měsíc odstupu... Jo, reagoval, právě píšu odpověď. Mimochodem, ověřování vyvstanul bylo i zábavné. K Byzanci nic neslibuji, času je málo... uvidím. Zdraví --Jann 6. 11. 2010, 17:18 (UTC)

No, čtu ten článek a stydím se za sebe. :-/ Časové obtíže samozřejmě chápu ;-) Já jsem nyní obklopen texty z učebnice řečtiny a mám čas jenom na Byzanc a na Václava. Díky za ty korektury, zítra kouknu na připomínky a aspoň vím, na co si mám dát pozor. ;-) Mockrát dík a přeji příjemný zbytek večera ;-) --Mozzan 6. 11. 2010, 18:09 (UTC)

Já vám děkuji za vaši snahu, ale už rovněž vytvářím ty byzantské výhonky, takže, prosím, přerušte svoji práci, ať neděláme dvakrát totéž jako v tomto případě Isaurové. --Honzi84 7. 11. 2010, 11:10 (UTC)

Ok. --Jann 7. 11. 2010, 12:38 (UTC)

Formulace

Nezlobte se na mě, ale jestli mé formulace nebyly zcela dokonalé z hlediska pana Saltzmanna, tak vaše jsou podle mého názoru chybné. To není vylepšení, nýbrž jednoznačné zhoršení. Byla snad už tehdy Velká Morava christianizovaná? Proč by tam tedy vlastně Konstantin a Metoděj putovali? Jestli byl Mehmed II. nástupce Byzance, tak předpokládám, že Odoaker byl nástupce římské říše. K takovému tvrzení žádám hodně seriózní zdroj. --Honzi84 23. 11. 2010, 21:55 (UTC)

Ano byla christianizovaná. Viz například Dějiny Byzance, str. 142: Morava byla v té době (rozuměj 862) zemí už do značné míry christianizovanou ve které působili misionáři z východofrancké říše i ze severoitalské a dalmatské oblasti. To právě tvrdí v diskuzi i Saltzmann a nedávno proto doplnil do Velkomoravská říše a Mojmír I. větu Pravděpodobně v roce 831 byl Mojmír spolu „se všemi Moravany“ pokřtěn pasovským biskupem Reginharem orefovanou Třeštíkovou knihou Vznik Velké Moravy... Proč putovali - viz Dějiny Byzance, str. 142: vlastním obsahem žádosti byla snaha získat si biskupa. Zkrátka podle současného názoru Morava byla christianizována o generaci dříve, a mise měla za úkol především dát do kupy pořádnou a nezávislou organizaci. Což samozřejmě vedlo k pokračování, rozšíření a prohloubení christianizačního procesu. Snad by byla všestranně přijatelná formulace vycházející ze Saltzmannova a Vašeho shrnutí Treadgolda: misie bratrů Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu vedla (zprostředkovaně/následně) ke konverzi Slovanů-Rusů, Bulharů, Srbů..

Teď když na to koukám, tak formulace, že člověk byl nástupcem říše je skutečně špatná. Nástupcem byzantské říše mohla být jen jiná říše, v tomto případě osmanská a nástupci byz. císařů byli osmanští panovníci, Mehmed a jeho následníci. Ostatně to je obsahem následující věty. Zdroj k Mehmedovi zde a právě proto, že se pokládal za nástupce, používal i Vámi zmíněný byzantský titul.

Jen jsem chtěl do dvou odstavců oddělit dvě nesouvisející témata posledního odstavce - totiž přejímání byzantských tradic Moskvou a převzetí dědictví po byzantském státu Osmany a špatně jsem naformuloval počátek věty. Lepší by bylo Nicméně nástupcem Byzance byla její přemožitelka, Osmanská říše, jejíž vládce Mehmed II se prohlásil... --Jann 24. 11. 2010, 16:26 (UTC)

Slovy Sira Humphreye Applebyho musím označit obě tyto vaše teze za odvážné.

Nebudu tu hodnotit, zda byla nebo nebyla Velká Morava christianizovaná již před příchodem Konstantina a Metoděje. Místo toho na vás mám trochu jiný dotaz: domníváte se, že římskou říši lze na počátku 4. století pokládat za christianizovanou? V té době činil podle moderních odhadů podíl křesťanů na římském obyvatelstvu zhruba něco mezi 5 až 15 %. Není známo, kolik procent obyvatel Velké Moravy vyznávalo křesťanství před příchodem K. a M., každopádně hádal bych, že podíl křesťanů na populaci Velké Moravy se nemohl příliš lišit od podílu křesťanů na populaci římské krátce po roce 300.

Navrhuji následující kompromisní větu, která by vás mohla uspokojit - misie bratrů Konstantina a Metoděje se stala rozhodujícím impulzem pro evangelizaci Slovanů na dosud jen povrchně christianizované Velké Moravě.

Tvrzení, že Osmanská říše byla nástupkyní byzantské říše, je velice kontroverzní. Vím, že se Mehmed II. považoval za nástupce byzantských (římských) císařů a to, co výše citujete, také jenom ~~toto jeho chápání sebe samého potvrzuje~~. Nepotvrzuje to vaše tvrzení o osmanském nástupnictví Byzance, přičemž něco tak sporného byste měl do toho článku zakomponovat pouze tehdy, pokud byste to měl podepřené alespoň dvěma hodně seriozními zdroji. Myslím, že původní formulace o tom, že se sultáni považovali za nástupce císařů je zcela postačující. Ať každý čtenář posoudí sám, do jaké míry to odpovídalo realitě, vzhledem ke skutečnosti, že Osmanská říše vyvrátila Byzanc a její kulturní a náboženský charakter byl výrazně odlišný.

Sloučil jsem poslední věty do jediného odstavce, protože ta souvislost spočívá v titulech Ivana IV. a Mehmeda II. - oba je odvozovali z titulu římských císařů.

Ještě k té chronologii - doufám, že teď neumístíte dobytí Kréty Osmany na úplný konec. Tahle pasáž článku (myšlen "Odkaz") je hodnocením odkazu byzantské říše. Záměrně jsem se vyhýbal uvádění dat, neřadil jsem ty skutečnosti za sebe chronologicky a nevidím na tom vůbec nic špatného. Klidně si ale myslete, že jsem hloupý a udělal jsem to z neznalosti.--Honzi84 24. 11. 2010, 17:33 (UTC)

Odzadu: Chronologie - nemyslím si že jste hloupý, nebo že jste cokoliv napsal z neznalosti či bez rozmyslu. Naopak, považuji Vás za jednoho z nejkvalitnějších autorů. Snažil jsem se najít kompromis mezi námitkami Saltzmanna a Vaším textem, a doufal jsem, že změna pořadí vět s vágním "v následujícím století" bez přesných dat uspokojí kolegu a projde i u Vás.

Byzanc-Osmani, dobře, nechte současné znění. (V odkazu se ale nepíše jak Mehmed chápal sebe, nýbrž s jakými cíli (zvýrazněná část) a výsledky budoval svou říši.) (A že stát, který přebere zemi i lidi, nenastoupil na místo státu starého, hm...)

Římská říše: východ víceméně ano, západ ne. Morava: Souhlasím i se současným zněním, nové bude snad více vyhovovat Saltzmannovi. Možno-li, poprosil bych o nevelké krácení misie bratrů Konstantina a Metoděje se stala rozhodujícím impulzem pro evangelizaci dosud jen povrchně christianizované Velké Moravy. S pozdravem --Jann 24. 11. 2010, 19:00 (UTC)

Díky, totéž lze napsat i o Vás. Rozumím vaším mediačním snahám a děkuji za ně. Jsou rozhodně přínosem. Ještě k tomu závěru - nejde tam ani tak o popis ruských, moravských nebo tureckých dějin, jako spíše o poukázání vlivu Byzance na ně. Z tohoto úhlu pohledu je třeba ty věty chápat. Konkrétně ve větě Byzantinci uspíšili proces christianizace ve východní Evropě: misie bratrů Konstantina a Metoděje se stala rozhodujícím impulzem evangelizace Slovanů na Velké Moravě. bych viděl hlavní důraz v tom přínosu Byzantinců a pozitivním dopadu misie, poměry na Moravě jsou sekundární záležitostí (což ale samozřejmě neznamená, že lze tolerovat nepřesnosti). Stejně tak to platí pro poslední odstavec, proto také nezáleželo na chronologii. Každá ta věta je spíše příkladem působení nějakého byzantského vzoru na cizí kulturu.

Máte pravdu, nepíše se tam, jak se chápal, nýbrž jaká by měla být jeho říše. Každopádně platí, že to nepotvrzuje osmanské nástupnictví. Btw. jsou Španělé nástupci Aztéků a Inků?

Římská říše: východ víceméně ano, západ ne - to jsem přesně čekal, že napíšete :-) Zkrátit? Napadají mě jen maličkosti. misie Konstantina a Metoděje se stala výrazným impulzem evangelizace dosud povrchně christianizované Velké Moravy. --Honzi84 24. 11. 2010, 19:22 (UTC)

Misie ano tak. -- Pro Indiány kterých se to týkalo určitě, zpočátku přece platili stejné daně, na lokální úrovni i stejným výběrčím, modlili se ve stejných chrámech i když k jiným soškám, ti jednodušší jen žasli nad divným novým knězem :-) V obou případech přechodně vznikla specifické uspořádání, které se teprve časem postupně dopracovalo obvyklejší podoby muslimského sultanátu/křesťanské monarchie. -- Východ x západ, já vím, klišé, z mého oblíbence Christophera Dawsona. Pohyb v klišé je ale na wiki výhoda, snadné zdrojování... Naopak třeba začít prosazovat neexistenci Syagriovy říše, to by diskuse převýšila délku článku :-) -- Sekundární poměry a chronologie - přesně tak, a vystihnout to současně krátce + přesně + přijatelně pro všechny = pravé umění. No, zakecali jsme se, díky --Jann 24. 11. 2010, 21:02 (UTC)

Jo, zakecali, ale bylo to podnětné ;-) Tu předposlední větu bych podtrhl a podepsal. Mějte se --Honzi84 25. 11. 2010, 17:37 (UTC)

Volby do arbitrážního výboru

Zdravím. Zkouším namátkou oslovit několik wikipedistů, kteří by mohli být přínosnými členy arbitrážního výboru, zda by nezvážili svou kandidaturu na léta 2011-2012 v nadcházejících volbách. Arbitrážní výbor byl v minulosti kritizován za pomalost a nevymahatelnost rozhodnutí, ale pokusili jsme se s tím něco udělat a výsledkem je i stanovení principu opatření, které u jednodušších případů umožňuje výrazné zrychlení činnosti výboru. I když zájem o činnost výboru není v poslední době vysoký, může se to změnit a k tomu, aby výbor mohl řešit spory, je třeba, aby byl plný členů s přirozenou autoritou. Proto prosím o zvážení kandidatury. Děkuji. Okino 29. 12. 2010, 13:18 (UTC)

Děkuji za nabídku, ale chtěl bych se od všelijakého hádání držet pokud možno dál. Proto raději zůstanu u psaní článků a občasného diskutování. Zdraví --Jann 29. 12. 2010, 17:23 (UTC)

BP vs. př.n.l.

Dobrý den, nejsem si jistá, zda tuto editaci provádíte vy - v případě, že ne, tak se omlouvám... O co jde? U mnou založených stránek týkajících se paleolitu, někdo mění zkratku BP - za př.n.l. Tato editace značně mění obsah - tedy dataci jednotlivých kultur. BP je standardní zkratka používaná v archeologii a odkazující k době "přede dneškem" přičemž dnešek zde znamená rok 1950. V češtině není podobný ekvivalent, proto se užívá zkratky anglické. Zámenou za př.n.l se posune datace o téměř 2000 tisíce let směrem do minulosti. Prosím tedy (pokud jste autorem zníněných editací), abyste od těchto editcí upustil. Díky! Jana

PS Jinak děkuji za úpravy ve formátování atd.

Dobrý den, vítám Vás na wikipedii. Koukám, že to měnil kolega Romanzazvorka, a asi si spletl BP s BC. Zkuste ho upozornit. Mě BP poněkud překvapil, ale neměnil jsem to, nechal jsem faktický obsah článků na vás a upravil jen formu. (Jinak datování př. n. l. je zde běžnější, takže je pravděpodobné, že čas od času se nějaký pokus o změnu zase objeví, snad už kvalifikovaný.) Jinak, v diskuzi se podepisujeme čtyřmi vlnovkami, je ne ně tlačítko v liště nad editačním oknem, nápověda je tady. Zdravím --Jann 15. 1. 2011, 19:28 (UTC)

Omlouvám se za prvé jsme měli spolu editační konflikt, takže jsem rychle napravoval chyby a doplňoval citace Tebou doplněné a ztracené konfliktem a za druhé jsem opravdu v té rychlosti zaměnil BP s BC. Jinak souhlasím s Tebou, že př. n. l. je zde běžnější a běžnému čtenáři srozumitelnější. Měj se fajn --Romanzazvorka 15. 1. 2011, 21:15 (UTC)

Trans.

Ahoj, pokud je to možné, prosím ještě o transkripci jmen Zeng Qinghong a Peng Liyuan v článku Si Ťin-pching. Díky. --Kacir 24. 1. 2011, 19:34 (UTC)

谢谢 --Kacir 24. 1. 2011, 20:30 (UTC)

Hotovo, ještě jsem trochu přidal o otci, když nemá vlastní článek. Jinak transkripce není problém s tímhle. Ale s českým přepisem se klidně na mě obracej kdykoliv, i u cizích článků, pinyin mě vadí dost abych reagoval. Nashle --Jann 24. 1. 2011, 20:36 (UTC)

Václav II.

Drahý Janne, za pomoc u Václava II. tu máš ode mě wikikytičku a za trpělivost s mým nedochvilným vyřizováním záležitostí ještě příslib skleničky nějakého dobrého pití, setkáme-li se na nějakém wikisrazu. Hodně štěstí na wikipedii i v životě přeje --Mozzan 12. 3. 2011, 14:49 (UTC)

Děkuji, za tak mnoho jsem neudělal, bohužel práce s laděním NČ letos mnoho není... Měj se pěkně --Jann 12. 3. 2011, 15:01 (UTC)

Předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR

Při svém upřesnění jsem se řídil infomacemi z Seznam představitelů Sovětského svazu. Pokud si myslíte, že je vaše oprava správná, upřesněte prosím informace i tam. Díky. --Jowe 22. 3. 2011, 12:03 (UTC)

Hotovo, polepšil jsem i předsedy vlády (na dohadování se o titulech stranických vůdců, kde byla situace složitější, nemám náladu.) --Jann 22. 3. 2011, 16:48 (UTC)

Díky. Jen mi ještě mezi nejvyšší představitele státu nezapadá Anatolij Ivanovič Lukjanov. --Jowe 22. 3. 2011, 17:05 (UTC)

Hlava zákonodárného sboru stojí výš než hlava vlády a ty tam jsou... Připíšu nějaký komentář, kdybych Lukjanova vynechal, tak by se určitě našel čtenář, který by došel k závěru, že v letech 90-91 nebyl předseda Nejv.Sovětu... --Jann 22. 3. 2011, 19:25 (UTC)

Josephsonův jev

Prosím o uzavření NNČ/Josephsonův jev. Díky, pěkný den! --egg 4. 4. 2011, 16:32 (UTC)

Už pracuji. --Jann 4. 4. 2011, 16:42 (UTC)

Mingská politika - šup s ní do DČ

Zdravím, všiml jsem si vašeho pěkného článku Mingská politika a napadlo mě, že by z něho mohl být klidně Dobrý článek. Raději bych ho předtím umístil do WP:R, kdyby měl někdo připomínky. Jestli byste se do toho nechtěl pustit sám, ujmu se toho já. Přeji pěkný večer. --Adam Zábranský 5. 4. 2011, 20:23 (UTC)

Děkuji, těší mě váš zájem, ale na Mingské politice chci ještě popracovat. Momentálně nejvíce byste pomohl (připomínky, či udělení DČ ;-) u Jurije Gagarina, který v recenzi leží bez větší reakce už pár dní. Po Gagarinovi, nejdéle tak do 12., chci do recenzního řízení dát připravené Povstání rudých turbanů a pak Chung-wua (eventuálně i Říše Tchien-wan). A pak teprve bych pohnul s Mingskou politikou a ekonomikou. Takže tak, s pozdravem --Jann 6. 4. 2011, 09:00 (UTC)

Nevěděl jsem, že to máte takhle pěkně promyšlené a naplánované. Na Gagarina se tedy kouknu. Hodně štěstí s články :). --Adam Zábranský 6. 4. 2011, 13:59 (UTC)

Wikikytička za Gagarina

Za Gagarina

Ahoj! Gratuluji k DČ o Gagarinovi a přijmi prosím tuto wikikytičku ^_^ --Ozzy 8. 4. 2011, 12:02 (UTC)

Je opravdu zasloužená, jste na rozdíl ode mne důsledný--Zákupák 8. 4. 2011, 14:26 (UTC)

Připojuji se ke gratulaci a přeji hodně úspěchů (nejen) na wikipedii.--Saltzmann 8. 4. 2011, 14:38 (UTC)

Je pěkné napsat dobrý článek a ještě lepší, když vzbudí pozornost. Děkuji za ocenění. Potěšený --Jann 8. 4. 2011, 15:13 (UTC)

Také gratuluji, výborná práce! A do sbírky též přidávám stříbrnou kosmonautickou medaili za dotažení kosmočlánku mezi dobré. --ZK001 8. 4. 2011, 15:24 (UTC)

Díky, už jí chlubím na mé stránce. --Jann 8. 4. 2011, 16:16 (UTC)

Dnes jsem objevil na webu Lidovek dobrý článek, ale nemám energii ho zpracovat do hesel Gagarin a Vostok 1: Článek v Lidovkách. Třeba vy ano při cestě za zlatem.--Zákupák 12. 4. 2011, 16:28 (UTC)

Díky, vesměs jde o recyklaci známého infa, a Neviditelným psem bych v NČ refoval jen v zoufalé nouzi, použitelné jsou Pacnerovy knihy. (I když pár detailů je vzbuzuje zájem, např. tvrzení o očekávání přistání 110 km od Staligradu v průběhu letu.) --Jann 12. 4. 2011, 16:41 (UTC)

Povstání rudých turbanů

Za Povstání rudých turbanů bych si dovolil udělit Ti toto symbolické ocenění. Myslím, že není důvod dále čekat s nominací na NČ ;) --Podzemnik 11. 4. 2011, 12:06 (UTC)

Gratuluji k DČ i k vyznamenání. Koukám, že tohle byla opravdu rychlá a hladká nominace ^_^ --Ozzy 11. 4. 2011, 13:14 (UTC)

Také gratuluji a vyslovuji hluboký obdiv ke Tvé píli a erudici.--Ioannes Pragensis 11. 4. 2011, 13:46 (UTC)

Děkuji za originální hvězdu. Člověk dělá co může (a Google umožní...). A moc ti Podzemiku děkuji za ochotu, s jakou jsi pro mingské články kreslil další a další mapy. Bez nich by nominace Povstání nebyla možná. --Jann 11. 4. 2011, 17:05 (UTC)

NS ČSSR

Zdravím a děkuji za opravu Berana, jak jsem je řadil, tak jsem mu dal jiné datum vzniku fce. Děkuji také za doplnění stran, Taavetti 29. 4. 2011, 15:13 (UTC)

Rádo se stalo, tabulky a seznamy miluju. --Jann 29. 4. 2011, 15:17 (UTC)

Junggar Pendi

Zdravím a děkuji za snahu vylepšit pořadí místních názvů v článku Džungarská pánev, ale chystám se to uvést do původního stavu, protože:

Junggar Pendi nemá s angličtinou vůbec nic společného. Anglický termín by byl, mám-li věřit článku v anglické Wikipedii, "Dzungarian Basin". (A zde není důvod ho uvádět, protože anglicky se v uvedené oblasti nemluví.) Junggar Pendi je oficiální čínský přepis do latinky. Jako takový se používá běžně na mapách, včetně těch vydaných v Česku (např. Velký atlas světa, Nový atlas světa, obecnězeměpisná mapa Čína Mongolsko...)
Důvod, proč se tento přepis liší od pinyinu jednotlivých použitých znaků, je ten, že už znaky 准噶尔 jsou fonetickou transkripcí z jazyka, který čínskými znaky nepíše. (Neumím s jistotou říct, zda je prvotním zdrojem v tomto případě mongolština, kalmyčtina, ujgurština, nebo kazaština, ale platilo by to o kterémkoli z nich.) V takovém případě se uplatňuje pravidlo, že přepisujeme do latinky přímo z tohoto jazyka.
Proto je zde pinyin uveden pouze pro zajímavost a pro ilustraci, jak se tyto znaky čtou v mandarínské čínštině. Totéž samozřejmě platí tím více o českém přepisu, který by se v odborné práci o tomto regionu objevil asi stěží, a když, tak určitě ne jako hlavní na prvním místě.

--Dan Zeman 4. 5. 2011, 13:06 (UTC)

Na pořadí přepisů netrvám. Junggar Pendi je bežně používáno v anglických textech, usoudil jsem, že je to anglický přepis (i proto že enwiki uvádí Dzungarian Basin (also Junggar Basin). Omlouvám se za chybu.

Nicméně otázka zní, v jakém jazyce Junggar Pendi je? Chcete říci, že
准噶尔盆地 je oficiální přepis místního ujgurského (odhaduji ujgurského soudě dle názvů Džungarska na enwiki a protože v Ujgursku budou mít místní názvy ujgursky, ale možná se pletu) názvu do čínských znaků a
Junggar Pendi je oficiální přepis (používaný v Číně i mimo ni) ujgurského názvu do latinky? (Viz vaše výše V takovém případě se uplatňuje pravidlo, že přepisujeme do latinky přímo z tohoto jazyka.
Pak je Junggar Pendi samozřejmě odlišné od Zhǔngáěr Péndì. A to proto, že prvé je jméno v ujgurském jazyce a druhé v čínském jazyce.
A 准噶尔盆地, Zhǔngáěr Péndì a Čun-ka-er pchen-ti jsou tři formy přepisu ujgurského Junggar Pendi do čínského jazyka.
Obecně psaní typu (čínsky 准噶尔盆地, pinyin Zhǔngáěr Péndì, český přepis Čun-ka-er pchen-ti) vyvolává chybný dojem, že čínsky je jen první položka. Za lepší považuji (čínsky: znaky 准噶尔盆地, pinyin Zhǔngáěr Péndì, český přepis Čun-ka-er pchen-ti)

Proto navrhuji použít: Džungarská pánev (ujgursky Junggar Pendi, čínsky: znaky 准噶尔盆地, pinyin Zhǔngáěr Péndì, český přepis Čun-ka-er pchen-ti).

--Jann 4. 5. 2011, 15:09 (UTC)

No ono se nedá vždy o každém zeměpisném názvu říct, v jakém je jazyce, protože zeměpisné názvy se ne vždy překládají. Nicméně:

Z toho, že je to v Ujgursku, rozhodně neplyne, že je to ujgursky. Ujgursko je mnohonárodnostní, například právě v jeho severozápadním cípu existuje nějaký Kazašský autonomní okruh. Historický Džungarský chanát, jak jsem se u příležitosti tohohle článku dočetl, založili Kalmykové, z nichž se část zřejmě do této oblasti vrátila.
Nicméně Junggar samozřejmě může být do latinky přepsáno právě z ujgurštiny. Ujgursky je to dle ujgurské Wikipedie جۇڭغار, což bych já přepsal Jungghar.
Přesto celé Junggar Pendi určitě ujgursky není, protože pendi (盆地) je ryze čínský výraz pro pánev. Odpovídající ujgurský výraz je zřejmě ئويمانلىقى (oymanliqi).
Přikláním se tedy k tomu, že tento název je čínsky, podobně jako třeba "Národní park Arches" je český přestože slovo Arches je anglické.
Akorát vzhledem ke specifickým okolnostem oficiální přepis tohoto čínského názvu do latinky neodpovídá hanyu pinyinu jednotlivých znaků, protože Číňané jsou si vědomi, že při přejímání tohoto názvu už ztratili nějakou informaci, která v latince chybět nemusí. Čímž netvrdím, že by Junggar Pendi nebylo odlišné od Zhungaer Pendi, to samozřejmě je :-) Zajímavá mi přijde spíš otázka, jak průměrný Číňan (jehož mateřštinou je mandarínština) tento název doopravdy vysloví. Ale v tomhle případě myslím oba přepisy ještě vyjadřují velmi podobnou výslovnost (něco jako džunkar pchenti). To taková Praha by byla jiná káva, pokud se dobře pamatuju, vyšlo by pu-la-kche.
Pokud jde o vaši poznámku o mylném dojmu, že čínsky je jen první položka, s tou nesouhlasím, i když to nepovažuji za nijak zásadní. Jednak doopravdy čínsky je skutečně jen první položka, protože pinyin, natož pak český přepis, není podle čínského pravopisu. A jednak názvy obou přepisů jsou wikiodkazy, takže kdo neví, co je pinyin, snadno a rychle se to dozví. Naopak slovo "znaky" považuju za nadbytečné, to obvykle uvádím jen u článků, kde považuju za vhodné uvést vedle sebe jak tradiční, tak zjednodušené znaky.

--Dan Zeman 4. 5. 2011, 17:48 (UTC)

Ok. Nechám to Vám.--Jann 4. 5. 2011, 18:04 (UTC)

Díky

Wikikytička

Zdravím a mockrát děkuji za pomoc s článkem Ústava České republiky, díky čemuž se článek mohl stát nejlepším :) A za recenzi u LZPS. Moc si toho vážím a děkuji, hezký víkend, Taavetti 14. 5. 2011, 23:47 (UTC)

A současně také blahopřeji k nejlepšímu článku, Taavetti 15. 5. 2011, 01:23 (UTC)

Děkuji za kytičku i za blahopřání. Sám vím, jak je pro autora recenze, nebo i menší reakce důležitá, tak se snažím občas taky pomáhat. Přeji pěkný den --Jann 15. 5. 2011, 19:51 (UTC)

Chun-wu

Ahoj, za skvělý článek Chung-wu bych Ti rád věnoval wikikytku. V tématu mingské Číny si odvedl fakt kus práce, díky! Kdybychom tu měli něco na způsob featured topics, mingská Čína by určitě byla mezi prvními :-) Měj se pěkně, --Podzemnik 13. 6. 2011, 09:11 (UTC)

Děkuji, Mingové mě baví a na letošek určitě ještě vydrží. --Jann 13. 6. 2011, 15:24 (UTC)

Jurij Gagarin

Za Gagarina

Gratuluji k Nejlepšímu článku Jurij Gagarin a dovoluji si udělit Vám za něj Zlatou medaili za kosmonautiku. Na článku jste odvedl neuvěřitelně mnoho práce a je to na něm vidět. Díky moc za něj. Zdraví --ZK001 18. 6. 2011, 16:15 (UTC) Děkuji za ocenění. Původně jsem chtěl jen DČ k výročí, ale materiálu bylo dost a článek se psal dobře, tak mi to nedalo. --Jann 18. 6. 2011, 16:52 (UTC)

Džentry

Vážený pane wikipedisto Janne. Zarazil mne článek Džentry, jehož znění jste asi před rokem a půl celkově přepracoval. Vzhledem k tomu, že slovo džentry se -dž- má specifický úzký význam (viz hu:Dzsentri) a již dříve se mne lehce dotkl a zanechal nepatrnou stopu v mém podvědomí, překvapilo mne, že jste z hesla naprosto vypustil údaje o Uhrách (podle mne by se informace z wikipedie neměly ztrácet) a místo ní jste doplnil Čínu a rozšířil údaje o Anglii. Proto jsem vypuštěné informace vrátil a prohloubil a přepracoval jsem definici. Myslím, že údaje o anglické gentry, původním významu stejně znějícího pojmu, by měly patřit na jinou stránku, aby čtenáře nepletly (pro takový pojem je daleko používanější originální pravopis).

Ale chci se Vás zeptat na tu Čínu. Nejsem sinolog a nevím, zda sinologové v převážném počtu píšou termín se -dž- (a tudíž by se měl nechat na stejné stránce jako ten vyhraněný uherský termín) nebo by měl být termín chápán spíše obecne, neboť více vystihuje široce užívaný termín gentry, a sinologové nejsou v jeho pravopise vyhraněni (pak by se měl spolu s poznatky o původním anglickém pojmu a obecnější definicí přesunout na Gentry). --Beregund 23. 6. 2011, 22:53 (UTC)

Můj zájem na pojmu vychází z potřeby odkazů z "čínských článků", Uhry a pod. jsou mimo mé zorné pole, patrně proto jsem při přepracování vypustil info o Uhrách, je mi líto, byla to chyba. Děkuji Vám za doplnění.
Ostatní diskutuji u hesla.--Jann 24. 6. 2011, 10:46 (UTC)

Misto vydání

Ahoj Jann. Díky za drobné opravy v Grupě. Prosím Tě jak přesně se dá zjistit místo vydání? books.google ani amazon.com to nepíšou. Má to vůběc v dnešním globálním světě smysl, t.j. myslíš, že Springer ty knížky tiskne vždy na jednom přesně definovaném místě? Nějak přesně ani nechápu, k čemu je taková informace dobrá, vždyť je tam ISBN, a knihu si člověk dnes koupí jedným kliknutím na internetu. Zdravím Franp9am 14. 7. 2011, 08:45 (UTC)

Já ti rozumím, nicméně šablona jinak otravuje s ošklivým [s.l.]. A mezi stovkou nejlepších článků (kam Grupě z mého pohledu laika chybí jen pár podobných formálních úprav) by měly být ty vzorové a (pokud možno) bezvadné po všech stránkách. Co se týče globálního světa, tak s ISBN nepotřebujeme ani autora, nebo název a naopak... natožpak počet stran, který uveden je. Co se týče tiskáren, pokud je mi známo, tak za místo vydání se bere sídlo nakladatele, tedy např. u Academie vždy Praha i když knihy tisknou různě po republice.

Zkrátka, jestli se ti nechce googlit, nechej to být, před nominací na NČ (recenze jsou zapracovány, mohlo by to jít do nominace, ne?) to nejspíš nikomu vadit nebude, a pak zkusím googlit sám. --Jann 14. 7. 2011, 09:28 (UTC)

Ja to vygooglim, pokud je to nekde napsano, spis mi neni jasne, co ta informace vlastne znamena (jestli se kazda kniha tiskne na jednom presne definovanem miste, resp. jestli je to misto, kde se poprve kniha objevi v knihkupectvi, anebo adresa mista, kde sidli spolecnost), ale snad se to take nekde doctu :-) Zdravim Franp9am 14. 7. 2011, 09:36 (UTC)

Jak jsem si listoval v knihovně, tak je to sídlo vydavatele/nakladatele, rozhodně ne místo tisku. Pěkný den --Jann 14. 7. 2011, 14:01 (UTC)

Chung-wu

Kaligrafický štětec udělený za vynikající příspěvky o čínské historii, zejména za článek Chung-wu

Milý Janne, děkuji Ti za Tvé neustávající úsilí v oblasti čínské historie a u příležitosti povýšení článku Chung-wu na Nejlepší Ti uděluji speciální vyznamenání – starožitný kaligrafický štětec, který si můžeš umístit na svou uživatelskou stránku. Srdečně,--Ioannes Pragensis 20. 7. 2011, 12:35 (UTC)

Krásné náčiní, moc děkuji. S pozdravem --Jann 20. 7. 2011, 12:41 (UTC)

Refy ve 2 sloupcích

Pěkně zdravím. Můžu se zeptat, jak se dá zapnout zobrazování refů ve 2 sloupcích, o němž jste mluvil ve shrnutí? Díky. Jan.Kamenicek 5. 8. 2011, 19:39 (UTC)

Pokud nebude vadit, odpodím za Janna: Tedy zde ve Vašem osobním nastavení. Lze to i ve třech sloupcích. S pozdravem Marek Koudelka ^{(příspěvky / diskuse)} 5. 8. 2011, 19:44 (UTC)

Vlevo nahoře otevřete Nastavení >> Udělátka >> Zobrazovat reference ve 2 sloupcích. (kolega mě předběhl) Zdraví --Jann 5. 8. 2011, 19:47 (UTC)

Hmmm... Díky :-) Jan.Kamenicek 5. 8. 2011, 21:59 (UTC)

Loďstvo Čeng Chea

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Ahoj, předně bych Ti chtěl poděkovat za všechny tři články o Čeng Cheovi, které jsem měl možnost přečíst a zrecenzovat. Smekám před mimořádně kvalitní prací, která je na článcích vážně znát. Píšu Ti však ale především kvůli článku Loďstvo Čeng Chea, kterému jsem připíchl stříbrný puzzlik. Za tento článek bych Ti rád do Tvé nemalé sbírky přihodil jednu další Wikikytičku. Ať se daří a těším se do budoucna na další zajímavé články --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 8. 2011, 23:20 (UTC)

Děkuji moc za ocenění, a ještě více za recenze. Ovšem já pouze těžím z obdivuhodné tříleté práce kolegů z ru:wiki (Vmenkov, Алый Король a Zoe), bez nich bych dal dohromady sotva pětinu informací. Pěkný den --Jann 6. 8. 2011, 09:36 (UTC)

Etiopie

Wikivyznamenání 2. stupně („Wikikytička“)

Drahý Janne, moc děkuju za rychlé přeložení mapy, dostal bych se k tomu jinak až v září. Na znamení díků tu máš ode mě wikikytičku. ;) --Mozzan 13. 8. 2011, 20:13 (UTC)

Rádo se stalo. Měj se. --Jann 14. 8. 2011, 07:15 (UTC)

Řád pevné kotvy

Ahoj! Za NČ Čeng Che a zatím DČ (a pravděpodobně budoucí NČ) Loďstvo Čeng Chea a Plavby Čeng Chea ti uděluji Řád pevné kotvy. Gratuluji! ^_^ --Ozzy 15. 8. 2011, 21:52 (UTC)

Gratulace! Vážně moc pěkné články a spoustu odvedené práce. Klobouk dolů a už teď se těším na případné další články z tvého pera. --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 8. 2011, 22:41 (UTC)

Taky ti chci poděkovat za tu úžasnou práci, co zde děláš, a těším se na to, co ještě bude. --Adam Zábranský 16. 8. 2011, 08:04 (UTC)

Děkuji za uznání a doufám, že vás letos ještě potěším. S úsměvem --Jann 16. 8. 2011, 14:37 (UTC)

Studená válka

Ahoj, vidím, že kromě připomínek i upravuješ samotný článek, což je super. Napadlo mě ale, že bude lepší, když si půjčím nějakou knihu (kterou mi snad doporučíš? :o)) a budu čerpat z ní, ať jsou informace ozdrojované (nebo bys to mohl udělat ty, ale nevím, jestli chceš). Za tvoje připomínky jsem moc rád, ale nechce se mi přepisovat článek jen podle toho, „co jsi mi řekl“, i když to je třeba pravda (věřím ti ;-)). --Adam Zábranský 22. 8. 2011, 19:44 (UTC)

No, mě se to moc přepisovat nechce, ale někdy stylistika člověku nedá... a mám po ruce knihu (Tucker). A jasně, že nemůžeš brát mě jako důvěryhodný zdroj, ber to spíš jako návrhy co ověřit :-)

Knihy: pro celkové pozadí (ale občas i konkrétní detaily) je dobrý Eric Hobsbawm: Věk extrémů. Krátké 20. století 1914 – 1991 a Paul Kennedy: Vzestup a pád velmocí. K jednotlivostem - něco k diplomacii 40. let (tak do 47) z pohledu ruské nacionalistické antikomunistky najdeš v Natalia Naročnickaja: Rusko a jeho místo ve světě -- Za co a s kým jsme bojovali. O US politice ve světě (zejména co se týče důrazu na rozdíl mezi rétorikou "boje za svobodu" a činy) Noam Chomsky: Perspektivy moci, částečně i Hegemonie nebo přežití. Snad ještě doslov Víta Smetany v Robert Kennedy: Třináct dní je zajímavé shrnutí kubánské krize. Čistě pro srovnání by nebylo špatné najít nějaký předlistopadový přehled poválečných dějin.

Jéžiž, teďka koukám, že kritizované odstavce z Počátky východního bloku pocházejí z en:wiki. No to znamená, že stručnosti obětovali přesnost, každá jejich věta by se měla zkontrolovat.

Při listování článkem jsem narazil na větu V roce 1999 ale ekonomika zaznamenala nárůst. s refem NOLAN, Peter. China's Rise, Russia's Fall. New York : St. Martin's Press, 1995. No jak tomuhle mohli na en:wiki dát DČ :-( Měj se. --Jann 23. 8. 2011, 12:00 (UTC)

Jestli mohu, tak ono DČ na en wikipedii jsou kolikrát docela zvláštní. K dalším zdrojům: v APKR (Aero Plastic Kit Revue) vycházela kdysi dávno série „Žhavé výstřely Studené války“, pojednávající o leteckých střetnutích Studené války (konkrétně čísla 1994/č. 26, 1994/č. 30, 1994/č. 31, 1995/č. 37 a 1995, č. 41) + další incidenty jsou zaznamenány tak porůznu v dalších číslech (např. v monografii Su-27 byl popsán incident kolize Su-27 s hlídkovým P-3 Orion, neboť piloti se okukovali navzájem, hráli si a posádka Orionu nevěděla, že Su-27 má menší minimálku, než jejich Orion ^_^). V ATM (asi tak rok, dva zpatky – musel bych dohledat) byly v rámci série o československém letectvu po roce 1945 popsány incidenty na česko-německé hranici. --Ozzy 23. 8. 2011, 12:48 (UTC)

Minamoto no Chikajuki

Ahoj. Měl jsem trochu problém s přepisem některých japonských jmen v článku Příběh prince Gendžiho a děkuji za jejich opravení. Rád bych se ještě zeptal, zda-li v článku uvedený Minamoto no Chikajuki nemá být náhodo Minamoto no Čikajuki. Pokud ano, prosím, opravte jej, nebo mě dejte vědět. Děkuji. --Chalupa 24. 8. 2011, 15:10 (UTC)

Opravil jsem na Čikajuki. Vyvzpoměl jsem si na stránky pana Vítka, záchranu pro podobné situace. Zdraví --Jann 24. 8. 2011, 17:27 (UTC)

Slomšek - fotografie

Děkuji za promptní doplnění fotografie do šablony v článku Anton Martin Slomšek. Sám s vkládáním fotografií ještě trochu bojuji, jsem na Wiki aktivní cca měsíc. Zdravím, --Portorico 27. 8. 2011, 11:49 (UTC)

Za málo, já jsem tušil nějakou zradu, tak jsem se podíval na onu šablonu:Biskupové. Ono se bohužel používá několik způsobů zadání fotek a člověk si je musí hlídat, kde co jak. --Jann 27. 8. 2011, 11:58 (UTC)

To je přesně to, na čem jsem se odrovnal. Šablona:Biskupové je na české wiki skoro nepoužívaná. Kdybyste měl chuť a náladu, rád bych ji doplnil i u hesla Josip Juraj Strossmayer (údaje najdu), které postupně rozšiřuji, ale co se týče vložení fotografie, mám obavy, že se mi to zase vymkne z rukou. :) --Portorico 27. 8. 2011, 12:13 (UTC)

Dejte infobox i do Strossmayera, obrázek vložte stejně, jako jsem to udělal u Slomšeka a já se pak podívám, jak to dopadlo. Dobře? Zdravím --Jann 27. 8. 2011, 12:38 (UTC)

Prefektury, města

Ahoj.

Pozoruji, že se zajímáš o Čínu. Nechtěl bys založit český ekvivalent en:prefecture-level city? Respektive nevíš, jak to dobře překládat? Na jazyk se mi nejsnáz vkrádá městská prefektura (v duchu Городской округ), z anglický termín by sváděl k prefekturnímu městu. Přímo čínsky neumím. --Tchoř 21. 9. 2011, 21:42 (UTC)

Do večera něco vymyslím. Zavést rozumnou terminologii bude rozhodně dobré. --Jann 22. 9. 2011, 12:28 (UTC)

Jen připomenu, že jsem před časem založilo toto; možná by se terminologie mohla soustředit tam. --Podzemnik 22. 9. 2011, 12:41 (UTC)

V tuhle chvíli (12:41 (UTC)) jsem tam kliknul :-) --Jann 22. 9. 2011, 12:49 (UTC)

Porychtoval jsem Administrativní členění Čínské lidové republiky. Městskou prefekturu a možná i další udělám v nejbližších dnech - zítra, pozítří... Usoudil jsem, že městská prefektura nejlépe vystihuje charakter celku, město na úrovni prefektury (doslovně z angličtiny) i prefekturní město by bylo zavádějící, protože o město vlastně téměř nikdy nejde (jde spíše o celky typu okresu Liberec = 59 obcí a 163 tis lidí v tom 105 tisíc v Liberci, než Okres Plzeň-město = před rokem 2007 pouze 1 obec - v tomto případě by "město na úrovni okresu" bylo adekvátní). Navíc prefekturní město a zejména okresní město nebude čtenář chápat jako onu správní jednotku = ekvivalent prefektury či okresu, ale jen jako její sídlo. --Jann 22. 9. 2011, 19:30 (UTC)

Díky. Mám na to stejný názor. --Tchoř 23. 9. 2011, 04:26 (UTC)

Nebeský palác / Tchien-kung

Zdravím kolego. Každým dnem by měla být do vesmíru vynesena čínská stanice Tchien-kung (Nebeský palác). Heslo na české Wikipedii je stručné, bez zdrojů a zastaralé. Necítím se na zásadnější úpravu, ale chtěl jsem vás požádat, jestli byste na to nehodil oko (budete-li mít čas). Díky a mějte pěkný den. --Krvesaj 29. 9. 2011, 10:14 (UTC)

Mrknu na Tchien-kung a založím Tchien-kung 1 pro dnešní stanici. --Jann 29. 9. 2011, 10:58 (UTC)

Čím vylepšit žabky

Přeji pěkný den, jsem autorem článku Žabky. Chtěl bych se Vás/Tebe, coby zkušeného tvůrce nejlepších článků, pozeptat, na čem bych měl zapracovat, aby se článek mohl potenciálně ucházet o zlatého puzzlíka. Předem za to děkuji.--Jan Polák 1. 10. 2011, 23:35 (UTC)

Ahoj, něco jsem upravil, něco napsal do diskuze. Kromě toho pro NČ potřebuje zlikvidovat červené odkazy v úvodu a pořešit oddíl Pojmenování žabek - pokud ho chceš mít, tak s refy (a na konci ty bačkory uvést v originálu (anličtině?).--Jann 2. 10. 2011, 17:54 (UTC)

Ahoj, díky za úpravy i tipy pro vylepšení článku. Pokusím se na tom zapracovat a pak i třeba aspirovat na zlatý puzzlík. Ještě jednou díky.--Jan Polák 3. 10. 2011, 04:35 (UTC)

Pozvánka na sraz wikipedistů

Pozvánka na setkání wikipedistů

1. liberecký sraz se uskuteční
ve čtvrtek 24. listopadu 2011 od 17.30 hodin v (konkrétní místo bude upřesněno)
Všichni jsou srdečně zváni!

Pokud máte zájem, tak se zapište a stránku pro případné změny sledujte.

--Juandev 2. 11. 2011, 07:03 (UTC)

Neil Armstrong

Stříbrná medaile za kosmonautiku

Ahoj kolego, aby se na to nezapomnělo, připínám ti další stříbrnou medaili, tentokrát za dotažení Neila Armstronga mezi dobré články. Opět jsi odvedl kvalitní práci na jednom z nejnavštěvovanějších kosmonautických článků. Moc ti za to děkuji. Zdraví --ZK001 9. 11. 2011, 21:01 (UTC)

Navštěvované články jsou naší vizitkou... Teď ještě Apollo 11 (můžeš zkouknout?) a program Apollo, tam bude práce. Díky a měj se pěkně --Jann 10. 11. 2011, 14:20 (UTC)

popirani holocaustu

Dobry den, vidim ze jste odstranil Iranskeho prezidenta z kategodie Popiraci Holokaustu. Priznam se, ze tomu nerozumim, vzdyt je to nejznamenjsi a nejprominentnejsi predstavitel tohto myslenkoveho proudu. Nejake odkazy pridavam, spise nahodne, jsou jich samozrejme tisice.. [3], [4], [5], [6], [7], [8]. Druha vec je, ze clanek o Ahmadinejadovi je ve stavu, kdy by bylo asi nejlepsi jej smazat, takze je to jedno. 88.102.95.151 20. 11. 2011, 11:37 (UTC)

1. v článku pro zařazení do zmíněné kategorie opora nebyla. To mi stačilo pro její odstranění. 2. Budou-li zdroje pro jeho popíračství, není problém ji vrátit. 3. S těmi zdroji asi bude problém, protože vámi uváděné jsou dosti problematické. Škrtneme-li ty co o popírání holokaustu nic neříkají (třeba hned ten první), ty nevěrohodné (ty co uvádějí lež o vymazání státu Izrael z mapy) a ty co místo citace jeho údajné výroky jen volně parafrázují (protože v případě s Izraelem dokázaly parafráze médií výrazně změnit smysl výroku) tak nezůstane vlastně nic. 4. nepochybuji, že na netu najdete tisíce historek typu „jedna paní povídala“ na jakékoli téma, jejich důvěryhodnost je ovšem mizivá. Nejlepší by bylo najít záznam kritizovaných projevů. 5. Kvalita článku vskutku není vysoká. S pozdravem --Jann 20. 11. 2011, 13:30 (UTC)

Prvni veta v tom bbc clanku je "Mr Ahmadinejad said he did not believe six million Jews had died at the hands of the Nazis last century." Podle Vas to ale "o Holocaustu nic nerika". Co na to rict? Na en wiki nejsou o techto kategoriich zadne pochybnosti. Samozrejme, nebyl by problem dohledat i ty projevy a diskuovat pak o spravnem prekladu, coz je presne definice "vlastniho vyzkumu" na wiki. Je mile, ze posuzujete duveryhodnost zdroju podle toho, zda se shodujou s Vasim nazorem na to, zda Ahmadinejad neco o vymazani Israele z mapy rikal, anebo nerikal. To je opravdu prace se zdroji na takove urovni, ze mne ani neprekvapuje, ze jste se stal clenem WPQ v teto stoce internetu. Uz dlouho jsem presvedcenej, ze ceska wiki neni nic jineho nez nastroj nenapadne propagandy ruznych extremistu. Od toho se take odviji jeji povest. 88.102.95.151 20. 11. 2011, 14:07 (UTC)

Dobrý den, souhlasím s Vámi, že první zdroj je důvěryhodný a za předpokladu, že bude uveden ve článku si myslím, že ho můžete do příslušné kategorie zařadit. Nesouhlasím s Vámi ve kritice Jannova jednání. Vzhledem k častým vandalismům je přirozené poažovat editace neregistrovaných uživatelů za nekorektní (Obzvláště v kontroverzních tématech) a je v zájmu wikipedie tyto potencionální extrémismy odstranit. Může se stát, že se doupouštíme chyb, ale není v našich silách každý potencionální vandalismus na wikipedii 100% prověřit. Budeme rádi, když nás v tom podpoříte. ;)

Díky za pochopení a hezký den! --Hagar 20. 11. 2011, 14:48 (UTC)

Hagar, dekuju za hezka slova! Mne je ten clanek celkem ukradenej, spis se priznam ze mne podrazdila Jannova argumentace nehodna dlouholeteho zkuseneho kvalitare (posuzovani zdroju podle toho, zda souhlasi s jeho nazorem, propagace vlastniho vyzkumu a navic logika, podle ktere se neda overit principialne nic). Zdravim a hodne stesti. 88.102.95.151 20. 11. 2011, 14:56 (UTC)

Zařazení do kategorie popírači holokaustu jsem provedl já, nikoli neregistrovaný uživatel, což Jann revertoval. V článku Mahmúd Ahmadínežád, který bylo napsáno, že jeho postoj vůči holokaustu je revizionistický, což je eufemismus pro zpochybňování či popírání holokaustu. tedy do této kategorie patří. Ostatně typický popírač holokaustu nepopírá diskriminaci Židů nacisty ani jejich deportace, ale jen polemizuje o zodpovědnosti za vraždy nebo množství zabitých, případně za tím vidí spiknutí Židů.--Fraantik 20. 11. 2011, 15:25 (UTC)

(s edit konfl., bez ohledu na výše uvedené) Ona věta skutečně nic neříká o popírání holokaustu, pouze říká že dotyčný pán má jinou představu o počtu jeho obětí. Zkuste, prosím, začít rozlišovat mezi 1. popíráním zločinu, 2. jiným názorem na odhad počtu jeho obětí (čehož se týká ono vyjádření; podotýkám, že vědecká i veřejná diskuze o odhadech počtu obětí takto velkých zločinů je ve svobodných společnostech běžná) a 3. hodnocením vnímání zločinu v západní společnosti (tvrzení o "mýtu"; diskuze o tom, které události a osoby jsou mýtizovány a proč, je rovněž běžná, v českém prostředí o husitství, Masarykovi adt.). Diskuze potom bude snadnější. Co se týče zkreslování výroku o vymazání Izraele ze strany médií, nejde o můj názor, ale o dnes už triviální fakt, v článku doložený a ve zdroji dostatečně vysvětlený. Co se týče české wiki obecně, vzhledem k způsobu její tvorby mezi jejími tvůrci přirozeně výrazně dominují stoupenci režimního mainstreamu. Za extremisty bych je ovšem neoznačoval. Vyznění a pověst wiki tomu pochopitelně odpovídá. Napravovat to, co jste označil za "nenápadnou propagandu", se dá jen trpělivým opravováním a důsledným trváním na dodržování pravidel. --Jann 20. 11. 2011, 15:33 (UTC)

Nechapu. Co tedy rekl vyznamove jineho nez ze je potreba vymazat Israel? Mozna vyraz "z mapy" je nepresny a presnejsi je tedy "z historie". To mate na mysli? Anebo mate na mysli fakt, ze nepuzil slovo "Israel"? To oni nikdy nepouzijou, protoze Israel podle nich neexistuje a vzdy to oznacujou vyhybave jenom jako "sionisticky rezim", "sionistickou entitu" anebo "rezim okupujici Jeruzalem". Osobne ve Vasem slovickareni vidim zcela jasnou zaujatost, kterou ale nevidim na anglicke wikipedii. Takze bud jsou zaujaty oni (a cely zapadny svet), anebo vy. Konkretni vyroky zpochybnujici holokaust bych klidne dohledal, kdyby na tom zalezelo, ale pokud se jedna jenom o umisteni kategorie, nestoji to za tu namahu, protoze bych stejne musel absolvovat nekolik kilometru diskuzi s lidma jako vy, nez bych to prosadil.. Myslim, ze sablona NPOV staci. 88.102.95.151 20. 11. 2011, 15:56 (UTC)

Podíval jsem se po lepších zdrojích z přímého přenosu [9];[10] a nevšiml jsem si, že by holocaust popřel. Tedy souhlasím, že by to chtělo lepší zdroje.

Je zřejmé, že nesouhlasí s myšlenkou jakou je holocaust prezentován, ale vždycky se z přímé odpovědi vyvlíkne. ("Předpokládejme, že holokaust proběhl..." na přímý dotaz odpovídá, že pouze chce provést víc bádání...) Myslím, že lepší než ho zařadit do příslušné kategorie by bylo napsat malý odstavec o jeho vyjádřeních (Například, že zpochybňuje počet obětí). P --Hagar 20. 11. 2011, 16:07 (UTC)

@Hagar: První zdroj nepochybně lze použít k refování věcí v něm uvedených. Ale nikoliv k refování věcí v něm chybějících. Tedy lze jím ozdrojovat tvrzení, že Ahmadínežád nevěří v 6 mil. obětí (ale v jiný počet) a že Ahmadínežád kritizuje stvoření „mýtu holokaustu“. Nicméně o popírání holokaustu BBC nepíše. Dále jak píši výše Zkuste, prosím, začít rozlišovat.... @Fraantik: Obecně: Tvrzení, že typický popírač události ji nepopírá, ale pouze polemizuje o její velikosti považuji za nesmysl. @Fraantik: K článku: Ano, je tam napsáno "revizonistický", ale beze zdroje. Lepší než budovat nějaké konstrukce (revizionismus je eufemismus pro zpochybňování nebo popírání, takže někteří revizionisté jsou popírači, takže on je popírač) je najít zdroj. Ovšem těsně před slovem revizionistický je odkaz na rozhovor (ref. 25), kde titulky říkají "kedže se táto událost stala, a je historickou událosťou, mali by sme povolit všetkým skúmať a študovať ju". Tedy máme jasné a nedvojsmyslné vyjádření že událost nepopírá, ale považuje za skutečnou.--Jann 20. 11. 2011, 16:20 (UTC)

@Hagar, snad naposled: jenomze prave takto typicky popiraci mluvi. Malokdo rekne primo "holokaust se nestal". Reknou "je to slozite, je potreba zjistit jak to presne bylo, je to mytus, holokaust byl ale udelali ho zide, holokaust byl aby omluvil vznik sionisticke entity, holokaust byl ale provedla ho sionisticka entita, zide byly vrazdeny ale plynove komory neexistovali atd atd.. " Chce se Vam v tom Hagare, patlat a rozpitvavat to, kdo presne co kdy rekl a jak to myslel? Stejne jako zadny korupcnik nerekne o sobe "ja jsem zkoprumpovanej" tak ani antisemita nerekne "ja nenavidim zidy" a to same plati o Popiracich holocaustu. Duvod proc je en wiki lepsi nez ceska je, ze tam lide nezpochybnujou veci, ktere jsou zcela zrejme, a jsou schopny se ubranit ruznym gaunerum, ktery by radi propagovali ruzne nesmyslne teorie. Nechme to byt, udelal jsem chybu ze jsem se sem zase zacal koukat, je to horsi nez si pamatuju. Na Janna uz reagovat nebudu. 88.102.95.151 20. 11. 2011, 16:26 (UTC)

Jenže já vlastní výzkum typu: ze zdroje kedže se táto událost stala, a je historickou událosťou, mali by sme povolit všetkým skúmať a študovať ju napsat do wiki říká že táto událost se nestala dělat nemíním. A jestli to tak dělají jinde, tak děkuji, nechci. Znovu opakuji čím jsem začal - najděte zdroje, bude kategorie. --Jann 20. 11. 2011, 16:44 (UTC)

Já osobně nefandím žádným stránkám o politikách, náboženstvích atd., jelikož v nich vždycky bude střet zájmů. Na české wikipedii se snažíme především o nezaujatost. V tomto konkrétním případě si myslím, že je to v článku hezky napsáno. "Jeho kritika na západě byla spojena s obviněním, že popisuje holokaust jako mýtus [13][14] a názorů ovlivněných "klasickými antisemitickými klišé[15], která vedla k obviněním z antisemitismu[16]", ačkoli Ahmadínežád odmítl tato obvinění s tím, že "Židy respektuje velmi hodně" a nesoudil holokaust[17][18][19][20]." ... Je popsán názor obou stran, který je respektován, a postaven na stejnou úroveň. Podle mého názoru to nemůže být méně nezaujaté. Doufám, že původní nechuť překonáte a časem se setkáme s nějakými Vašimi příspěvky. :) Zdraví --Hagar 20. 11. 2011, 16:46 (UTC)

Proto taky píšu skoro jen o kosmonautech nebo středověku... --Jann 20. 11. 2011, 16:55 (UTC)

Závěrem: pobavilo, mě, že poté co jsem upozornil, že v článku je odkaz na Ahmadínežádovo vyjádření přímo protikladné popírání (kedže se táto událost stala, a je historickou událosťou); tak anonymní kolega nelenil a dotyčný odkaz smazal. Snaha „dokázat“ svou pravdu u některých lidí nezná mezí.--Jann 20. 11. 2011, 17:09 (UTC)

Odkazy na antisemitsky web zvedavec, jehoz majitel byl odsouzenej k nepodminenemu vezeni za popirani holokaustu, jsou v tomto kontextu natolik neverohodnym zdrojem, ze to uz je silne kafe i na mistni komunitu polovzdelancu. Neschopnost videt to (nemluve o tom, ze by jste ty odkazy jako "kvalitar" smazal sam) vypovida o Vas vic, nez si myslite. 88.102.95.151 20. 11. 2011, 21:12 (UTC)

Zpochybňování holokaustu, popírači holokaustu a Mahmúd Ahmadínežád

@Jann Pro pochopení významu slova popírač holokaustu je je potřeba rozumět, že se běžně užívá nesprávně s posunutým významem. V článku zpochybňování holokaustu je napsáno, že se toto slovo užívá jako synonimum k popírání holokaustu. Slovo pro popírače holokaustu zpochybňovač holokaustu se neužívá.

Ahmedinežád považuje holokaust za lež sionistů, aby mohl vzniknout Izrael. Článek do diskutované kategorie patří. Odpověď "Předpokládejme, že holokaust proběhl…" značí, že si myslí opak tohoto předpoklad, zvláště když vezmeme v úvahu jeho předchozí výroky. Pokud chcete zdroje, tak se ptám, zda jsou zdroje na anglické wikipedii dostatečné, či co konkrétně je v nynější podobě článku s přidaným odstavecem o jeho pohledu na Izrael nedostatečné. --Fraantik 20. 11. 2011, 17:50 (UTC)

Odzadu:

1. V nynější podobě článku není nic o popírání existence holokaustu. Snad se shodneme, že odmítání Izraele nebo podpora lidských práv Palestinců tím není. Nevidím proto (zatím) důvod pro vložení kategorie.
2. Rozvíjení spekulací o tom, co si myslí, ve světle jeho nějakých blíže neurčených jiných výroků, nepovažuji za vhodné. Takhle bysme se snadno dostali k vlastnímu výzkumu.
3. Ideální by bylo najít jednoznačné výroky v knižních zdrojích (které jsou poněkud lepší než noviny) (namátkou jednoznačné – i'm not saying that didn't happen at all, dejte to do článku a není co řešit). Na netu je ostatně dost rozhovorů s ním, aby nebyl problém zdokumentovat jeho názory, napsat je do článku a pak podle nich zařadit do kategorií. A dost článků a komentářů médií aby bylo možno zdokumentovat interpretace a kritiku jeho názorů. Enwiki jistě lze v této práci využít.
4. Jestliže nějací propagandisté nějaký pojem užívají nesprávně, jak píšete, není důvod aby se jim wiki přizpůsobovala. Stejně jako v kategorii ryby nemáme velryby, je imho nesprávné mít v kategorii popíračů i nepopírače.
5. Nejlepší by bylo pro nepopírače založit kategorii "revizionisté" tam Ahm. bezpochyby patří (a taky všici historici co napočítají méně nebo více než přesně 6 000 000 obětí, což vzhledem k nepřesnosti dat postihne zřejmě každého, že).
6. U kategorií, kde název neodpovídá obsahu se také používá vysvětlující komentář. Zde například ve smyslu "kategorie Popírači zahrnuje osoby které holokaust popírají, i ty které ho nepopírají (pokud mají jiné než oficiální názory na jeden či více jeho aspektů, či podporují jeho vědecký výzkum, či kritizují jeho politické využívání k ospravedlnění válečných zločinů a zločinů proti lidskosti či blabla)". Takové kategorii se budu smát (mít v popíračích nepopírače), nicméně pak by tam Ahm. patřil.
7* Je nepochybné, že tvrdí, že Západ a Izrael postavily obhajobu práva Izraele na okupaci Palestiny a etnické čistky v ní na lživém mýtu holokaustu. A že na Západě je to považováno za nepřijatelné (tvrzení o lživém mýtu; ne okupace a čistky). Viz Enwiki. Osobně mi ovšem uniká příčina zaťaté snahy z toho vyvodit tvrzení o neexistenci holokaustu. V českém prostředí přece mohu mluvit o lživém masarykovském mýtu a jeho politickém zneužití, aniž budu obviněn z popírání existence Masaryka. --Jann 20. 11. 2011, 19:35 (UTC)

Článek se příliš nezabývá Ahmedinežádovým popíráním holokaustu. V podstatě nyní v něm pouze citace, kde označil holokaust za mýtus. Ale dle mého názoru tato věta vystihuje to co si myslí a stejně tak lze na základě této informace článek zařadit do kategorie. Jsem přesvědčen, že pokud někdo argumentuje tím, že mýtys holokaust je lživý, patří do kategorie popírači holokaustu a je chyba článek z kategorie vypustit. Ahmedinežádovo tvrzení, že "holokaust se stal, ale…" ho z kategorie nevyřadí. Jeho aktivity spíše ukazují, že do kategorie [:en:Mahmoud Ahmadinejad and Israel#Holocaust denial|patří]:

V srpnu 2006 ‘Deutsche Welle’ citovala AFP, že Ahmedinežád napsal dopis Německé kancléřce Angela Merkel o tom, že vítězné spojenecké mocnosti 2. světové války vynalezly holokaust, aby uvedli Německo do rozpaků^[1]^[2].

↑ Ahmadinejad Claims Holocaust Invented to Embarrass Germany. Deutsche Welle. 2006-08-28. Dostupné online [cit. 2008-10-23].
↑ EQBALI, ARESU. Ahmadinejad: Holocaust was made up. Mail and Guardian Online. 2006-08-28. Dostupné online [cit. 2008-10-21].

Lidem, kteří si říkají revizionisté (holokaustu) se říká popírači holokaustu, protože toto slovo je samovysvětlující slovo. Váš návrh nazývat všechny historiky 2. světové války revizionisty je okrajový názor.--Fraantik 20. 11. 2011, 22:44 (UTC)

PS.: Pokud se užívá nějaký termín chybně, není cílem Wikipedie tento stav změnit.

Dobře, tak ho zařadím do kategorie, do které přidám i komentář, že pouze někteří popírači holokaust popírají. Souhlas? --Jann 21. 11. 2011, 09:13 (UTC)

Mějte na paměti, že s návrh přejmenování popíračů holokaustu na revizionisty a následně zařazení historiků se kterými někdo jiný nesouhlasí je nejen nesmyslný, ale také tento přístup lze označit za propagandu! Navrhuji, aby jste se podíval třeba na odsouzeného spisovatele za popírání holokaustu Davida Irvinga. Napsal několik historických knih o 2. světové válce. Americká historička Deborah Lipstadt ho označila za popírače holokaustu a falšovatele dějin, Irving ji žaloval a prohrál. Pokud chcete skutečně napsat ke kategorii nějaký komentář, měl by definovat členy které tam patří. Ti co zlehčují holokaust, připisují vinu za něj Židům jako jimi šířenou lež do této kategorie patří také, kromě těch co popírají holokaust jako celek. A Ahmedinežád holokaust zlehčuje a považuje za mýtus. --Fraantik 21. 11. 2011, 10:37 (UTC)

Co to je "holocaust denial" si muzte precist napriklad v druem odstavci tohto textu. Vas "vlastni lingvisticky vyzkum" Vas zrejme privedl k mylnemu presvedceni, ze popirac holokaustu je "bud nekdo, kdo popira holocaust jako celek", anebo "kazdy historik, ktereho pohled se co i jen trochu odlisuje od oficialni verze". Ani jeden z techto nazoru ale neodpovida obecne prijimanemu presvedceni. Klidne napiste mail na libovolnou seriozni svetovou univerzitu, kde se zabyvaji extremizmem, historii anebo antisemitizmem a zeptejte se jich, co to je Holocaust denial a kdo je "Holocaust denier". Chapu, ze vy osobne muzte mit pohled uplne jiny, ale jak jiste vite, POV na wiki nepatri. 195.113.30.212 21. 11. 2011, 14:28 (UTC)

Omlouvám se za názor, že "popírač holokaustu je osoba popírající holokaust". Na svoji omluvu snad mohu uvést, že nejsem zvyklý na používání slov, slovy kolegy Fraantika, "nesprávně s posunutým významem". Nicméně poučil jsem se, a Ahm. nyní v kategorii Popírači je.--Jann 21. 11. 2011, 15:25 (UTC)

Zdrojovani v clanku Mahmúd Ahmadínežád

Janne, muzte mi prosim vysvetlit, kde v teto referenci vidite oporu pro tvrzeni, ze Ahma rika neco o Palestincich, holokaustu a o tom, ze by Palestinci nemeli platit za zlociny evropy atd atd? Tyka se to teto Vasi editace. Domnivam se ze jde o omyl, anebo se pletu? Zatim jsem to zakomentoval.

Copypaste: Ahmadinejad: Do you think that the 60 million who lost their lives were all at the result of warfare alone? There were two million that were part of the military at the time, perhaps altogether, 50 million civilians with no roles in the war — Christians, Muslims. They were all killed. The second and more important question that I raised was, if this event happened, and if it is a historical event, then we should allow everyone to research it and study it. The more research and studies are done, the more we can become aware of the realities that happened. We still leave open to further studies absolute knowledge of science or math. Historical events are always subject to revisions, and reviews and studies. We're still revising our thoughts about what happened over thousands of years ago. Why is it that those who ask questions are persecuted? Why is every word so sensitivity or such prohibition on further studies on the subject? Where as we can openly question God, the prophet, concepts such as freedom and democracy? And the third question that I raised in this regard: if this happened, where did it happen? Did the Palestinian people have anything to do with it? Why should the Palestinians pay for it now? Five million displaced Palestinian people is what I'm talking about. Over 60 years of living under threat. Losing the lives of thousands of dear ones. And homes that are destroyed on a daily basis over people's heads. You might argue that the Jews have the right to have a government. We're not against that. But where? At a place where their people were — several people will vote for them, and where they can govern.

Ahmadinejad: Not at the cost of displacing a whole nation. And occupying the whole territory.

Ahmadinejad: I feel as there is a feeling a feeling of a need to get the truth here. Among American politicians as well as some media here. The main question is if this happened in Europe, what is the fault of the Palestinian people? This is a problem we have today, the root cause of many of our problems, not what happened 60 years ago. The Palestinian people are — their lives are being destroyed today. There's a pretext of the Holocaust. Lands have been occupied, usurped. What is their fault? What are they to be blamed for? Are they not human beings? Do they have no rights? What role did they play in the Holocaust? Some attempt to sort of change the subject. From the first day I said, "Well, assuming that the Holocausthappened..." Then again, what does it have to do with the Palestinian people? Not at all. Nothing. Believe me, Palestinian people are human beings. They have feelings. They like to live in their own land, to have the right to self determination, to feel secure in their homes. So that small kids are not killed. So that women are not taken from their own homes, taken from their own home. What is the future of such measures?

Palestince doufám nyní vidíte. Text odkomentuji.

Dale Vas zadam, aby jste se vyhnul ucelovym a manipulativnim citacim. Kdyz se treba ve zdroji ktery citujete pise "..oznacil Israel za hanebnou skrvnu, ktera musi byt znicena, a zaroven se vyjadril o Palestincich, ze maji mit svobodne volby ...", tak neni mozne to shrnout na wiki do vety "Podporuje právo Palestinců na svobodné volby, aby mohli sami říci, co chtějí." Pokud jste v teto veci emocionalne angazovan, doporucuju psat spise na nejake diskuzni fora nebo blogy. 195.113.30.212 21. 11. 2011, 16:31 (UTC)

Promiňte, ale já nic necitoval. Tato věta je stará, vložená nevím kým. Já jsem pouze upravil češtinu. Původní verze byla silně neobratná: "Vyjadřuje podporu pro "svobodnou volbu" pro Palestiny a vyjádřil potřebu pro silnější hlas Palestinců v oblasti". Svou kritiku laskavě směřujte na vkladatele. Ovšem překvapuje mě, jak jste citaci brutálně zkreslil: mezi skvrnou a svobodnými volbami jsou dvě věty Vámi vynechané, ve kterých se od skvrny distancuje. Připsat mu výrok, který odmítá, za manipulativní považuji zase já. Děkuji, a doufám, že příště nebudete z textu vynechávat to co se vám nehodí.--Jann 21. 11. 2011, 17:47 (UTC)

Ahoj, díky za elegantní vyřešení celého konfliktu. Opravdu oceňuji Tvé vrácení kategorie "popírači Holocaustu" a rád bych ti zato udělil tuto malou wikikytičku. Kdyby se takto řešili spory, tak nemáme tak dlouhé a nudné debaty pod lípou. :) Hezký den přeje --Hagar 21. 11. 2011, 21:02 (UTC)

Děkuji za ocenění, které je snad až příliš vysoké. Teď raději zapluji do klidnějších vod. --Jann 22. 11. 2011, 09:19 (UTC)

Pardon, ve vyse uvedenem mate pravdu. Vylepsil jsem par formulaci, snad je to ted v poradku. 195.113.82.137 22. 11. 2011, 10:34 (UTC)

Vaše poslední úpravy jsem neviděl. Už jsem si totiž stránku vyřadil ze sledovaných, protože diskuzi s editorem, který oficiální informace IDF považuje za protiizraelskou propagandu, radši přenechám někomu jinému. --Jann 22. 11. 2011, 10:41 (UTC)--Jann 22. 11. 2011, 10:41 (UTC)

Rozumny krok, diky. 195.113.82.137 22. 11. 2011, 13:28 (UTC)

Wikikvítí

Ahoj, chtěl bych ti dát tuto dvojici kytiček za Apollo 11 a Vladimíra Remka, které jsi úspěšně dopracoval na dobrá hesla. Díky ti za ně a je mi předem jasné, že to nejsou poslední hesla, která se na toto téma objeví :) S pozdravem a budu se těšit na další --Chmee2 2. 12. 2011, 19:04 (UTC)

Moc rád se připojuji--Zákupák 2. 12. 2011, 19:55 (UTC)

Díky, ocenění potěší. (Pokračovat hodlám víceméně podle rozboru.) Ahoj --Jann 2. 12. 2011, 20:53 (UTC)

Názvy

Dobrý den kolego, dovolte mi, abych Vám oponoval. Řeknete snad Nimitzova letadlová loď? Nebo snad řeknete Ramsteinova letecká základna? Promiňte, ale ty hloupé argumenty s Univerzita Karel, co jste uváděl, jsou docela out. Za správnou stále považuji tu mou variantu "Letecká základna Andrews" atp. Zde uvádím několik netriviálních zdrojů, používajících tuto variantu: [11] [12] [13]. Nebo zde: ...55 kilometrů severovýchodně od letecké základny Edwards.[14] Dále se tento formát používá i v tematických diskusních fórech na webu Valka.cz, v jehož případě nepředpokládám, že by do něj psali absolutní neználci [15] (Letecká základna Hahn), [16] (zde zase přispěvatel ve svém dlouhosáhlém přízpěvku používá obrat "Základna Andrews") S pozdravem -David Kennedy 21. 12. 2011, 17:46 (UTC)

Dále uvádím IMHO hodně pádný zdroj a to sice Ministerstvo obrany: [17], který používá obrat: ...leteckou základnu Elmendorf AFB na Aljašce. Tento tvar používá i přesto, že se základna jmenuje podle Hugha M. Elmendorfa (armádního kapitána), takže ne podle nějakého města Elmendorf, jak by se mohlo zdát. V tomto článku lze taktéž nalézt obrat: ...plánování trasy letu proběhlo na základně Andrews AFB u Washingtonu. Dále se v článku vyskytuje věta: Při návratu do Washingtonu byly exponované letecké filmy vyloženy na základně Wright-Patterson. (základna se jmenuje podle pánů Wrighta a Pattersona; Letecká základna Wright-Patterson). Takže žádné obraty typu Wrightova-Pattersonova letecká základna! Další důkaz: ...„Přestože muzeum amerických vzdušných sil na základně Wright-Patterson stojí za návštěvu ...“ v Magazínu o létání [18]. Z výše uvedených zdrojů tedy neoddiskutovatelně vyplývá, že musí existovat určitý konsenzus, podporující má tvzení. Jsem ochoten v úvodu článků uvádět Vámi propagovanou variantu, ale v případě samotných názvů nikoliv. -David Kennedy 21. 12. 2011, 19:43 (UTC)

Odpovím na Diskuse:Letecká základna Edwards ať netříštíme rozhovor. --Jann 22. 12. 2011, 12:00 (UTC)

Letecké základny

Dobrý večer kolego, vycítil jsem, že se můj názor ocitl v silné menšině, rozhodl jsem se přesunout hesla pod Vámi navrhované názvy. Nezlobte se na mne, pokud jsem byl v diskusi příliš ostrý... jsem holt takový... svůj názor hájím až do poslední chvíle a až když vycítím, že asi nemám pravdu, podřídím se. Ikdyž to tak asi vždy nevypadalo, velmi si Vás vážím. Neberte to prosím jako nějaké laciné gesto! Přeji pěkné svátky a vše nej do nového roku. Váš kolega -David Kennedy 23. 12. 2011, 00:27 (UTC)

Na zlobení a rozčilování jsou tu jiní výtečníci, v diskuzi s Vámi jsem musel přemýšlet, a to mi neublíží... A že hájíte svůj názor, no to já leckdy taky. Jsem rád, že jste se rozhodl udělat pořádek v základnách, to že jste přijal mou variantu je už jen bonus. Hezké vánoce přeji a spokojenost v novém roce také. --Jann 23. 12. 2011, 10:42 (UTC)

Přání

Zdravím, rád bych Ti alespoň touto cestou popřál poklidné vánoční svátky, poděkoval za spolupráci v končícím roce a do nového roku 2012 Ti přeji mnoho zdaru a úspěchů nejen na wikipedii, Taavetti 23. 12. 2011, 23:33 (UTC)

Děkuji za milá slova. Hezké svátky přeji a úspěšný příští rok. S pozdravem --Jann 25. 12. 2011, 08:37 (UTC)

Wu Di

Dobrý den, prosím o kontrolu rozcestníku Wu Di. Google cs ukazuje toto pořadí příjmení a jméno (ovšem málo věrohodné tenis. portály), nejsem si jistý tím, zda-li nemá být správně Di Wu (když „Wu“ je příjmení). Děkuji.--Kacir 30. 12. 2011, 00:55 (UTC)

Podívám se. Už teď mohu říct, že u Číňanů se píše příjmení první (Mao Ce-tung má příjmení Mao) a znaky přepisujeme českým přepisem, ne pchin-jinem. --Jann 30. 12. 2011, 11:33 (UTC)

Přidat téma

[1] Ahmadinejad Claims Holocaust Invented to Embarrass Germany. Deutsche Welle. 2006-08-28. Dostupné online [cit. 2008-10-23].

[2] EQBALI, ARESU. Ahmadinejad: Holocaust was made up. Mail and Guardian Online. 2006-08-28. Dostupné online [cit. 2008-10-21].

[1]

[2]